NKÚ: Využití výsledků výzkumu vázne, pět z osmi projektů nepřešlo do praxe

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 7. 2016 8:49
Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že Technologická agentura ČR nevyužívá výsledky výzkumu tak, jak by mohla. Výsledky měly přejít do praxe do tří až pěti let po ukončení výzkumu a projekty kontrolované NKÚ nebyly ani v půli této doby. Z 35 projektů bylo v době kontroly dokončeno osm. Příjemci získali na tyto projekty dotace 425 milionů korun.
NKÚ.
NKÚ. | Foto: René Volfík/Economia

Praha - Využívání výsledků výzkumu Technologické agentury ČR (TA ČR) vázne. Pět z osmi projektů, které kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), do praxe nepřešlo. Zbylé projekty měly problémy. NKÚ to v pondělí uvedl v tiskové zprávě. Podle TA ČR by ale výsledky měly přejít do praxe do tří až pěti let po ukončení výzkumu a projekty kontrolované NKÚ nebyly ani v půli této doby.

Kontroloři prověřili 35 projektů, na které příjemci získali dotace 425 milionů korun. Kvůli omezené působnosti NKÚ nemohl zkontrolovat asi polovinu této částky. Z 35 projektů bylo v době kontroly dokončeno osm. Výstupy pěti z nich do praxe nepřešly, u jednoho jen částečně a u dvou nabralo využití výsledků projektů zpoždění, uvedl NKÚ.

Na využívání výsledků výzkumu v praxi se TA ČR nyní významně zaměřuje. "Řešení však nejsou jednoduchá ani rychlá, navíc je TA ČR limitována jak kapacitně, tak z hlediska svých pravomocí daných platnou legislativou," reagovala agentura na výsledky kontroly NKÚ. Zdůraznila také, že výsledky tří projektů přešly do praxe již v prvním roce po ukončení výzkumu. "Podle programu by měly být výsledky výzkumu uplatněny v praxi do tří let od ukončení projektu," dodala. Tato doba podle ní není neobvyklá u podobných projektů v zahraničí, agentura sama ale považuje za standardní a mezinárodně srovnatelné toto období od tří do pěti let po ukončení. Navíc uplatnění výsledků nemusí vždy znamenat přímý ekonomický přínos, dodává.

Důvodem, proč využívání výsledků v praxi vázne, je podle NKÚ mimo jiné nedůslednost, s níž agentura u některých příjemců vyžadovala dodržování dotačních podmínek. "Ve výsledku tyto chyby snižují efektivitu aplikovaného výzkumu," uvádí NKÚ. Problémy našli kontroloři už při kontrole výběru projektů, které dosáhly na dotace.

V řadě případů byli členové poradních orgánů TA ČR personálně provázáni s institucemi, které se o dotace ucházely. Tito uchazeči tak mohli získat informace, které by je vůči ostatním zvýhodnily. Nejvyšší poradní orgány, které vybíraly projekty nejvhodnější k podpoře, navyšovaly bodové hodnocení některých projektů, aniž to zdůvodnily. Kvůli tomu se 17 projektů, které zpravodajové a oponenti nedoporučili k podpoře, nakonec ocitlo na seznamu dotovaných projektů.

U některých projektů, které dotaci získaly, TA ČR důsledně nevyžadovala po příjemcích dodržování stanovených podmínek. Agentura například nepožadovala, aby příjemci dotací včas uzavírali smlouvy o využití výsledků v praxi. Místo toho jí stačilo čestné prohlášení, ve kterém stálo, že v době ukončení projektu ještě příjemci nemají komerčně využitelné výsledky a že smlouvu o jejich využití uzavřou dodatečně. To je v rozporu se zákonem a takové jednání navíc brzdí využití výzkumu v praxi.“

Technologická agentura upozornila, že se kontrola zabývala obdobím mezi lety 2011 a 2014, tedy krátce po vzniku agentury. Zjištění NKÚ se týkala věcí, které TA ČR již odhalila a postupně vyřešila. Počet projektů za tu dobu vzrostl na 1200 přihlášených a 1000 realizovaných. Projekty za 4,2 miliardy korun zpracovávalo 49 zaměstnanců, o tři roky dříve jich byla polovina.

 

Právě se děje

Další zprávy