Praha - Podzim 2004 nebyl pro jednoho z nejbohatších Čechů Radovana Vítka zrovna nejlepším obdobím. Koncem září jej zatkla policie a obvinila jej z organizování prostituce. Následně strávil sedm týdnů ve vazbě a definitivně se mu rozpadlo manželství.
Státní zástupce mu navíc pro podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti dočasně zablokoval mnohamiliardový majetek a zhatil dokončení několika důležitých obchodů.
A právě kvůli jednomu zmařenému obchodu se Vítek pustil do války se státem, který zažaloval o odškodné ve výši 411 milionů korun.
Soud ale jeho žalobu v úterý během jediného jednání smetl ze stolu. "Je to promlčeno, navíc porušil obecnou prevenční povinnost zabránit škodě,“ uvedla soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Markéta Jirásková.
Případem se bude muset zabývat odvolací soud, protože Vítkův právník Tomáš Rybář avizoval, že se odvolá.
300 milionů za zpoždění
Vítek v roce 2004 nakoupil několikahektarové pozemky v pražských Vysočanech. Se společností Market Place Ltd. se domluvil na jejich prodeji za 450 milionů korun - ve formě akciové společnosti, do níž pozemky vloží jako základní jmění.
Smlouvu podepsal 20. srpna s tím, že k převodu dojde nejpozději 20. října. A podepsal také ujednání, že v případě, že obchod neuskuteční v daném termínu, zaplatí sankční pokutu ve výši 300 milionů korun.
Vítek dohodu začal plnit – nechal si pozemky ocenit (znalec je ohodnotil na 580 milionů korun) a vložil je do nově vzniklé společnosti CPI Klíčov. Jenže než stačil dokončit převod, spolu se známým módním fotografem Adolfem Zíkou skončil ve vazbě. Policie je spolu s několika dalšími lidmi obvinila, že organizovali obchod se ženami. Podle kriminalistů lákali mladé dívky na modeling, ale poté je přemlouvali k prostituci.
Po šesti týdnech soud blokaci majetku jako nezákonnou zrušil a po dalším týdnu propustil Vítka z vazby. Jenže to už uplynula lhůta, do které měl převést uvedené pozemky na nového vlastníka.
Už je pozdě, nemáme zájem
"Okamžitě po svém propuštění na svobodu, kontaktoval veškeré své obchodní partnery. Jenže od Market Place se dozvěděl, že již nemá zájem. Zájem trval jen do toho 20. října," říká Rybář, podle něhož to byl jediný případ, který se nepodařilo vyřešit smírně.
Firma Market Place si pak až po téměř třech letech vzpomněla, že může požadovat smluvenou pokutu a vyzvala Vítka k placení. A až po dalších třech letech podala žalobu k rozhodčímu soudu, který v létě 2011 vynesl verdikt: Vítek porušil smlouvu a musí zaplatit 300 milionů plus úroky.
Soudkyně Jirásková se pozastavila nad tím, že firma podala žalobu s takovým časovým odstupem. Poukázala i na to, že státní zástupce Vítka těsně po uvalení vazby vyzval, ať mu sdělí majetek, ke kterému jsou práva třetích osob – a měl tedy upozornit i na tento případ. Jenže to Vítek neudělal.
"Upozornil jsem státního zástupce, že ten majetek je tak rozsáhlý, že to nejde bez dokladů specifikovat," řekl Vítkův advokát Rybář a poukázal na to, že Vítkova společnosti CPI v té době vlastnila na 14 tisíc bytů a práva ke všem nešlo konkretizovat.
Nevzpomněl si na tak velký závazek
Soudkyně takové vysvětlení označila za absurdní. "Je těžko uvěřitelné, že by si na takto velký závazek nevzpomněl,“ uvedla Jirásková. Nicméně jako hlavní důvod zamítnutí žaloby označila promlčení.
Podle Jiráskové totiž tříletá promlčecí lhůta začala běžet nejpozději v září 2005, kdy soud řekl, že Vítkovo stíhání z kuplířství bylo nezákonné.
"Už od propuštění z vazby věděl, že mu může vzniknout škoda, jen nevěděl, kdo za ni zodpovídá. V září 2005 už věděl, že za škodu odpovídá stát a mohl podat žalobu vůči státu," uvedla soudkyně, podle níž vůbec nevadí, že v té době firma Market Place ještě zaplacení sankční pokuty nepožadovala.
"Mohl současně podat žádost o pozastavení řízení, než by bylo jasné, zda ta pokuta bude vymáhána a v jaké výši. Bylo tam hrozící nebezpečí a žalobce s tím musel počítat," dodala Jirásková.
Podle ní je navíc zvláštní nejen to, jak dlouho firma Market Place otálela s podáním žaloby k rozhodčímu soudu, ale i to, že Vítek se celou dobu nepokoušel situaci řešit.
Rybář je přitom přesvědčen, že případ promlčen není. "O tom, že máme skutečně platit, rozhodl rozhodčí soud až 22. 7. 2011," říká s tím, že i Ústavní soud bere za počátek běhu promlčecí lhůty okamžik, kdy je o sporné sumě pravomocně rozhodnuto. Proti verdiktu se prý proto odvolají.
