Michaláková ztrácí oba syny. Mladšího poslal úřad k adopci, u staršího přišla matka o práva

Domácí ČTK Domácí, ČTK
Aktualizováno 6. 10. 2015 12:09
Norské úřady posílají mladšího syna českých rodičů Michalákových do adopce k jeho současným pěstounům. Ke staršímu ztrácí matka podle rozhodnutí rodičovská práva a nemá s ním povolený kontakt jakéhokoliv druhu. Jako primární důvod uvedl úřad zveřejnění případu. Dalším důvodem má být snaha o zajištění stability u pěstounů. Mladšímu Davidovi je šest let, staršímu Denisovi deset. Norská sociálka odebrala rodičům děti v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání, to se ale nepotvrdilo.
Eva Michaláková
Eva Michaláková | Foto: Martin Svozílek

Praha - Norské úřady posílají podle Česká televize mladšího syna českých rodičů Michalákových do adopce k jeho současným pěstounům. Ke staršímu ztrácí matka podle rozhodnutí rodičovská práva a nemá s ním povolený kontakt jakéhokoliv druhu. Jako primární důvod uvedl úřad zveřejnění případu. Dalším důvodem má být snaha o zajištění stability u pěstounů. Mladšímu Davidovi je šest let, staršímu Denisovi deset. Otec dětí o rodičovská práva nepřišel.

"Dokud nebude rozsudek přeložen a nedostaneme ho oficiální cestou, nemůžeme se k věci vyjadřovat," vzkázal mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň.

Na překlad čeká i ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán. "Než budeme znát důvody rozhodnutí, tak se k tomu rozhodně vyjadřovat nebudeme," řekl.

Komise, která o přidělení chlapců k adopci, zasedala už v půlce září, rozhodnutí bylo rozesláno až v úterý. "Je to definitivní rozhodnutí, dá se proti němu bránit soudně. Ale rozhodnutí nás hodně překvapilo. Byli jsme norskými úřady ubezpečováni, že k této situaci nikdy nedojde, že jsou to stále čeští občané," reagoval na informaci europoslanec Tomáš Zdechovský, který se kauze dlouhodobě věnuje.

„Norské rozhodnutí je jednoznačně v rozporu s mezinárodními normami a principy na ochranu dětí. Současně je důkazem selhání dosavadní strategie českých úřadů a vlády, v jejíž pomoc Eva Michaláková doufala. Je zřejmé, že standardními právními a diplomatickými prostředky nikdo absolutní zvůli norského Barnevernu neporazí,“ reagoval na rozhodnutí právník Pavel Hasenkopf, který Michalákovou zastupoval. Podle něj se matka proti rozhodnutí odvolá.

Podle právničky Dory Bokové Barnevern čtyři roky pracoval na tom, aby synové byli s Michalákovou co nejméně a naopak posílil jejich vztah k pěstounům.

„Jde o promyšlený postup, kterým Barnevern vlastní rodinu cíleně nahrazuje pěstouny a dává pěstounům neomezený prostor k manipulaci s dětmi. Je třeba zdůraznit, že navzdory bolestným zkušenostem je rodina Evy Michalákové v zájmu dětí připravena s pěstouny spolupracovat. Krajskou komisi to ovšem nezajímalo,“ tvrdí Boková.

Právníci se nyní chtějí obrátit na premiéra Bohuslava Sobotku a požádat ho, aby poskytl Michalákové diplomatickou ochranu. Mají v plánu mu také připomenout, že norská vláda Čechy opakovaně ujišťovala, že adopce chlapců nepřipadá v úvahu.

„Norsko ukradlo české matce děti. Je to nevídané a připomíná mi to nacistické postupy. Obracím se na premiéra Bohuslava Sobotku, aby přerušil diplomatické vztahy s Norskem, a budu žádat o okamžitý odchod norské velvyslankyně,“ dodal Zdechovský. Jeho stranický šéf a vicepremiér Pavel Bělobrádek nemá výzvu za dobrý nápad. Očekává, že vznikne právní analýza, která ukáže další možnosti.

Ten rovněž předpokládá, že na rozhodnutí norské sociálky zareaguje i Evropský parlament. "Vím minimálně o sedmdesáti europoslancích, kteří jsou ochotní se přidat k jakékoliv racionální iniciativě na podporu Evy Michalákové," dodává.

Podle ministerstva zahraničí je nyní hybatelem věcí Michaláková, která ještě nevyčerpala v rámci Norska všechny opravné prostředky. "V tuto chvíli má ještě možnost obrátit se v Norsku na další dva soudy," uvedla Irena Valentová z tiskového odboru ministerstva. Teprve až se matka obrátí na štrasburský soud pro lidská práva, může do jednání aktivně vstoupit ministerstvo zahraničí, uvedla Valentová. "Co jsme my jako ministerstvo mohli udělat, to jsme udělali," uvedla mluvčí s tím, že ministerstvo písemně intervenovalo na všech úrovních.

Prezident Miloš Zeman České televizi řekl, že na soud ve Štrasburku by se měla obrátit nejen Michaláková, ale i český stát.

Norská sociální služba Barnevernet odebrala českým rodičům syny v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. To se nepotvrdilo. Soud považoval ale zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Do případu se zapojila česká diplomacie, premiér Sobotka i prezident Zeman, který napsal dopis norskému králi.

Předseda vlády začátkem září výboru napsal, že česká strana v diplomatickém tlaku nepoleví, aby zajistila spravedlivé posouzení případu s respektem k nejlepšímu zájmu dítěte. Sobotka apeloval na české právníky a norské právničky Evy Michalákové, aby efektivně prokazovali všechny okolnosti k návratu chlapců k matce a podložili důkazy i matčinu kritiku na postup norských úřadů.

Michaláková má v Česku řadu podporovatelů. Podle některých ochránců dětských práv se ale upřednostňuje zájem matky nad zájmem hochů, politici nemají o případu všechny informace a zjištění o situaci chlapců se neberou v potaz.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy