Tápání, bouřlivý rozvoj, útlum, čekání na déčko. Jak se za 50 let rozšiřovalo metro?
Rok
1974–1983 zmenšit
První úsek metra (Kačerov – Sokolovská, dnes Florenc) na lince C se otevřel v roce 1974. Čtyři roky poté následovalo áčko (Leninova, dnes Dejvická – Náměstí Míru).
V roce 1980 se obě trasy prodloužily, A na Želivského a C do stanice Kosmonautů (Háje). Metro mělo 23 stanic.
1984–1993 zmenšit
V druhé dekádě se linka C prodloužila na Fučíkovu (Nádraží Holešovice). V roce 1985 se otevřela nová linka B ze Sokolovské na Smíchovské nádraží. Uzavřel se tím tzv. přestupní trojúhelník v centru města.
Béčko pokračovalo oběma směry, na Dukelskou (Nové Butovice) i Českomoravskou. Na áčku přibyly Strašnická a Skalka. V roce 1990 se přejmenovalo 13 stanic s ideologickými názvy.
1994–2003 zmenšit
Ve třetí dekádě se rozrůstala jen linka B. V roce 1994 dojely vlaky na Zličín. O čtyři roky později na Černý Most.
Kvůli nedostatku peněz se dvě stanice (Kolbenova, Hloubětín) dokončovaly se zpožděním.
2004–2013 zmenšit
Následoval rychlý rozvoj céčka severním směrem. Nejdříve v roce 2004 z Holešovic na Ládví, o čtyři roky později do Letňan, kde se plánoval olympijský stadion.
Na áčku vznikla stanice Depo Hostivař.
2014–2023 zmenšit
Dosud poslední rozšíření zažilo metro v roce 2015, kdy áčko z Dejvické dojelo až k Nemocnici Motol. Prodlužování stávajících tří tras tím na dlouhou dobu skončilo.
Všechny přípravy i finance směřovaly k nové lince D, její stavba začala v roce 2022 z Pankráce na Olbrachtovu.
2024+ zmenšit
Letos má začít stavba dalších tří stanic déčka. V příštích dvou letech pak tuneláři zamíří k Písnici i z Pankráce na Náměstí Míru. Stavba se ale kvůli problémům s tendry opakovaně posunuje.
Otevření celého déčka se nyní plánuje až na rok 2031.
Poznámka: Skokový pokles počtu přepravených cestujících od roku 2014 je způsoben změnou metodiky výpočtu.
První nápad na vybudování podzemní dráhy pochází z roku 1898, radnice ho ale odmítla. Podrobnější plány vznikly ve 20. a 30. letech. Všechny počítaly se třemi až čtyřmi linkami a směry přibližně odpovídaly současným trasám. Před válkou dokonce stavba metra začala, konflikt a poté komunistický převrat ale projekt zastavily. Pražané museli čekat dalších třicet let.
Zoufalá dopravní situace v 60. letech vedla k oživení plánu. V lednu 1966 se začala stavět podpovrchová tramvaj. O rok a půl později ale vláda rozhodla o změně na metro. Narychlo se proto upravovaly plány a stavba se protahovala. První úsek linky C o devíti stanicích se otevřel v roce 1974.
Získané zkušenosti se zúročily, následoval rychlý rozvoj. V roce 1978 se otevřela linka A, o dva roky později se áčko i céčko prodloužily o další úsek. První etapa výstavby se završila v roce 1985 s linkou B. Dokončila přestupní trojúhelník v centru města. V krátkém sledu se pak béčko prodloužilo oběma směry, na áčku vznikly dvě nové stanice. V závěru 80. let je ale znatelný útlum a stavby nabírají zpoždění, upadá i úroveň stanic.
Po pádu komunismu se v roce 1990 přejmenovaly stanice s ideologickými názvy. V 90. letech se rozšiřovala linka B, na Zličín i Černý Most. Po roce 2000 se prodlužovalo zejména céčko severním směrem až do Letňan. Na lince A vznikla nová konečná v depu.
Dosud poslední rozšíření zažilo metro v roce 2015, kdy áčko dojelo až k Nemocnici Motol. Prodlužování stávajících tří tras tím na dlouhou dobu skončilo. Přípravy a finance se soustředily na novou linku D. Její budování provázejí od počátku potíže. Stavba začala v roce 2022 stanicemi Pankrác a Olbrachtova. Další tři se mají začít stavět letos. Otevření celé nové linky s deseti stanicemi se plánuje na rok 2031.
Právě se děje
Smělý Schickův plán: Na Euru chci překonat hranici pěti vstřelených gólů
Navalnyj by měl narozeniny. Policie zadržela několik lidí, kteří chtěli uctít památku
Red Bull nechce experimentovat. Pérez zůstane po boku Verstappena další dva roky
