Metnar prosadil peníze na brannou přípravu. BIS se bojí, že je zneužijí i extremisté

Radek Dragoun Radek Dragoun
18. 5. 2020 18:03
Celkem až 143 miliony korun ročně by mohlo ministerstvo obrany podporovat spolky, které budou zlepšovat dovednosti lidí využitelné v případě ohrožení státu. Stát chce využít jejich často dobře organizovanou členskou základnu s materiálním a odborným zázemím. Návrh už schválila vláda. Bezpečnostní informační služba však varuje, že podporu by mohly zneužít i extremistické skupiny.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Spolky sebeobrany, kynologů, radioamatérů, střelců, ale i ty zabývající se například zdravovědou by mohly od roku 2022 dostávat dotace nebo využívat vybavení ministerstva obrany, pokud budou prostřednictvím svých aktivit upevňovat morální vlastnosti nebo fyzickou a psychickou odolnost svých členů tak, aby lépe zvládali krizové situace.

"Je to důležitý krok k zapojení branných spolků do přípravy občanů k obraně státu. Posilujeme vazby s veřejností v této oblasti a motivujeme ji, aby měla možnost se angažovat, a to i jinak než třeba vstupem do Aktivní zálohy," vysvětlil na Twitteru ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Podle odhadů ministerstva by o zapojení do programu mohly žádat až stovky spolků. Resort si však bude pečlivě vybírat, jaké z nich bude podporovat. Pro tyto účely zřídí akreditační komisi, jejíhož předsedu a členy bude jmenovat a odvolávat ministr obrany. Komise bude posuzovat bezúhonnost, důvěryhodnost, ale také odbornou, technickou a materiální způsobilost daného spolku včetně toho, jakým způsobem chce brannou přípravu svých členů pojmout.

Branné přípravě se v Česku věnuje také řada spolků, které mají své velitele, často jejich členové chodí v uniformách, jsou ozbrojení a představují se jako domobrana. Opakovaně před nimi varuje Bezpečnostní informační služba a pravidelně je zmiňuje i zpráva o extremismu.

Nakonec právě česká kontrarozvědka ve svých připomínkách k novele zákona zdůrazňovala, že je potřeba, aby podporu branných činností nemohly zneužít rizikové subjekty, jako jsou právě domobrany nebo extremistické skupiny.

Spolky má prověřovat speciální komise

Ministerstvo obrany však tvrdí, že bude pečlivě zkoumat každý spolek a pro posouzení konkrétních žádostí si bude moct vyžádat také stanovisko policie. "Důvěryhodnost nespočívá jen v nepodporování, nepropagování nebo nesympatizování s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásání národnostní, náboženské anebo rasové zášti nebo zášti vůči jiné skupině osob, ale je jakýmsi ukazatelem očekávané celkové schopnosti naplnit sledovaný účel, tj. řádně provádět zájmovou přípravu k obraně státu," vysvětluje ministerstvo v důvodové zprávě k novele zákona.

Bezpečnostní informační služba novele také vytýká, že v ní chybí možnost kontroly státu nad tím, jaké osoby se programů účastní. A také možnost některým lidem, u nichž existuje riziko, že tímto způsobem získané vědomosti a dovednosti zneužijí k narušení vnitřní bezpečnosti a pořádku, účast v programech zakázat.

Ministerstvo však spoléhá na čestná prohlášení, která budou muset spolky podepisovat. V něm se zavážou, že se programu zájmové přípravy občanů k obraně státu nebude účastnit nikdo, kdo sympatizuje s hnutím, které směřuje k potlačování lidských práv či hlásá národnostní, náboženskou či rasovou nesnášenlivost. Pokud spolek do čestného prohlášení uvede nepravdivé nebo neúplné údaje, přestane být důvěryhodným a ztratí nárok na zařazení do programu. 

Ministerstvo obrany bude spolky, které projdou schvalovacím procesem, zapisovat do seznamu včetně členů, kteří se v nich branné výchovy účastní. U každého člena bude ministerstvo evidovat, jaké dovednosti a schopnosti díky podporovanému programu získal. V případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu pak bude moct tyto údaje využít pro potřeby odvodů tak, aby daného člověka dokázalo zařadit na co nejvhodnější místo.

Podpora spolků by měla ministerstvo obrany vyjít ročně na 275 milionů korun, přičemž samotné dotace směřující do spolků by měly být ve výši 143 milionů za rok. Novelu zákona však ještě musí schválit parlament.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 52 minutami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy