Naryn (od našeho zvláštního zpravodaje) - Čím víc se člověk vzdaluje od hlavního města Biškeku, tím kolem silnice ubývá domů a aut a stále častěji se objevují tradiční kyrgyzské jurty a koně. Po pěti hodinách jízdy mezi vysokými horskými štíty se objeví Naryn, město vklíněné mezi úbočími Ťan-Šanu.
Pak ještě asi hodinu po prašné cestě a na obzoru se objeví dočasné "městečko", kde našly ubytování stovky dělníků, když ruská společnost RusHydro zahájila stavbu vodních elektráren na řece Naryn. Rusy by teď podle dohody s kyrgyzskou vládou měla vystřídat česká společnost Liglass Trading CZ.
Místo stovek dělníků, kteří v ubytovnách ještě před dvěma lety bydleli, vycházejí z vrátnice dva hlídači, které evidentně naposledy vyrušila z klidu skupina novinářů, kteří se přijeli na místo podívat pár dní po podpisu smlouvy s českými investory. Přes plot je vidět, že areál zarůstá vysokou travou, jednotlivé budovy ale stále vypadají nově.
Starší z mužů si nechává opakovaně vysvětlit, co reportér Aktuálně.cz na bohem zapomenutém místě vysoko v horách vlastně chce. "Vždyť tu nic není, městečko je už skoro dva roky zapečetěné a pustit vás tam nemůžu," diví se.
Kdy se začne stavět? ptají se u kaskády
Pak dlouho něco řeší po telefonu s nadřízenými, které nečekaná návštěva zjevně také překvapila a opakovaně se vyptávají na jméno, zemi původu a na účel návštěvy. Nakonec se hlídač nechá umluvit a vydáváme se na místo, kde mají přehrady stát. "Nevíte, kdy se začne stavět?" ptá se po cestě, a dává tak najevo, že dění kolem narynské kaskády jde zcela mimo něj, byť pracuje přímo u ní.
Rusové, kteří měli původně kaskádu přehrad vystavět, v horském údolí u řeky Naryn kromě dělnického městečka, kde v dobách větší slávy fungovala jídelna nebo soukromé obchody, vybudovali betonárnu a uskutečnili první přípravné práce.
Poté, co kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev dohodu jednostranně vypověděl, RusHydro odešlo i se všemi dělníky a stavební ruch ustal. Za dosavadní práce ale požadovalo vyplatit 37 milionů dolarů. Tuto sumu Biškek odmítal jako přemrštěnou a do odlehlých končin dokonce vyslal parlamentní vyšetřovací komisi. Jakmile se ale Liglass zavázal v přepočtu 820 milionů korun zaplatit, kyrgyzské úřady tuto výši akceptovaly.
Hlídač dělnického městečka duchů přichází k vyvýšenému ostrohu, na němž ruská firma vybudovala skromnou vyhlídkovou plošinu obehnanou modrým zábradlím. "Tamhle bude první hráz," ukazuje hluboko pod sebe do míst, kde se řeka Naryn ostře stáčí doleva a kde by měla stát elektrárna Naryn-1. "A tamhle bude druhá," míří prstem proti proudu řeky tam, kde má stát akbulunská vodní elektrárna. Přes ostrý horský vítr mu je ale sotva rozumět.
Pak se zahledí do dáli na protější břeh a ukáže na dvě stavení ve stráni. "Ty budou muset jít k zemi, ale tamhleta vesnička - jak je nad nimi - si už může oddechnout," ukazuje. Všude kolem nás se zvedají strmé štíty Ťan-Šanu, přes které se převalují olověná mračna. Průvodce je přejede okem: "Máte v Česku taky takovou nádheru? Až udělají přehrady, už to takové nebude," říká odevzdaně.
"Už aby to postavili"
Asi pětatřicetitisícové město Naryn leží sotva hodinu pomalé jízdy od plánovaných přehrad, nachází se ve výšce asi dvou tisíc metrů. Centrem Narynu se divoce dere stejnojmenná zpěněná řeka, jinak páteční odpoledne probíhá poklidně. Vedle mostu pomalu přežvykuje kráva, kolem se popelí slepice. Vedle je malá tržnice, kde prodavačky, některé i v tradičních kyrgyzských oděvech, nabízejí kolemjdoucím ovoce a zeleninu. V přístěnku se pak grilují kuřata.
"Víte, slyšeli jsme o tom poprvé z televize," hovoří o nových investorech žena středních let a mezi řečí balí do sáčku nektarinky. "Už začali stavět?" ptá se s nadějí v hlase, a když je jí odpovědí zakroucení hlavou, dodává: "Díváme se teď na zprávy a netrpělivě čekáme, co se stane," vysvětluje. "Věříme, že to Češi postaví, je to potřeba," dodává.
Přitakává starší muž s tím, že na budování přehrad našla práci spousta místních, teď se ale na místě uplatní jen pár hlídačů z okolních vesnic.
Možnost stavět má přitom česká firma zas o kousek blíž. Akcionáři kyrgyzského elektrárenského podniku v pátek schválili dohodu o tom, že Liglass Trading bude stavět právě dvě z elektráren narynské kaskády. Čeští podnikatelé tak mají před sebou nejdůležitější krok, na který politici v Kyrgyzstánu s velkou nadějí čekají - zaplatit ruské firmě RusHydro slíbených 37 milionů dolarů.
Firma, kterou kyrgyzským protějškům doporučili kancléř Vratislav Mynář i prezident Miloš Zeman, ujišťuje, že peníze včas převede. Odkud je ale chce vzít, už 200tisícová společnost s ručením omezeným neříká. Právě finanční stav Liglass Trading spolu s tím, že firma uváděla nepravdivé reference a partnery, vyvolal pochybnosti o tom, zda je společnost schopná tak finančně a technicky náročnou stavbu zvládnout. Majitel firmy Michael Smelík však veřejně ujistil, že má zajištěné financování i odborné zázemí díky spolupráci s arménskou firmou Gidepinvest.
Stavba narynské kaskády už se táhne roky a stala se v Kyrgyzstánu politickým tématem i proto, že země bohatá na horské vodní toky se potýká s nedostatkem elektřiny a musí ji dovážet.
