Analýza - Mezi stranickými politiky vypukly spory, kdo vlastně vyhrál víkendové volby.

K vítězství se přihlásila sociální demokracie, která získala nejvíc hlasů ve 14 z 26 největších měst. "Občané vyjádřili ve volbách svůj nesouhlas se směrem politiky vlády Petra Nečase, tedy s plošnými škrty," vyložil výsledek úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Sociální demokraté skutečně dosáhli ve městech nečekaně dobrého výsledku. Podle analýzy Aktuálně.cz odpovídají zlepšení o pět procent oproti květnovým volbám do sněmovny. ČSSD v těchto volbách ztratila deset procent a teď se jí podařilo ztrátu snížit.

Výsledky z velkých měst ale nedokazují, že varování před vládními reformami opravdu zabralo. Zisk ČSSD se zvyšoval stejně na severní Moravě ohrožené nezaměstnaností, jako v Praze nebo v Plzni, kde jsou ekonomické potíže vždy nejmenší.

ODS dosáhla na dno

Občanští demokraté výsledky uvítali rovněž: "Jsou pro nás důkazem, že jdeme správnou cestou. Ukázalo se v nich, že ODS musí reprezentovat důvěryhodní politici," upozornil předseda Petr Nečas na fakt, že výsledky jeho strany přímo závisely na výkonnosti jednotlivých starostů.

ODS ztratila v květnových volbách 15 procent, primátoři Teplic a Mladé Boleslavi Jaroslav Kubera a Raduan Nwelati ale získali naopak přes patnáct procent navíc a vrátili tak zisk ve svých městech na úroveň roku 2006.

Nečas pochválil i kladenského Dana Jiránka, který získal nazpět pět procent. Ještě úspěšnější byl jihlavský Jaroslav Vymazal.

V průměru velkých měst ale zůstala ODS na úrovni jarních voleb do sněmovny. Další propad přes deset procent způsobily městské organizace ve Zlíně, Liberci a Českých Budějovicích. Skoro stejně neúspěšné byly Opava a Praha.

ČSSD tak velký rozptyl výsledků neměla. Nadprůměrný zisk zaznamenal jenom v Karviné primátor Tomáš Hanzel a v Brně Roman Onderka. Sobotkova strana ztrácela ve městech, kde byla menším partnerem v koalici s ODS, konkrétně Chomutově, Karlových Varech, Opavě a Zlíně.

Protestují všude

Přes interpetace šéfů velkých stran volební data přesto ukazují, že jasné vítězství z května také v říjnu obhájily protestní strany. Při volbách do sněmovny získaly TOP 09, Věci veřejné, Zemanovci a Suverenita 36 procent. V komunálních volbách měly protestních hlasy stejný podíl, jen je obvykle dostaly jiné strany.

Protestní strany s názvy Mostečané Mostu, Domov nad Nisou a SOS vyhrály už před čtyřmi lety v Mostě, Jablonci nad Nisou a Liberci ziskem nad 20 procent.

Tentokrát získaly nové strany přes 30 procent v celkem patnácti z šestadvaceti velkých měst. Přes polovinu hlasů dostali při své obhajobě Mostečané, z jednotlivých hnutí získali přes čtvrtinu hlasů ještě Občané pro Budějovice, SOS pro Opavu a opět Domov nad Nisou.

Když se ovšem sečtou zisky všech alternativních  stran, vykazují přes čtyřicet procent protestních hlasů ještě Liberec, Hradec Králové, Zlín, Karlovy Vary a Chomutov.

Méně než 20 procent získaly nové strany jenom v Brně, Olomouci, Karviné, Frýdku-Místku, Teplicích a Prostějově. Vesměs ve městech, kde voliče uměl oslovit stávající primátor z ODS či ČSSD.

Moravská strana TOP 09

S odkazem na úspěch protestních stran se k vítězům komunálních voleb přičetla i TOP 09. "Porovnáte-li výsledky, kterých dosáhla vládní koalice a opozice, tak v celkovém součtu jednoznačně získala většinovou podporu koalice, včetně hlasů různých rozmanitých místních uskupení," vysvětlil její místopředseda Miroslav Kalousek.

Ve skutečnosti dokázala TOP 09 "vyluxovat" protestní hlasy jenom v Praze a Zlíně. Slušný výsledek okolo patnácti procent měla i v dalších středomoravských městech včetně Brna a Olomouce.

Jinde však nedokázala připravit věrohodné kandidátky a za svým květnovým ziskem hluboko zaostala, v Hradci Králové o rekordních 14 procent. V takových případech se ztrácela mezi dosud neznámými stranami.

Některé nové strany se TOP 09 pokouší integrovat prostřednictvím sesterského hnutí Starostové a nezávislí. Jeho šéf Petr Gazdík upozorňuje, že Občané pro Budějovice a Domov nad Nisou jsou kandidátky hnutí Starostů.

Hypotézu o koaličním smýšlení protestních hnutí na druhé straně vylučují levicoví vítězové z Mostu, Chomutova i Liberce.

Čest poraženým

V komunálních volbách zkrachovaly Věci veřejné, které nejlépe uspěly ve Frýdku-Místku se sedmi procenty a Praze se šesti procenty.

Faktickou vítězkou pardubických voleb se v čele Sdružení pro Pardubice stala současná náměstkyně primátora Štěpánka Fraňková, která byla v květnu zvolena do sněmovny za Věci veřejné. K jejímu úspěchu se však může Johnova strana jen těžko hlásit, protože proti ní v Pardubicích postavila vlastní kandidátku.

Její lídr, výrobce kuchyňského nábytku Zdeněk Suchánek, dostal jen dvě procenta.

Volby úplně vygumovaly Suverenitu a Zemanovce, kteří v květnu dohromady dosáhli na osm procent. Tentokrát se jim podařilo stejný výsledek opakovat jenom v Přerově, obvykle se ani součtem svých hlasů nedostali přes tři procenta.

Proti minulým komunálním volbám ztráceli ve velkých městech zelení, komunisté a také lidovci. KDU-ČSL ovšem uhájila pozice ve východních Čechách a na střední Moravě.