Praha - Výsledky maturitních testů ukazují, že převažuje výuka těch oblastí matematiky, v níž už člověka dokáže nahradit počítač. Zato však neumíme dovést absolventy k tomu, aby si matematiku osvojili jako způsob uvažování, který mohou celoživotně využívat, ať už budou působit v jakémkoli oboru - přírodovědném, humanitním i jiném.
Podrobnější data o výsledcích maturitních testů se podařilo po nátlaku na Cermat, který maturity připravuje, získat iniciativě Maturitní data - odtajněno, za kterou stojí Oldřich Botlík.
Například vyjádření proměnné v jednoduchém vzorci nezvládlo plných 57,8 procenta maturantů. Podobně dopadla logaritmická rovnice. Botlík pochválil úlohu o dvou čerpadlech jako dobře zvolený příklad ze života. Právě na ní ale pohořelo 84 procent žáků. Úlohu na výpočet průměrného platu ve firmě nezvládlo 65 procent maturantů.
V češtině to dopadlo úplně obráceně. Maturanti prokázali velmi slušné dovednosti a znalosti v oblastech, které jsou opravdu důležité pro jejich občanský život i další studijní a profesní kariéru. Tedy práci s textem, schopnost pozorně číst a posuzovat, co z textu vyplývá.
Lingvistické termíny neznají
"Dokážou číst s porozuměním, vnímají textovou návaznost, úspěšně sestavili zpřeházené odstavce, chápou text napsaný složitým jazykem. S čárkami ve větě si poradí stejně jako právní oddělení ministerstva školství, s pravopisem možná trochu hůř ale ne o moc. Vědí, co je syntaktická chyba, a najdou ji," komentoval výsledky Botlík.
Naopak velmi vysokou míru neúspěšnosti, až nad 80 %, vykazují úlohy postavené na znalosti nějakého lingvistického či literárněvědného pojmu, který se v praktickém životě nepoužívá. Například přísudek jmenný se sponou nedokázalo v úloze najít 89 % prvomaturantů.
Ředitel Cermatu Jiří Zíka s Botlíkem ale nesouhlasí. Podle něj tyto výsledky testu z češtiny nedokazují, že jsou studenti dobří v práci s textem. "Slohové práce ukazují, že nejsou schopni sestavit smysluplnou větu, napsat souvislý text. Takto to není možné interpretovat," míní Zíka.
Dat potřebujeme více, abychom mohli vyvozovat nějaké závěry
Botlík zároveň upozornil, že je třeba vnímat to, že test z češtiny psali všichni maturanti, kdežto matematiku jen část maturantů. "A stále jich ubývá. V roce 2014 si ji vybralo 36 procent maturantů, v roce 2015 to bylo 29,5 procenta a letos si ji zvolilo jen 27 procent maturantů," uvedl Botlík.
Iniciativa Maturitní data - odtajněno požaduje ještě mnohem podrobnější data. "Z těch nově uvolněných nezjistíme, co opravdu umějí například gymnazisté, v čem jsou úspěšnější chlapci než děvčata, kde nejvíc selhávají studenti odborných škol ani jak zvládli češtinu ti, kteří dokážou matematicky uvažovat," uvedl Oldřich Botlík.
Jiří Zíka ale se zveřejněním dat nesouhlasí. "Žádná jiná země je nezveřejňuje," uvedl.
