Praha - Církve by od státu podle sněmovnou schváleného zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun.
Restituce by se tak týkaly především rozsáhlé lesní a zemědělské půdy, v menší míře budov a vodní ploch, které jsou v současné době v majetku státu.
Aktuálně.cz se proto zeptalo představitelů čtyř církví, jakým způsobem by jejich církve o nabytý majetek pečovaly.
V rámci Římskokatolické církve by se měl nemovitý majetek podle tiskové mluvčí České biskupské konference Zuzany Burdové vracet jednotlivým právnickým osobám, tedy např. farnostem či řádům.
Historicky nejbohatší církev se přitom případnou správou navráceného majetku zabývá již několik let a dlouhodobě na základě archiválií, pozemkových knih a dalších dokumentů pracuje na identifikaci původního majetku.
To potvrzuje i člen augustiniánského řádu Juan Provecho. Jeho řád má již několik let shromážděné podklady o původním majetku řádu a ve chvíli, kdy zákon o majetkovém vyrovnání vstoupí v platnost, budou ho augustiniáni nárokovat.
"Jedná se především o zemědělskou a lesní půdu u Prahy o výměře přes 1 tisíc hektarů, která dříve patřila k našim velkostatkům. Navrácený majetek budeme pronajímat," řekl Provecho.
Nepočetný řád augustiniánů se stará o rozsáhlý klášter a kostel na Malé Straně, který mu byl vrácen v 90. letech. Menší část kláštera, jehož součástí je i pivovar, řád využívá pro vlastní účely. Většinu objektů ale pronajímá hotelovému zařízení. Vydělané peníze z pronájmu investuje především do obnovy kláštera, do splácení dluhu a vlastní charitativní činnosti.
Podle Provecha je nepravděpodobné, že by augustiniáni nebo jiné řády navrácený majetek začali rozprodávat. "S největší pravděpodobností ho budou také pronajímat," dodává Provecho. Na největší nemovitý majetek by si mohli přijít například strahovští premonstráti, jimž by mohlo být navráceno až 9 tisíc hektarů.
Římskokatolická církev zároveň připouští, že se nepřihlásí o všechen zabavený majetek. Mezi nemovitostmi je totiž celá řada zbořených, zchátralých nebo pro církev nevyužitelných budov, a nedá se proto očekávat velký zájem o jejich převzetí.
Stejně nic nedostaneme
V případě Českobratrské církve evangelické (ČCE), ke které se podle sčítání lidu z roku 2011 hlásí 52 tisíc věřících, budou o majetek žádat jednotlivé farní sbory ČCE, jimž byly konkrétní polnosti či lesy zabaveny.
"Pokud budou v některých našich sborech pozemky restituovány, budou využity pro částečné financování provozu konkrétního sboru (farnosti) a jeho činnosti, např. charitativní či mzdové. O použití případného výnosu navráceného majetku budou rozhodovat demokraticky zvolené orgány příslušného sboru, tzv. staršovstva," uvedl tiskový mluvčí ČCE Tomáš Najbrt.
Najbrt zároveň upozornil, že ČCE měla v důsledku historického vývoje v Českých zemích ve vlastnictví pouze pozemky malého rozsahu vzniklé z darů členů církve, které v minulosti sloužily převážně k zajištění živobytí kazatele a případně jeho rodiny.
"O použití případných finančních příjmů z majetkového narovnání bude na celocírkevní úrovni rozhodovat demokraticky zvolené nejvyšší shromáždění církve - synod - na návrh tzv. investiční komise personálního fondu, která je složena z finančních, investičních a bankovních odborníků - členů ČCE," dodal Najbrt.
Podle generální sekretářky Ekumenické rady církví Sandry Silné církve počítají s tím, že budou pod drobnohledem kvůli obavám o to, jak naloží s rozsáhlým majetkem. "Církve jsou připraveny dobře s tím majetkem hospodařit," řekla Silná.
Podívejte se, jak se stát stará o původní církevní majetek
Naopak Církev bratrská podle svého mluvčího Daniela Fajfrta neuvažuje, že by kvůli církevním restitucím zaměstnávala správce majetku. "Téměř všechen náš původní nemovitý majetek již nenáleží státu, a tudíž se na něj zákon nevztahuje," okomentoval situaci Fajfr.
Stejně reagoval i Karel Potoček z Církve československé husitské. "Podle současné podoby navrhovaného zákona by se Církvi československé husitské navrátil pouze zlomek z původního majetku. O správci majetku proto neuvažujeme."
Podle tajemníka Federace židovských obcí Tomáše Krause mohou být všichni rádi, že se konečně podařilo prosadit zákon, o němž církve a náboženské společnosti s vládou několik let vyjednávaly. Přináší podle něj výhodný kompromis. Na základě sněmovnou chváleného zákona by se židovské obci mohl vrátit pouze zlomek původního majetku.
Zákon může do sněmovny vrátit prezidentské veto
Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub doufá, že prezident Václav Klaus vyrovnání s církvemi podepíše, byť takový příslib církve zatím nemají. Připomněl slib církví prezidentovi, že zákon neprolomí restituční hranici února 1948. Takové obavy Klaus dříve označil za vážné a žádal kvůli nim záruky premiéra, že zákon takový vývoj neumožní.
Schválení církevních restitucí ocenil i pražský arcibiskup Dominik Duka. Dává podle něj jasný základ k dobrým vztahům mezi církvemi. Sněmovna schválila církevní restituce v noci na čtvrtek. Koalice je prosadila přes odpor opozice a veto levicového Senátu. Zákon musí ještě podepsat prezident Václav Klaus.
Církve by od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Musely by prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990.
Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.
