Půl kláštera září, zbytek padá. Boj o restituce v praxi

Jan Gregor Jan Gregor
7. 7. 2012 19:20
Gotický pivovar v areálu kláštera ve Vyšším Brodě chátrá kvůli blokaci majetku

Vyšší Brod - Z leteckého pohledu je nejlépe vidět, jak se na komplexu vyšebrodského kláštera podepsaly dlouholeté tahanice kolem majetkového vyrovnání státu s církvemi.

Polovina včetně klášterního kostela, konventu a budovy nového opatství září do okolí opravenými střechami i omítkou. Rozsáhlá část areálu zahrnující bývalý klášterní pivovar a hospodářské budovy připomíná už z výšky chátrající ruiny.

O tu první část se v nevelkém počtu starají cisterciáčtí řeholníci, kteří se do kláštera na česko-rakouském pomezí mohli vrátit v roce 1991.

Druhá část areálu, který byl v roce 1996 prohlášen za Národní kulturní památku, leží kvůli neochotě politické reprezentace řešit křivdy spojené se znárodňováním komunistického režimu už přes dvacet let ladem.

"Obrátilo se to celé v politikum, kdy se jednotlivé strany přetahují, kdo vyhraje," míní převor kláštera Jan Justin Berka. "Ale ono to odráží stav celé společnosti," dodává.

Běh na dlouhou trať

Část zdevastovaného majetku a přístupová cesta patří Bytovému podniku Most, který je už přes deset let v likvidaci. Od něj si řeholníci pronajali administrativní budovu za nájem 17 500 korun měsíčně, aby v ní mohli opravit alespoň protékající střechu. „Finančně na tom jen tratíme, ale když jsem viděli, jak dopadl pivovar, nemohli jsem jinak, přece to tu nenecháme spadnout," říká Berka.

Naráží na osud chlouby neopravené části, jíž je bývalý klášterní pivovar, který je nyní ve správě Pozemkového fondu. V něm by řád v případě úspěšně uplatněného nároku na vlastnictví chtěl nastartovat vaření piva, jehož tradice sahá přinejmenším do roku 1380. Původní receptura se prý zachovala. Jenže sami si uvědomují, že je to běh na dlouhou trať. „S opravami bychom začali postupně, jako když jsme se sem po revoluci vrátili," vzpomíná Berka. „Proto nám Rožmberkové přece před sedmi sty lety darovali pozemky, abychom se o ně dobře starali," připomíná dlouhou tradici kláštera.

Klášter založený Vokem z Rožmberka roku 1259 byl dlouhá staletí intelektuálním a duchovním centrem pro celé široké okolí. Poprvé jej násilně zrušili nacisté. Mnichy vyhnali a klášter pak používali jako lazaret Wehrmachtu a depozitář nakradených cenností pro připravované Hitlerovo muzeum německé kultury.

Foto: Wikipedia Commons

Šikana ovšem neustala ani po válce, když podstatnou část řeholníků německého původu postihl odsun. Hrstka mnichů v čele s tehdejším opatem Tecelínem odolávala stupňujícímu se tlaku na zrušení - ještě před únorovým pučem proběhla v klášteře série domovních prohlídek a opat byl předvoláván k opakovaným výslechům s cílem zpochybnit jeho spolehlivost i státní občanství.

Opat nakonec opustil pod nátlakem republiku v červnu 1948, ale několik řeholníků v klášteře vydrželo do násilného zrušení o necelý rok později. 

Také návrat mnichů na počátku devadesátých let, který umožnil zákon o nápravě křivd způsobených řeholním řádům a kongregacím, nebyl snadný. Řeholníci začínali z nuly a nejdříve se soustředili na zajištění svého vlastního zázemí - klauzury, reflektáře, kaple. Jenže cisterciáci se tradičně neuzavírají jenom do světa modliteb a benediktýnskou řeholi „Ora et labora - Modli se a pracuj" naplňují poctivě.

Kromě postupného velebení areálu se pouhým sedmi řeholníkům, kteří v současné době v klášteře naplňují pravidla mnišského života, podařilo v průběhu let vyčistit a zprovoznit vodní kanál pro pohon malé elektrárny. Výtěžek z prodeje elektřiny putuje na opravy a přebytky občas prodávají místní vodohospodářské společnosti.

Podpora z Rakouska

Zástupci kláštera, kteří se v restitucích kromě areálu domáhají také přibližně tří tisíc hektarů lesů, luk a polí, se při obnově svého majetku spoléhají kromě výtěžku z elektřiny a turistického ruchu také na své bratry z ciziny a hlavně na Spolek pro podporu cisterciáckého kláštera Vyšší Brod se sídlem v Linci, který byl založen z podnětu soukromých firem a osob hlavně z Rakouska

"Ve spolku jsou činné i české firmy, ale spíše výjimečně, společnost u nás ještě není tak daleko," říká Berka. „Podporovat nás jako kulturní památku znamená pro mnohé u nás pořád něco jako přihlášení se k církvi. Ale to je hloupost, náš klášter slouží všem."

Závišův kříž se hodnotou vyrovná korunovačním klenotům
Závišův kříž se hodnotou vyrovná korunovačním klenotům | Foto: ČT 24

Příští rok by v rekonstruované kapli měl být vystaven největší poklad kláštera Závišův kříž - jedna z nejvzácnějších středověkých památek, která se podle historiků hodnotou vyrovná korunovačním klenotům. Řádu se podařilo dohodnout s Jihočeským krajem, aby se vystavení vzácné památky stalo jedním z hlavních taháků Zemské výstavy jižní Čechy - Horní Rakousko, která se bude v pohraničním regionu konat příští rok.

Na elektronické zabezpečení před krádeží vzácné památky získali krajští úředníci dotaci z Evropské unie. „Jsme kraji v tomto velmi vděčni, my sami jsme chudí a žádné úvěry si brát nemůžeme," připomíná převor vyšebrodského kláštera.

 

Právě se děje

před 58 minutami

OSN musí pohnat Čínu k odpovědnosti kvůli koronaviru, řekl Trump ve svém virtuálním projevu k valnému shromáždění

Organizace spojených národů musí pohnat Čínu k odpovědnosti za její přístup k pandemii onemocnění covid-19, řekl ve svém virtuálním projevu k Valnému shromáždění OSN americký prezident Donald Trump. Koronavirus ve svém projevu jako obvykle označil za čínský virus.

"Čínská vláda a Světová zdravotnická organizace, kterou Čína prakticky ovládá, chybně prohlašovaly, že není důkaz o přenosu z jednoho člověka na druhého," řekl Trump. "Později chybně tvrdily, že lidé bez symptomů nemoc nepřenášejí," uvedl také.

Onemocnění covid-19 se objevilo koncem minulého roku ve středočínské provincii Chu-pej, odkud se během následujících měsíců rozšířilo do celého světa. Koronavirem se podle statistik americké Univerzity Johnse Hopkinse nakazilo 31,36 milionu lidí, asi 965.640 z nich zemřelo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy