Lyžařská sezóna v Česku trvá. Na sněhovém poli Mapa republiky je 14 metrů sněhu

ČTK ČTK
5. 4. 2019 10:47
Sněhové pole známé jako Mapa republiky nad Modrým dolem ve východních Krkonoších by mohlo odtát až v červenci. V současnosti tam místy může být až 14 metrů sněhu. Svůj charakteristický tvar připomínající prvorepublikové Československo ale dosud nemá.
Foto: Zuzana Hronová

Na úbočí Studniční hory je stále souvislá vrstva sněhu. Řekl to Josef Harčarik se Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Národní park měří mocnost sněhu v místě, kde se Mapa republiky během jara postupně vyrýsuje, několikrát za zimu po dobu 20 let.

"Maximální vrstva sněhu této zimní sezony na Mapě republiky byla naměřena 20. března, a to 14,54 metru. Velmi dobře se letos podařilo zachytit maximum. Můžete napsat, že podle odhadů tam je stále až 14 metrů sněhu," řekl Harčarik.

Podle něj je z hlediska mocnosti sněhové pokrývky pro hřebeny Krkonoš kulminační právě druhá polovina března. "Poté sníh začíná pozvolna odtávat. Kdy Mapa republiky zmizí úplně, se teď neodhaduje snadno. Zaleží hodně na tom, jak bude vypadat jaro. Předpokládám ale, že by to mělo vydržet určitě do července, nelze ale vyloučit, že až do začátku srpna," dodal Harčarik.

Letos naměřené maximum na Mapě republiky rekordní není. "Za 20 let měření jde o třetí nejvyšší naměřenou vrstvu sněhu," řekl Harčarik.

Rekordní hodnoty sněhu na "mapě" byly naměřeny v zimní sezoně 1999/2000, maximální mocnost sněhu byla 15,7 metru. Tehdy sníh zmizel až v první dekádě srpna. Naopak nejméně sněhu tu bylo naměřeno hned následující sezonu 2000/2001, "jen" 6,1 metru s odtáním ve třetí dekádě června. Loni roztálo sněhové pole v květnu, přibližně o měsíc dřív než v roce 2017.

Cílem několikaletého měření a výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory. Sněhové pole je v nejpřísněji chráněné první zóně KRNAP, proto se k němu turisté nedostanou. Je ale viditelné zdaleka.

Maximální hodnoty sněhu na Mapě republiky pracovníci Správy KRNAP získávají v místě, kde vznikla přirozenou cestou proláklina. V ní se při převládajícím severozápadním proudění ukládá velké množství sněhu. Sníh, který letí přes hranu horského hřebene, se kumuluje právě tam. Proto ani tak nezáleží na tom, kolik v zimě napadne sněhu, jako na proudění vzduchu.

Horská služba v ranním hlášení uvedla, že na hřebenech Krkonoš se stále drží okolo dvou metrů sněhu. Není divu, že o víkendu se bude ještě lyžovat v Peci pod Sněžkou, na Černé hoře a ve Špindlerově Mlýně. V Krkonoších platí druhý mírný stupeň lavinového nebezpečí z pěti.

Správci národního parku považují množství sněhu v Krkonoších za pozitivní signál pro celé hory. Pokud bude na jaře sníh odtávat postupně, jako dosud, je šance, že sníží v Krkonoších deficit vody, což by mohlo snížit dopad sucha poslední dekády na populace vzácných druhů rostlin.

Mapa republiky je v nadmořské výšce mezi 1420 až 1455 metrů. Když se vyrýsuje do své ideální podoby, má na délku až 350 metrů. Postupně odtává, jako poslední zůstává vidět sníh, který jako by znázorňoval střední Čechy. Sněhové pole získalo název před desítkami let, když si turisté při odtávání sněhu všimli, že nabírá podobu prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí.

 

Právě se děje

Další zprávy