Praha - Je to více než rok a půl, co do čela protimafiánského útvaru nastoupil nový ředitel Robert Šlachta. Ten si dal mimo jiné za cíl doplnit desítky chybějících policistů.
A výsledek? Prakticky od ledna roku 2008 útvaru stále chybí desítky detektivů. Konkrétně je to k dnešnímu dni 105 lidí. Přitom ještě v prosinci loňského roku se Šlachta nechal v rozhovoru pro MF Dnes slyšet, že v létě by útvar mohl být na podstavu 50 lidí.
"Ke konci loňského roku jsme se dostali na číslo kolem 80, ale během té doby došlo k tomu, že byl navýšen počet tabulkových míst, takže se to zase zvedlo," vysvětluje mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták.
Konkrétně v březnu vznikl Národní kontaktní bod pro terorismus, který prý především statistiku neobsazenosti navyšuje. V něm by mělo podle dosavadních informací operovat na 20 specializovaných policistů. Kolik jich ale konkrétně chybí, nechtěl Hanták říct.
"To gró chybějících detektivů tvoří hlavně toto pracoviště a ještě na některých dalších pracovištích byly navýšeny tabulky," řekl pouze.
Chybí nám 105 lidí a informace
Útvar byl ochromen hlavně po odchodu Jana Kubiceho, se kterým od policie odešly desítky elitních detektivů. Od té doby útvar sice nabral několik policistů, ti ale potřebují několik let, než se zapracují. Navíc mezitím stačilo ještě několik "vysloužilých" kriminalistů odejít.
Detektivové z útvaru přiznávají, že jim stále informace z podsvětí chybí.
"Ty kontakty v prostředí organizovaného zločinu prostě nejsou, ale děláme, co můžeme, abysme je obnovili," říká jeden z policistů, který na jméno nic komentovat nechce. "To ale bude trvat ješte dlouhou dobu," dodává.
V tom vidí problém číslo jedna i bývalý šéf Kubice. "Tady není ani tak zásadní, kolik lidí jim chybí, ale o jaké lidi jde," míní. Aby se situace zlepšila, je podle něj hlavně nutné vytvořit podmínky pro policejní práci, tedy policii, která by mohla pracovat bez policejních tlaků.
"Teď to jede na brblačku a užívá si to nový nábytek a auta," míní Kubice.
Od té doby, co se ředitelem stal Šlachta, se podle něj také výrazně změnilo zaměření útvaru. Nechápe, jak útvar může pracovat na extremismu a nechat ladem problém mafiánských praktik, které se používají při zprostředkování nelegální práce cizincům.
"Extremismus je bezpochyby závažný problém, který ale zcela neodpovídá zaměření útvaru," vysvětluje.
Přitom právě zásah proti extremistům - kvůli pořádání koncertů s neonacistickým nádechem - patřil za poslední rok k zásahům, který se vryl do šíršího povědomí "veřejnosti". Zatím ale není jasné, kolik lidí se nakonec podaří dostat k soudu.
Lidé chybí i na protikorupčním
S nedostatkem lidí se potýká i protikorupční policie, které v současnosti chybí 74 lidí. I když je číslo stále vysoké, tak se útvaru od začátku roku podařilo podstav zhruba o dvacítku snížit.
N aprotikorupčním si stěžují hlavně lidé z operativy, kterou částečně paralyzoval odchod zkušených detektivů působících přímo mezi samotnými kriminálníky. Tím policisté také přišli i o své informátory.
Zlepšit situaci v policejních řadách mají ve svém volebním programu i politické strany. Formulace, jak toho chtějí docílit, jsou ale velmi vágní.
Například sociální demokraté vidí řešení v tom, že chtějí do policejních uniforem dostat už mladé lidi.
"Je nutné uskutečnit nábor kvalitních uchazečů o práci u policie na základě dlouhodobé strategie se zaměřením na potenciální uchazeče již na základních a středních školách," píše se ve volebním programu.
Zkušené detektivy chtějí udržet tím, že se změní služební zákon.
Mimo jiné také plánují, že policejní útvary, které bojují proti závažné kriminalitě, sjednotí pod jednu střechu: pod Národní kriminální úřad.
Hlavně ty služebny...
Pouze na obecné konstatování se omezili občanští demokraté. A to, že v rámci reformy "prosazují posílení počtu policistů ve výkonu služby a zveřejnění jmen a tváří v místě sloužících policistů".
Jiná řešení ale strana alespoň ve svém volebním programu nenabízí. Odvolává se hlavně na právě probíhající reformu policie a projekt obnovy policejních služeben.
Stejně tak KDU-ČSL. Strana vychází z reformy policie, kterou již předložila Topolánkova vláda. Nadto chtějí lidovci znovu vytvořit oddělení finační policie.
Strana Zelených zase pouze ve svém programu píše, že prosadí tvrdý postih organizovaného zločinu.
