Ostrava - K modrému nebi vyráží hned z několika komínů rozličných tvarů a výšek cihlově červený dým. Pomalu padá k zemi, za čtvrt hodiny už po něm není ani vidu.
Místní a měřící stanice ale dobře vědí, jak zdání klame. Zákonem dané limit tady v praxi nic neznamenají.
Přes 250 tisíc obyvatel Ostravy běžně dýchá vzduch, ve kterém koncentrace nebezpečného prachu a karcinogenních látek překračují zákonem danou normu.
"Můžeme hovořit o časované bombě," varuje Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. "Neřešení současných problémů může znamenat v příštím období významné ekonomické náklady na nemocnosti a hospodářské ztráty z této nemocnosti."
Akademie věd minulý týden zahrnula Ostravu do výzkumu vlivu špatného ovzduší na zdraví dětí.
V oranžovém oblaku
Nejhorší situace je v ostravské čtvrti Radvanice-Bartovice. Tam už v únoru překročily hodnoty prachu, který na sebe váže karcinogenní částice, povolený roční limit.
"Oranžová oblaka se tu vznáší běžně, nejhorší to je na jaře a na podzim," říká Vladimíra Scholtysková. V domku se svou rodinou žije nejblíže železárně Mittal Steel. "Nedá se tu nic pěstovat, ovoce je černé a mastné, nedá se větrat, věšet ven prádlo. Otírat prach a mýt okna bych mohla každý den."
Nad zahradou jejich domu vybudoval před čtyřmi lety Státní zdravotní ústav měřící stanici s cílem zjistit, jaký dopad tak znečištěné ovzduší na obyvatele má.
"Situace je tu velmi špatná a nemění se," říká Jiří Bílek ze Státního zdravotního ústavu Ostrava. "Lidé tam jsou trvale vystaveni zdravotnímu riziku, který je vyšší než je státem uznaný limit."
Za rok 2006 byl denní limit prachu v ovzduší překročen 187krát, uvádí se ve zprávě SZÚ. Denně překračoval povolenou hranici více než 5krát.
Ještě víc alarmující čísla ukázala stanice u benzo(a)pyrenu (karcinogenní látky). Z celkového počtu 60 změřených denních koncentrací, bylo 90 procent nad roční limit.
Svou daň si už extrémně špatné prostředí vybralo i v rodině paní Scholtyskové. Po dvou letech života na tomto místě onemocněl její desetiletý syn astmatem a začal se léčit s alergií.
"Kdybychom věděli, jak je to tu špatné, nikdy bychom sem nešli," říká paní Scholtysková. S rodinou se sem přestěhovala z centra města před třemi lety. "Už jsme nechtěli platit drahé nájemné. Realitka nám to tu ukázala v létě, kdy nebyl Mittal vůbec vidět."
Na dům si manželé vzali hypotéku, do splacení jim zbývá 17 let.
V souvislostech
- Nově o smogu: Ničí průdušky ve velkém
- Lidé v Teplicích stále umírají dříve
- Přízemní ozon ohrožuje 85 procent lidí
- Vzduch zabije ročně dva miliony lidí
- Většina Čechů už dýchá špinavý vzduch
Ozdravné Bartovice
Jejich soused si ale s ovzduším hlavu neláme. "Nezajímá mě to," říká pan Josef, který v Bartovicích žije přes dvacet let. "Dřív to bývalo horší, to jsme jablka nemohli ani omýt, jak byly mastný, dneska už to jde. Chtěl bych, aby politici řešili problémy malých podnikatelů a ne takovéhle kraviny."
A zřejmě není sám, koho tenhle problém netíží. Ozdravné centrum Ještěrka, hlásá nápis před rozestavěnou budovou za 100 milionů korun. Do místa jen kilometr vzdáleného od měřící stanice, která vysílá alarmující údaje, chce město už od června lákat lidi na ozdravné pobyty.
"Je předpoklad, že by se kvalita ovzduší i v této části Ostravy měla zlepšovat," argumentoval v loňském roce bývalý náměstek ostravského primátora pro životní prostředí Mirko Jašurek (ČSSD), proč stavbu na takovém místě podporuje.
Tehdy opoziční ODS vystupovala proti stavbě. "Dnes už je to skoro postavené, tak se s tím nedá nic dělat," říká současný náměstek Dalibor Madej. "Nebudu se ale vyjadřovat k tomu, zda je to rozumné, či nikoliv."
O 100 tisíc víc
Pro dětskou lékařku Evu Schallerovou, která má v péči přes tisíc dětí, je přitom negativní dopad zdejšího ovzduší na lidi zcela zřejmý.
"Pomalu se mi ta mozaika skládá," říká ve své ordinaci na okraji Radvanic. "Denně mi sem přichází kolem osmdesáti dětí se záněty horních cest dýchacích. " Když je smog, tak mám dvakrát více pacientu s alergiemi."
Z údajů pro pojišťovny pak vypočítala, že v této oblasti vydávají alergologové o 100 tisíc korun víc na léky pro děti, než je průměr v Česku.
"Pokud mi první pacient onemocní rakovinou, tak dám hlavu na špalek, a podám žalobu na Mittal Steel. My všichni tu máme problém a někdo ho musíme začít řešit."
Paní Schallerová proto začala připravovat podklady pro výzkum Akademie věd. "Budeme porovnávat nemocnost dětí narozených v roce 1999-2003 v prvních čtyřech letech života," vysvětluje Miroslav Dostál z Akademie věd, který připravoval obdobným výzkum v Teplicích a Prachaticích.
Další studii - na přítomnost těžkých kovů - připravuje také Státní zdravotní ústav. Do poloviny června by měl být hotový. S fakultní nemocnící pak paní Schallerová začne zkoumat, jak jsou narušeny plíce zdejších dětí.
"Jsem tady už u politiků považována za blázna, protože je neustále upozorňuji na tento problém emaily," říká paní doktorka. "Ale já to nevzdám. Jde tady o život nás všech."
Lidé z Radvanovic-Bartovic minulý týden začali také podepisovat petici, ve které upozorňují na znečištěné ovzduší.
Na vině je průmysl
"Zvažujeme v těchto dnech, že se i my pod tuto petici podepíšeme," říká překvapivě tisková mluvčí Mittal Steel Jana Drónská. "Žijí tu i naše děti a naši zaměstnanci. Ale chceme upozornit, že nikdo dosud neprokázal, že na vině je právě náš podnik."
Podle expertů z Vysoké školy báňské, kteří před dvěma lety zveřejnili studii o stavu ovzduší v Ostravě je ale zřejmé, že právě Mittal Steel - i přestože udělal řadu opatření na snížení emisí a prašnosti, se na znečištění stále podílí nejvíce.
"Z údajů, které zveřejňují podniky, jednoznačně vyplývá, že největším zdrojem znečištění prachem je právě Mittal Steel," říká Petr Jančík z katedry ochrany životního prostředí v průmyslu. "Druhý největší podnik Vítkovické železárny vypouští čtvrtinu toho, co Mittal."
Podle Jančíka jsou dalšími zdroji znečištění doprava a lokální topení. "To se v posledních letech extrémně zhoršuje," říká Jančík. Přesto však prim hrají právě průmyslové podniky.
Odborníci v rámci své studie proto namodelovali řešení situace v Ostravě. "Vypočítali jsme, že ovzduší by bylo v normě pokud by Mittal Steel snížil o 50% svých emisí, Vítkovice o 40% a další dvě zatížené oblasti o 10%," říká Jančík. "Samozřejmě za předpokladu, že se zplynofykují oblasti lokálního topení."
Oproti současné situaci, kdy nadlimitní hodnoty nebezpečných látek dýchá více než polovina města, by v Ostravě zbyly pouze dvě malé části, kde by ovzduší zůstalo znečištěné.
Ostrava víc zakropí
Město Ostrava dlouhotrvající problém připouští, ale nad jeho řešením krčí rameny. "Vnímáme to," říká náměstek pro životní prostředí Dalibor Madej. "Ale nejde očekávat, že průmyslové podniky budou produkovat čistý kyslík horského typu."
Místní politici zorganizovali konferenci o ovzduší a navrhli opatření. "Sami ale nic moc dělat nemůžeme," říká Madej. "Není žádná možnost regulace. A i kdyby byla, tak bych si netroufl uzavřít Mittal Steel na nějakou dobu. Sice něco vypouští, ale zaměstnává přes 8 tisíc lidí."
Madej připouští pouze dílčí řešení. "Budeme více kropit silnice, aby se neprášilo, a budeme to dělat ve dne a ne v noci," říká. "Umím si představit, že bychom třeba v krizových dnech uzavřeli příjezdy pro auta do centra města."
Do čtrnácti dnů Madej sestaví tým 20 lidí ze všech sfér, od zástupců největších znečišťovatelů, přes ekology, zdravotníky. V komisi by měla zasednout i doktorka Schallerová.
"Komise by měla navrhnout praktické kroky, jak tuto situaci řešit," říká Madej. "To pak použiju jako prapor, se kterým budu mávat a zajdu na ministerstvo životního prostředí, ať naše návrhy vyslechne."
To vše by mělo proběhnout do půl roku.
Snížíme emise
Samo ministerstvo problém také uznává. "Je to jedna z nejhorších, ne-li nejhorší oblast v republice," říká tiskový mluvčí resortu Jakub Kašpar. "Ale my toho moc nemůžeme, pouze snížit emise, a to jsme udělali. Vloni jsme novelizovali nařízení vlády a zpřísnili emisní limity od roku 2010."
