Nejúčinnější zbraní proti šíření koronaviru je omezení setkávání lidí. Při vysokých a neustále rostoucích počtech nově odhalených případů je to přitom jediná možnost, jak šíření epidemie zastavit, což je nutné zejména kvůli postupně docházejícím kapacitám nemocnic. Ačkoliv vláda již před několika dny postupně zpřísňovala jednotlivá opatření, když například nařídila zavření restaurací či klubů, ministr zdravotnictví Roman Prymula naříkal, že lidé se stále potkávají více, než je vhodné.
"Mobilita neklesla ve srovnání s březnem, tedy jarní vlnou, až tak významně. Jsme s poklesem v lepším případě někde na 50 procentech, někde dokonce pouze na 30 procentech. Z toho je zřejmé, že opatření, která jsme dnes vyhlásili, jsme přijmout prostě museli," vysvětloval ministr Prymula na základě dat získaných od mobilních operátorů, proč bylo nutné výrazně omezit svobodu volného pohybu a až na výjimky zavřít maloobchodní prodejny.
To, že lidé vzájemné setkávání tolik neomezili, dokazují i jiná čísla. Podle sociologů z PAQ Research, kteří pracují na projektu Život během pandemie, byl jeden člověk v týdnu před uzavřením restaurací v osobním kontaktu trvajícím alespoň pět minut průměrně s dvaceti lidmi. Je to pouze o čtyři méně než během letních měsíců, kdy riziko nákazy bylo vzhledem k nízkému počtu aktivních případů covidu-19 několikanásobně nižší. Naopak během jara, kdy se v Česku život v zemi kvůli vládním opatřením takřka zastavil, se jeden člověk setkal ve významné míře pouze se sedmi jinými lidmi.
Zakladatel výzkumné organizace sociolog Daniel Prokop odhaduje, že v týdnu, kdy došlo k uzavření restaurací, se průměrné číslo významných kontaktů o něco snížilo. Stávající epidemická situace je však odrazem toho, jak se lidé chovali ještě před uzavřením restaurací. Vychází to z vyjádření epidemiologů, podle kterých se opatření do počtu nových případů mohou promítnout nejdříve za týden.
U zatížení nemocnic je prodleva ještě vyšší, lidé totiž bývají hospitalizovaní zpravidla po deseti dnech od zjištění diagnózy, případný těžký stav se pak u nich projeví po dalších pěti až deseti dnech od přijetí do nemocnice. Právě obavou z přeplněných nemocnic vláda nová nařízení vysvětluje.
Málo lidí pracuje z domova
Z výzkumu PAQ Research také vyplývá, že lidé oproti jaru mnohem méně pracují z domova. Zatímco na jaře tímto způsobem pracovalo až 23 procent lidí, druhý říjnový týden to byl pouze každý desátý Čech. Naopak 75 procent lidí hlásilo plnou osobní přítomnost v práci, což je o 30 procentních bodů více než na jaře.
Podle výkonného ředitele Centra pro modelování biologických a společenských procesů Reného Levínského právě firmy představují v současnosti největší prostor, kde lze šíření viru účinně brzdit. "Nejvíc kontaktů by se dalo ušetřit na home officu, ale firmy ho nechtějí zavádět. Přitom právě v rámci práce je nejvíc nakažených, navíc zaměstnanci do ní jedou například hromadnou dopravou, po cestě si nakoupí a obecně se mnohem více mísí," vysvětluje Levínský.
K podobnému závěru došel i výzkum PAQ Research. "Lidé, kteří pracují na home officu, v posledních týdnech reportují, že jsou ve významném kontaktu jen se zhruba dvanácti lidmi. Ti, kteří docházejí plně do práce, mají okolo třiceti lidí, se kterými jsou v kontaktu. Mezi lidmi s home officem navíc kontakty klesají, více se totiž zbavují i dalších aktivit," uvedl k výsledkům výzkumu Prokop.
Vláda proto ve středu vyzvala zaměstnavatele, ať v co největší míře umožní svým zaměstnancům pracovat na dálku a také aby podporovali dovolené či placená volna a omezili všechny zbytné práce. Podle odborníků by však měla jít ještě dál - do určité míry a tam, kde to jde, firmám práci z domova nařídit či je k ní finančně motivovat.
Právě zaměstnání je nejrizikovějším místem pro šíření viru, což ukazují statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistiky, které zveřejnil server Echo 24. Více než 30 procent všech odhalených případů za září pochází z nákazy na pracovišti, dalších 24 procent lidí se nakazilo v rodině, domácnosti nebo při trávení volného času.
Ústav však upozorňuje, že data mají sníženou vypovídací hodnotu, protože se v posledních dnech nedaří zdroj nákazy odhalit zdaleka u všech infikovaných. Za prvních deset říjnových dnů se to dokonce nepodařilo zjistit u 37 procent lidí, což mimo jiné potvrzuje informace, že hygienici kvůli enormnímu nárůstu počtu nakažených nestíhají jednotlivé infikované trasovat.
Členové vlády si navíc opakovaně stěžují, že řada lidí opatření nedodržuje. "Velká část populace opatření nedodržuje, některé supermarkety inzerují akce na víkend, aby docházelo k masivním nákupům, což přispívá k tomu, že se kontakty mezi lidmi nesnižují," stěžoval si na tiskové konferenci ministr Prymula.
Jeho slova potvrzuje výzkum agentury IPSOS pro firmu Respilon, výrobce roušek. "Výzvu na omezení kontaktů a pohybu, takzvaný osobní lockdown, přijalo 46,9 procenta Čechů. Počet lidí, kteří takto dobrovolně uzavřeli svoji sociální bublinu, stoupá s věkem," stojí ve zprávě z výzkumu, který probíhal toto pondělí a úterý. Zodpovědnější jsou podle něj zejména lidé v Jihočeském, Královéhradeckém a Olomouckém kraji, naopak nejméně v Karlovarském a Libereckém kraji. Více pak lidé ve větších městech a s vysokoškolským vzděláním.
"Prezident oslavu mít může a moje holčička ne?"
Levínský však vysvětluje, že vláda rozhodně nemůže současný stav svádět na občany. Za to, že část lidí opatření nedodržuje, může podle něj vláda sama kvůli způsobu, jakým komunikuje. "Podstatu, že je potřeba omezit kontakty, komunikuje nešikovně. Pokud někdo říká, že situace je vážná, a potřebuje k tomu 20 minut, aby vysvětlil všechny výjimky z opatření, tak je pro člověka velice těžké pochopit, že situace je skutečně vážná," říká Levínský.
Podle něj je nyní namístě zavést podobná opatření, jaká má Izrael. Mělo by být tak například zakázáno chodit dále než 500 metrů od domu s výjimkou lidí na vesnici, kteří by si směli dojet nakoupit. "Byl by to určitý symbol, ze kterého by každý pochopil, že situace je vážná," tvrdí Levínský.
Navíc se domnívá, že by příkladem měli jít také čelní představitelé státu. Poslanecká sněmovna a Senát by tak třeba měly jednat už jen on-line, špatně podle něj působí i to, že se fyzicky sešlo vedení ČSSD, kde se pak nakonec nakazil její předseda a ministr vnitra Jan Hamáček.
V době, kdy Česko v úterý zaznamenalo skoro 12 tisíc nových případů nákazy koronavirem, se stále počítá s tím, že se 28. října uskuteční slavnostní předávání státních vyznamenání, přestože ve značně omezených podmínkách.
"Když někdo říká, že já to vyznamenání předám, protože mi to hygiena dovolí, tak si každý řekne, že já si oslavu narozenin své holčičky taky udělám. Lidé vidí, že vláda je sama od sebe nad zákonem, tak odmítají omezovat kontakty. Pro každého je nepříjemné zrušit oslavu narozenin a proč by to měli dělat, když sám nejvyšší představitel země není ochotný zrušit nějakou oslavu? To je přirozené lidské chování. Zlobit se v této situaci na lidi a říkat, že za to mohou oni, mi přijde totálně absurdní," dodal Levínský.
"Nehledě na to, jak vláda komunikuje nebo co si o ní myslíme, je to ale teď na nás všech. Pokud nesnížíme dostatečně počet svých sociálních kontaktů, není šance, že by se situace zlepšila," vyzval Levínský.
