Tento typ deprese byl dosud považován za typicky zimní. Obvykle se projevuje pocity beznaděje, letargie a sníženou motivací k jinak oblíbeným činnostem. Podle odhadů Americké psychiatrické asociace se tato deprese projeví v zimě asi u pěti procent Američanů, podle Centra pro závislost a duševní zdraví v Kanadě v tomto období SAD postihne dvě až pět procent tamní populace.
Výzkum posledních dekád ale naznačuje, že sezonní deprese s poněkud odlišným průběhem postihují některé lidi i v letních měsících. Zatímco lidé trpící zimní verzí SAD jsou podle vědců velmi letargičtí, její letní varianta u nich naopak způsobuje podráždění a neklid. A tak zatímco ti první častěji spí, přejídají se a přibírají na váze, ti druzí hlásí častější výskyt nespavosti, sníženou chuť k jídlu a častější úbytek na váze.
Proč jsme v létě agresivnější
Příčiny obou typů sezonní deprese jsou odlišné. Zimní SAD je často spojovaná s kratší dobou denního světla a malým vystavením slunečnímu záření. U některých lidí to může způsobit náladovost, ospalost během dne a ztrátu regulace chuti k jídlu, což obvykle vede k nezdravému mlsání. Jako možná léčba u zimní SAD se proto navrhuje světelná terapie, případně hodně fyzické aktivity.
U letního typu SAD se zase předpokládá, že hlavními spouštěči jsou horko a vlhkost. Několik studií již ostatně doložilo, že teplo může ovlivňovat poruchy nálady a chování. I proto je v horkých dnech a v létě dobře zdokumentovaný nárůst agresivity a násilných trestných činů.
Nedávné studie také zjistily, že právě v horkých letních dnech vrcholí návštěvy psychiatrické pohotovosti kvůli depresi a dalším poruchám duševního zdraví, nálada se s rostoucím horkem zhoršuje a v souvislosti s teplotou roste počet lidí, kteří si sáhnou na život. To ostatně potvrdila i studie o riziku sebevražd zveřejněná v roce 2018. Analyzovala míru depresivních vyjádření v 600 milionech příspěvků na Twitteru v období od května 2014 do července 2015. Jak zjistila, vyšší venkovní teploty korelovaly s menší mírou pohody.
Existuje několik hypotéz, proč může horko vyvolávat deprese. Za prvé podle vědců přerušuje spánek, přičemž právě kvalitní spánek je pro duševní zdraví kriticky důležitý. Udržování normální tělesné teploty je také proces náročný na zdroje, horko se tak může stát fyzickým stresorem, zejména pro děti, starší lidi a osoby užívající některé léky, které narušují schopnost těla ochlazovat se. Pokud se lidé dlouhodobě cítí nepohodlně, má to podle vědců nevyhnutelně vliv i na emocionální stav.
Jedna studie z roku 2018 rovněž naznačuje, že teplo může také narušovat funkci neurotransmiterů podílejících se na činnosti mozku v bdělém stavu, což může přispívat k depresi. Kromě toho více studií zjistilo, že lidé s depresí mají zvýšenou tělesnou teplotu, zejména v noci, což naznačuje, že samotná deprese může narušovat schopnost těla regulovat teplotu.
Zvýšit únavu, podrážděnost a agresivitu může v létě vedle tepla i nadměrné světlo. I to narušuje cirkadiánní rytmus a spánkový režim a může ovlivnit duševní zdraví. "Horko vás vyčerpává, bere vám energii. Světlo vás zase rozrušuje," řekl webu Vox Norman Rosenthal, psychiatr z Georgetown University, který v 80. letech jako první popsal SAD.
A pak jsou tu další důvody, které v létě přispívají k depresivním stavům. Kdo již někdy trpěl depresí, pravděpodobně ví, že spolehlivá rutina je často klíčem k odvrácení příznaků. V létě se však rutina vytrácí a toto narušení může být stresující. Rodiče se musí postarat o zábavu svých dětí, které mají najednou dva měsíce prázdnin, a pracovní, spánkové a stravovací návyky může narušit i dovolená.
Svou roli hraje třeba i pyl, který alergikům způsobí záněty. K letní melancholii přispívá ale i životní styl v horkých dnech. Mnozí lidé se v období od června do srpna špatně stravují, nadměrně pijí a nedostatečně spí, takže jsou ještě více vyčerpaní než obvykle.
Lék na letní deprese? Sauna a horká koupel
Léčba letních depresí je zatím nedostatečně prozkoumaná. Existují určité důkazy, že snížení tělesné teploty prostřednictvím klimatizace, studené sprchy nebo plavání může alespoň dočasně pomoci. Nálada jedné pacientky trpící depresemi se zlepšila, když se na lékařské doporučení zkusila uzavřít v klimatizovaném domě a pravidelně se sprchovala studenou vodou. Už devět dní po ukončení tohoto režimu ale hlásila, že se opět cítí depresivně.
Dlouhodobější úlevu může přinést zdánlivě neintuitivní postup - vystavení se vysokému teplu v saunách a horkých vanách. Některé klinické studie zjistily, že se nálada lidí při léčbě horkými koupelemi zlepšila. Podle vědců by to mohlo být způsobené tím, že krátkodobé a vysoce intenzivní teplo u lidí s depresí obnovuje spící nebo nefunkční termoregulační systémy.