Letišti brát, lidem dát. Tak rozhodl Palas s komunisty

Petra Sasínová
18. 12. 2008 20:00
Sociální demokraté s komunisty začali na Ostravsku hospodařit
Miliony pro podporu letecké dopravy dáme lidem na úhradu zdravotnických poplatků. Za zbytek vybavíme nemocnice lepšími přístroji. Tak rozhodla koalice ČSSD a komunistů vedená hejtmanem Jaroslavem Palasem
Miliony pro podporu letecké dopravy dáme lidem na úhradu zdravotnických poplatků. Za zbytek vybavíme nemocnice lepšími přístroji. Tak rozhodla koalice ČSSD a komunistů vedená hejtmanem Jaroslavem Palasem | Foto: Ludvík Hradilek

Ostrava - Sociální demokraté a komunisté, kteří vládnou v Moravskoslezském kraji, mají jasno z čeho zaplatit regulační poplatky v krajských nemocnicích.

Narozdíl od předchozí pravicové krajské vlády odmítli podporovat letecké společnosti, které by měly zájem o linky z letiště Ostrava-Mošnov a desítky milionů korun určených pro tento účel zablokovali na úhradu poplatků.

Ve čtvrtek o tom společně rozhodli při hlasování o krajském rozpočtu pro rok 2009.

Sto dvacet milionů korun, které schválili jako rezervu na regulační poplatky, vezmou z peněz určených na rozvoj soukromých linek na Letišti Leoše Janáčka Ostrava. Nové linky přitom měly být zásadní pro další rozvoj jednoho z největších letišť v Česku.

"Nepochybuji o tom, že pro občana je ve srovnání s poplatky létání do Moskvy bezvýznamné," obhajoval rozhodnutí koalice náměstek moravskoslezského hejtmana pro zdravotnictví Karel Konečný z KSČM.

Bývalý lidovecký náměstek hejtmana Evžena Pavol Lukša, který je teď v opozici, to považuje za nezodpovědné a špatné rozhodnutí.

"Nechápu to. Letiště patří kraji. Tak buď ho chci, nebo ho pošlu k čertu. Jestli si někdo myslí, že letiště se bude rozvíjet, aniž se bude létat ven, tak se opravdu mýlí," zlobil se Lukša. "Nevím, co na to řekne třeba firma Hyundai, neumím si to představit," dodal.

"Tento rozpočet rozvoj letiště zastavuje, snižuje na regionální úroveň," uvedl i bývalý náměstek Pavel Drobil z ODS.

Zastupitelstvo kraje v roce 2007 schválilo, že v letech 2008 až 2010 dá na nové letecké linky sedm set milionů korun. Záměr byl takový, že se peníze rozloží do tří let. V plánu byla linka do Londýna, Amsterodamu, Moskvy, Paříže a dalších destinací.

Komunisté otočili. Dříve letiště podporovat chtěli

Zatím peníze na své využití čekaly, protože kraj dosud nenašel vhodného dopravce. Pro dotování nových linek však tehdy hlasovali i komunisté.

Kraj již podpořil linky do Vídně a Mnichova, na které vynaložil v letech 2005 až 2008 asi sto dvacet milionů korun. "Například Vídeň jsme přestali dotovat po osmnácti měsících," uvedl Lukša. Podobně měly pokračovat další linky.

Lukša zdůraznil, že letiště v Mošnově má potenciál se rozvíjet a má k tomu ideální možnosti. "Teď hrozí, že se rozvoj letiště zastaví a předběhnou nás jiní," řekl.

Letiště Ostrava-Mošnov zaostává za konkurencí v Brně nebo v Katovicích. Teď kraj rozhodl, že případné zájemce ze strany leteckých společností nechce dotovat.
Letiště Ostrava-Mošnov zaostává za konkurencí v Brně nebo v Katovicích. Teď kraj rozhodl, že případné zájemce ze strany leteckých společností nechce dotovat. | Foto: www.airport-ostrava.cz

"Určitě to negativně ovlivní rozvoj kraje, vždyť ještě není hotova ani dálnice," kritizoval rozhodnutí koalice bývalý náměstek hejtmana pro zdravotnictví Jiří Veverka z ODS.

Kraj se už několik let snažil letiště Ostrava podporovat, zatím však ne moc úspěšně. I když je tam moderní zázemí, jediná pravidelná linka do zahraničí, která se udržela a stala soběstačnou, létá do Vídně a zpět.

Když selhaly snahy sehnat dopravce, kteří by fungovali komerčním způsobem, kraj vyčlenil sedm set milionů korun na podporu dalších linek. Ani tak zatím nenašel vhodné dopravce.

Plánem minulého vedení kraje bylo zavést dvanáct nových linek a zvýšit pětinásobně počet cestujících, než je tomu doposud.

Ostravské letiště už však zatím zaostalo v rozvoji za letištěm Brno i za Katovicemi, odkud už lidé létají do celé Evropy.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Zrušení ústavního práva na potrat vyvolalo protesty napříč Spojenými státy

V amerických městech se čekají další protesty spojené s pátečním verdiktem nejvyššího soudu, který po téměř 50 letech zrušil ve Spojených státech ústavní právo na potrat. Už během sobotního dopoledne se lidé opět scházeli před budovou soudu ve Washingtonu, přičemž vedle stovek nespokojených přišla podle médií i menší skupina lidí, kteří verdikt umožňující zakazovat interrupce vítají. Nové manifestace přicházejí po pátečních protestech, ale i oslavách v New Yorku, Bostonu, Atlantě nebo Los Angeles.

Nejvyšší soud poměrem pěti hlasů ku čtyřem zneplatnil precedenční verdikt z roku 1973, který vytvořil právo na ukončení těhotenství přibližně do 23. týdne. Páteční stanovisko představuje velmi vzácné rozhodnutí, které zrušením platného precedentu práva Američanů nerozšiřuje, ale omezuje. Verdikt dává možnost americkým zákonodárcům potraty libovolně regulovat a v několika státech s republikánským vedením už jsou nyní tyto procedury zakázané.

Před budovou soudu nedaleko washingtonského Kapitolu po zveřejnění verdiktu slavili členové takzvaného hnutí pro život, pro které šlo o dlouho očekávaný moment, zatímco zastánci práva na potrat vývoj těžce vstřebávali. Protesty proti rozhodnutí nejvyššího soudu se do večera rozšířily do mnoha koutů Spojených států. Průzkumy veřejného mínění v USA dlouhodobě ukazují většinovou podporu práva na interrupce, byť se čísla mohou stát od státu výrazně lišit.

Bezpečnostní složky se v souvislosti s očekávaným výbušným verdiktem připravovaly na násilí a noc na sobotu v tomto směru přinesla několik menších incidentů. V Jacksonu ve státě Mississippi podle televize CNN nad ránem neznámý muž vystupující proti potratům najel autem do dobrovolníka místní kliniky. Web Huffington Post pak informoval o dění v Cedar Rapids ve státě Iowa, kde nějaký muž najel do žen pochodujících za právo na interrupci.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Čeští hokejbalisté porazili ve čtvrtfinále MS Finsko 9:1

Čeští hokejbalisté zvítězili ve čtvrtfinále mistrovství světa v kanadském Lavalu nad obhájci stříbra Finy jednoznačně 9:1 a na čtrnáctém světovém šampionátu postoupili potřinácté mezi nejlepší čtyři celky. Pěti góly zazářil Dalimil Zvonek. Šest bodů za šest asistencí si připsal Martin Kruček.

Češi, kteří ovládli základní skupinu A1 bez porážky, s Finy prohráli před třemi roky na minulém MS v Košicích v semifinále 1:2 v prodloužení. Po následné porážce v duelu o 3. místo s Kanadou (2:3 v prodloužení) skončili teprve podruhé v historii bez medaile. V roce 2005 v Pittsburghu obsadili páté místo.

V Lavalu museli svěřenci trenéra Jiřího Mašíka dohánět ztrátu. Při vyloučení Henrika Kärkkäinena nevyužili přesilovou hru a v čase 9:07 otevřel skóre Sami Pietsalo. Český výběr ve 14. minutě bleskově během 11 sekund otočil stav. Při trestu Juusa Nieminena vyrovnal Jan Müller a vzápětí se zapsal mezi střelce Tomáš Zajíček.

Ve druhé třetině pojistil náskok dvěma góly Zvonek, který skóroval v 18. a 27. minutě. Mezitím se Mašíkův výběr ubránil ve dvou oslabeních při pobytu Ondřeje Pražáka a Radomíra Vaňka na trestné lavici.

Po 59 sekundách závěrečného dějství při vyloučení Mikka Hyvönena zvýšil Tomáš Fejfar. V čase 32:23 dovršil hattrick Zvonek a za čtyři minuty přidal ičtvrtou trefu. Potom se prosadil Lukáš Lhota a ve 43. minutě korunoval své střelecké představení Zvonek.

před 4 hodinami

Českou obec sokolskou povede v dalších třech letech opět Hana Moučková

Českou obec sokolskou povede i v nadcházejících třech letech starostka Hana Moučková. Bude to její páté funkční období. Delegáti o tom rozhodli dnes na 13. sjezdu, který se uskutečnil v Tyršově domě v Praze. Oznámil to mluvčí obce Jiří Reichl.

Moučková vede sokoly již od roku 2011. Je také první ženou, která tento post zastává od založení organizace před 160 lety.

Sokol, který se řadí mezi nejstarší spolky v Česku, vznikl 16. února 1862, kdy Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner založili Tělocvičnou jednotu pražskou se znakem sokola v letu. V současnosti má Česká obec sokolská 152 tisíc členů.

Od ostatních sportovních organizací se Sokol odlišuje mimo jiné tím, že se věnuje i kulturně-společenským aktivitám. Pod hlavičkou České obce sokolské tak působí asi dvě stovky divadelních, loutkářských, folklorních a hudebních nebo pěveckých sborů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy