Můžeme jen za procento zpoždění. Návrat před covid potrvá roky, říká šéf letiště

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
8. 8. 2022 19:32
Letiště Václava Havla v Praze přišlo kvůli pandemii covidu o 60 milionů cestujících. Lidé začali více létat až letos na jaře, v létě už měsíčně odbavili přes milion pasažérů a letos by jich mohlo být celkem 10,5 milionu. "K číslům před covidem se vrátíme až v roce 2025," říká ředitel letiště Jiří Pos. Stejně jako jiná letiště se i Praha potýká s nedostatkem pracovníků, nyní jich chybí zhruba 150.
Jiří Pos, ředitel pražského letiště.
Jiří Pos, ředitel pražského letiště. | Foto: Jakub Plíhal

Chaos, dlouhé čekání a rušení letů jsou letos v létě častou komplikací na mnoha evropských letištích. Jaká je situace v Praze?

I my máme určitou míru nepravidelností, ale nejsme na tom tak katastroficky jako jiná letiště. Někde dokonce nastavují limity odbavených cestujících, aby udrželi přijatelnou kvalitu. Zpoždění na letištích jsou až ze čtyřiceti procent - a na pražském letišti až ze šedesáti procent - způsobena pozdním příletem letadel z některých destinací. Letadla se musí řídit časovými sloty a Řízením letového provozu. Pražské letiště se na celkovém zpoždění podílí méně než jedním procentem.

Jedná se o výjimečné případy, kdy se například nepodaří zajistit dostatečnou kapacitu na bezpečnostní kontrole v gatu. I k tomu ale dochází v důsledku zpoždění letadel. Služby jsou naplánované na standardní letový řád, a když se zpozdí letadlo, dojde k jejich výpadku. Letos se zpoždění projevuje víc i kvůli bouřkám, kdy je nutné přerušit odbavení. Za zdržení mohou také technické závady letadel. Celkově je situace přijatelná, ale nejen my bychom se rádi dostali na standard, který byl před covidem.

Evropská letiště při covidu pracovníky propustila a nyní se potýkají s jejich nedostatkem. Chybí zaměstnanci i vám?

My se bohužel také potýkáme s nedostatkem zaměstnanců, v tuto chvíli jich chybí zhruba 150. Dvě třetiny z toho jsou provozní zaměstnanci. Nejvíce chybí lidé na bezpečnostní kontrole a na provozních jednotkách, jako je doprava cestujících autobusy. A také v naší dceřiné společnosti ČSA Handling, která zajišťuje odbavení cestujících a letadel. Snažíme se to kompenzovat pobídkami pro stávající zaměstnance, aby nám pomohli překlenout toto období cestou přesčasů. Zatím se nám to, myslím, daří. 

Proč se nábor nových pracovníků nedaří? Nejsou pozice dostatečně atraktivní?

V letošním roce pouze hasíme situaci a dáváme benefity stávajícím zaměstnancům. Například mají zvýhodněné letenky, máme i benefity pro mladší, kteří jsou ochotni pracovat více. Jinak se snažíme co nejvíce zaměřovat na částečné pracovní úvazky. Kvůli provozním špičkám a sezonnosti je výhodnější tady mít zaměstnance na čtyři hodiny denně. Navíc to může být lákavé třeba pro maminky s dětmi.

Stále přijímáme zaměstnance, jejich požadovaný počet ale pravděpodobně letos nenaplníme. Spíš začneme připravovat plán pro příští rok, kdy s dalším nárůstem provozu bude potřeba ještě více zaměstnanců. Budeme se proto snažit najít další formu motivací, jak práci na letišti zatraktivnit. Také se budeme muset podívat do jiných regionů a zkusit nábor tam. S tím, že bychom mimopražským zaměstnancům poskytli ubytování a dopravu.

Nejkritičtější jsou bezpečnostní kontroly

Jak se nedostatek pracovníků projevuje? 

Ačkoliv se snažíme dopady minimalizovat, na bezpečnostní kontrole se může prodloužit doba odbavení. I z toho důvodu žádáme cestující o včasný příchod na letiště. Dnes už existují samoobslužné režimy pro odbavení cestujících a zavazadel, takže tam to tolik nepociťujeme. Nejkritičtějším místem jsou bezpečnostní kontroly.

Zmínil jste, že na tom nejste tak špatně jako na jiných evropských letištích, kde musí snižovat počet odbavených cestujících. Jak to, že vy k takovému kroku nemusíte přistoupit? 

Protože máme menší nárůst cestujících než ve zbytku Evropy. Pořád nám chybí významný segment - celé Rusko, Ukrajina a také Asie, kde pořád přetrvávají některá covidová omezení. Příliv turistů z Asie do Evropy - a konkrétně do Prahy - zdaleka není takový, jako byl před covidem. Oproti tehdejší době máme 69 procent turistů, v Evropě je to v průměru 80 procent. 

Je jasné, proč se sem teď nelétá z Ruska nebo Ukrajiny. Proč jste ale přišli o asijské turisty?

Provoz z Asie do Evropy se zkomplikoval kvůli zákazu přeletu nad územím Ruska, tím se lety prodloužily a zdražily. Navíc přetrvávají covidová opatření, například musíte do karantény, když se vracíte z Evropy do Hongkongu, což limituje zájem o cestování. S tím vším se potýká celá Evropa, ale u nás byl podíl asijských, ruských i ukrajinských turistů před covidem významný. Jednáme proto intenzivně s leteckými společnostmi, aby se to zlepšilo. 

Kolik cestujících potřebujete mít, aby to pro vás ještě bylo ekonomicky únosné? 

Co se týká provozního hospodaření a nákladů na zajištění provozu, tak je pro nás zlomem 5,5 milionu cestujících za rok. Takové číslo ale znamená, že musíme snížit počet zaměstnanců, a doufám, že k tomu už nedojde. Zjednodušeně řečeno, když máme pět milionů cestujících, máme zaručené vyrovnané provozní hospodaření, neprohlubuje se naše zadlužení, ale je velmi omezena investiční činnost. K celkovému vyrovnanému hospodaření potřebujeme deset milionů cestujících a více. Při takových číslech generujeme prostředky na zajištění potřebných investic, obnovy, údržby a podobně. 

Covid nás připravil o 12 miliard

Jak velké jsou ztráty způsobené pandemií covidu? 

Od začátku pandemie do úplného obnovení, které předpokládáme v roce 2026, jsme celkem přišli o 60 milionů cestujících, což je nenahraditelný propad. Ziskovost firmy byla před covidem významně vyšší. Covid nás připravil v letech 2020 a 2021 v součtu o téměř 12 miliard korun na tržbách. Letos to již bude méně. Očekávám, že se k číslům před covidem vrátíme v roce 2025, později než zbytek Evropy.

Letos jste už odbavili přes pět milionů cestujících, což je víc než během celého loňského roku, kdy jich bylo 4,4 milionu. Jaký je výhled do konce roku?

Optimistický scénář je, že bychom překročili hranici 10,5 milionu cestujících, což je o dva miliony více, než jsme plánovali na začátku roku. A to jsme ještě nevěděli, že bude válka na Ukrajině, takže budou přerušeny lety do Ruska a na Ukrajinu, což znamenalo výpadek půl milionu cestujících. Existují reálná rizika, že se poptávka skokově sníží, ať už kvůli negativnímu vývoji covidu, nebo kvůli dopadům inflace.

Proto to je optimistický scénář. Ale poslední tři měsíce v roce znamenají pouze deset procent výkonu, takže i kdyby se na podzim něco stalo, poklesy by pro nás nebyly tak dramatické. Důležitá je pro nás letní sezona, kdy v červenci a srpnu odbavíme měsíčně přes 1,3 milionu cestujících. To je asi 70 procent oproti tomu, co bylo před covidem. V létě se vždy rodí celoroční úspěch letiště. 

Procházíme se spolu po letišti a je tu klid, žádné fronty. Když to srovnám s fotkami z jiných evropských letišť, tak jde asi o docela neobvyklý obrázek, ne?

Musíte vzít v potaz, že letiště má nějakou dynamiku provozních špiček. Teď ve čtyři hodiny odpoledne teprve pomalu nabíhá večerní odletová špička. A pondělí není nejsilnějším dnem. Letiště vždy soustředí svoje kapacity na nejvytíženější dobu. Takže personál se na to za chvíli začne připravovat.  

Čekala bych tu více lidí i proto, že doporučujete, aby chodili na letiště tři hodiny před odletem. Platí to pořád?

Je to určitě správné chování, zvlášť v této době. Naštěstí nejsou covidová omezení. Ještě před rokem se musel každý prokazovat sérií dokumentů, což zdržovalo odbavení. Ale být na letišti 2,5 hodiny před odletem je i tak ideální. Navíc si to můžete užít už na letišti.

Nakolik se už vrátil předcovidový provoz? 

Před pandemií jsme měli 190 přímých leteckých spojení a odbavili jsme téměř 1,8 milionu cestujících za rok. Před covidem zde působilo zhruba 70 leteckých společností, letos jich je 58, a máme méně destinací, kam se létá. Blížíme se ke 150 v letošním roce. A je také menší frekvence letů - dříve se třeba někam létalo denně, teď jen čtyřikrát týdně. Takže aktuálně dosáhneme zhruba na necelých 70 procent předcovidového provozu. Což je těch 10,5 milionu cestujících za celý rok 2022.    

A za takové číslo byste byl rád?

Považuji to za mimořádný úspěch. Ještě na začátku roku, když jsme plánovali optimistický scénář 8,6 milionu cestujících, pokračovala vlna covidu. Za leden jsme měli o 25 procent cestujících méně oproti předpokladům. A v únoru do toho přišla válka na Ukrajině. Přišli jsme zhruba o půl milionu cestujících do Ruska a na Ukrajinu. Od dubna se ale uvolnila covidová opatření, místo vakcíny stačil negativní PCR test a čísla se začala opět dramaticky navyšovat. A oproti tomu, co jsme plánovali, máme měsíčně dvaceti- a více procentní nárůst cestujících. 

Jaké přímé linky v souvislosti s pandemií skončily? A jsou naopak nějaká nová spojení?

Neobnovily se hlavně dálkové linky, například z Číny, Jižní Koreje a USA, konkrétně Filadelfie a Newarku. Naopak se podařilo obnovit téměř všechny evropské linky. Kompletně chybí destinace v Rusku a na Ukrajině, jinak se provoz víceméně podařilo obnovit. Co se týče nových linek, podařilo se zahájit provoz mimo jiné do Rijádu a Kuvajtu. A pak třeba do některých destinací v Řecku, jako je Santorini. 

Žijeme v prostředí nepředvídatelnosti

Ředitelem jste se stal znovu během loňského léta, poznamenaného pandemií. Za celý rok jste odbavili 4,4 milionu cestujících, čtvrtinu oproti roku 2019. Proč jste se v tak nejisté době rozhodl stát znovu šéfem největšího českého letiště?

Uspěl jsem ve výběrovém řízení a účast v něm jsem připustil díky dlouholeté zkušenosti. Věřil jsem, že můžu letišti poskytnout nějaké know-how a zmobilizovat nejen management, ale celý tým, a zase se vrátit k nějakým důstojným číslům. 

Co se za ten rok změnilo?

Pořád se potýkáme s covidem a teď i s válkou na Ukrajině, pořád žijeme v prostředí nepředvídatelnosti. To v minulosti nikdy nebylo. Byly dluhové krize, válka v Perském zálivu, ale nikdy to nemělo tak globální dopad a neneslo to s sebou takovou nepředvídatelnost. Nelze předvídat reakce států na rostoucí počet nakažených covidem a opatření, která nastaví. Chybí jednotný přístup, opatření se měnila za dne na den, což jsme vnímali jako zklamání. Přesto se nám ale podařilo vrátit k růstu.

Nemalým úkolem také bylo probudit celý tým po covidové době k tomu, aby byl optimistický, aby k práci přistupoval aktivně. Snažím se delegovat rozhodovací pravomoci na nižší pracovní pozice, protože čtyři lidé v třítisícové firmě nemají patent na to, aby všechno věděli a všechno uměli. Snažíme se tedy o větší spolupráci, respektování kolegů, posouvání letiště, a to nejen co se týká objemu odbavených cestujících, ale i inovací a digitalizace, protože je tlak na snižování nákladů. 

Co byste si přál pro letiště do budoucna?

Provařeným plánem je obnovit všechna spojení, která tu byla před covidem. Chceme také dále rozvíjet síť dálkových linek, Praha je určitě zajímavou destinací. Možná tomu trochu napomůže změna chování v postcovidové době - cestující budou spíš hledat přímá spojení, než aby přestupovali na velkých letištích, kde je problém s velkou koncentrací lidí i zvládáním provozních záležitostí. Může to být v tomto ohledu příležitost. Přál bych si, aby se dařilo mít víc linek, víc spojení, víc turistů a víc příležitostí pro Čechy, aby mohli vycestovat někam z Prahy přímo a nemuseli kvůli tomu jet třeba do Mnichova. 

Co další plány? Hovoří se o rozšíření Terminálu 2 nebo stavbě železnice.

Jednoznačnou prioritou je navýšení terminálových kapacit. Ukázalo se, že před covidem se stávající kapacita blížila svému limitu. K tomu máme projekt výstavby paralelní dráhy, která by měla přinést i zvýšení bezpečnosti. Ale tento projekt ještě nějakou dobu potrvá. Je přerušené územní řízení a žádáme o prodloužení EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí, pozn. red.) na dalších pět let. Chceme se také daleko víc angažovat ve zhodnocení našich aktiv, zejména pozemků. 

Máme také projekt Airport City. Zahrnuje činnosti, které nesouvisí s odbavením cestujících a letadel, ale přinesou v areálu letiště nějakou další funkci. Jedná se především o hangárové kapacity, logistická centra nebo třeba univerzitní kampus. Nyní jsme ve fázi analýzy příležitostí. 

Rychlodráha na letiště není náš rozvojový projekt, nefinancujeme ho, pouze poskytujeme součinnost. V nejbližší době by měla začít modernizace tratě Veleslavín - Kladno a součástí by mohla být i postupná příprava napojení letiště minimálně na trať do Veleslavína. Do provozu by to mohlo jít v roce 2028. Bez ohledu na napojení železnice na letiště je pro nás ale důležitý právě rozvoj terminálových kapacit. A prostor, kam se terminál rozšiřuje, je v přímém kontaktu s plánovanou stanicí vlaku na letiště. Z tohoto pohledu probíhá koordinace projektových prací, ale nemusí to na sebe nezbytně navazovat. 

Ukazoval jste mi jednu z vašich novinek - obrazovku, na které mohou cestující vidět, jak dlouho ještě budou čekat na odbavení. Urychlil covid nástup technologií na letištích?

Určitě, hodně se mluví například o takzvaných "touchless aplikacích", tedy takových, které mají bezdotykové ovládání. Řešíme také implementaci QR kódů na jídelní lístky. Pak tu je trend self service, který byl ale už před covidem, kdy si můžete celý proces odbavení udělat sama doma. 

A myslíte, že to v budoucnu bude tak, že cestující nastoupí do letadla, aniž by předtím musel přijít do kontaktu s někým jiným?

Rozhodující bude, do jaké míry bude dán průchod biometrickým řešením. Proti tomu jde do určité míry ochrana osobních dat. Ale již existují pilotní projekty, kdy nemusíte nikoho potkat u odbavení nebo u bezpečnostní kontroly, až po nástupu do letadla. Ale je problém s tím, jak se bude nakládat s biometrickými daty.

VIDEO: Problémy na letištích nás čekají celou letní sezonu, létat na dovolenou se ale dá

Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 20 minutami

Odbory chtějí pro zdravotníky navýšení tarifů od ledna o 15 procent. Vyzvaly k tomu v dopise vládu

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyzvaly v otevřeném dopise vládu ke zvýšení tarifních platů pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách od příštího roku o 15 procent, žádají schůzku. O potřebnou částku je podle nich třeba navýšit úhradovou vyhlášku, která rozděluje peníze z veřejného zdravotního pojištění, uvedli ve čtvrtek zástupci odborů na tiskové konferenci. Navýšení o 15 procent by podle předsedy Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů Martina Engela stálo asi 11 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí uvedl, že vláda s navýšením tarifů kromě policistů, vojáků a hasičů nepočítá.

"V současné době se v mnoha nemocnicích uzavírají různá oddělení, nedostatek zdravotníků graduje," uvedla předsedkyně svazu Dagmar Žitníková. Problémy jsou podle ní zejména v regionálních nemocnicích, například na dětských nebo porodních odděleních. "V českých nemocnicích je znovu skoro 1300 pacientů s covidem-19," dodala.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Brambory i cibule v příštích měsících výrazně zdraží, tvrdí zelináři. Na vině je sucho

Na tuzemském trhu v příštích měsících kvůli slabší úrodě i nepříznivému počasí při sklizni zřejmě dál zdraží brambory a cibule. Lidé, kteří si mohou tuto základní zeleninu na zimu uskladnit, by si měli nakoupit brambory a cibuli na zimu do zásoby. "Cena půjde letos určitě nahoru. V jarních měsících pak ceny mohou být pro někoho docela problematické," řekl dnes při zahájení podzimní výstavy ovoce a zeleniny Flora Olomouc předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.

Letošní úrodu cibule podle Hanky poznamenalo suché počasí, což se promítlo v její kvalitě i výnosech, které jsou nižší v celé Evropě. Spotřebitelé se podle Hanky musí připravit na to, že tato v kuchyni nepostradatelná zelenina bude citelně dražší než v předešlých letech. "Už nyní to vidíme na pultech obchodů," podotkl Hanka, podle kterého cibule bude navíc k dostání jen v menších velikostech.

Růst cen lze podle Hanky očekávat také u konzumních brambor. Zatímco ranné brambory měly letos poměrně vysoký výnos i dobrou kvalitu, tak u pozdních brambor farmáři evidují nižší úrodu. Sklizeň navíc poznamenalo deštivé počasí a u vlhkých hlíz je komplikované jejich dlouhodobé uložení ve skladech. "Brambory se nyní proto ve velkém množství dodávají na trh a předpokládám, že do skladů letos půjdou výrazně menší objemy než v předchozích letech," upozornil Hanka, podle kterého tak bude v následujících měsících sílit tlak na další růst cen brambor.

Zdroj: ČTK
Další zprávy