Zatímco jiné evropské státy, třeba Německo, již připravují logistiku pro očkování - budují očkovací centra, rozjíždí osvětové kampaně, u nás se kritizuje, že jsme zaspali, že se tady toho zatím moc neděje. První dávka vakcín už má přitom přijít mezi svátky. Ujíždí nám vlak?
Myslím, že ano, že nám ten vlak trochu ujíždí. Bedlivě sleduji, co se děje v USA, kde má logistiku na starosti armáda. Američané dopředu rozvrhli, na jaká místa mají vyrazit naložené kamiony a letadla, až dostanou povolení k distribuci vakcín. Přesně se vědělo, jaká zdravotnická zařízení vakcíny dostanou, jací pacienti si pro ně přijdou. Logistika je velmi důležitá. A slyšel jsem, že v Německu to dělají podobně. Podle dohody s firmou Pfizer dostane část vakcín Evropská unie a Němci už mají přesně rozplánované, jak s nimi naloží. U nás jsem neslyšel, že by se něco takového chystalo. Češi jsou sice mistři improvizace, ale očkovací logistiku bych nepodceňoval. Jestli už se něco okolo toho u nás děje, není to moc patrné.
A nemělo už by to být v tuto chvíli patrnější? Neměla už by tu třeba probíhat větší osvětová kampaň?
Určitě měla. Vypadá to, že u nás je spousta odpůrců vakcinace. A takovým názorům by se mělo čelit právě kampaní ze strany vlády nebo ministerstva zdravotnictví. Kampaň by měla naprosto racionálně vysvětlit, že člověk, který se nechá očkovat, nemá co ztratit, protože rizika vakcinace jsou minimální. U většiny lidí převažují pozitivní dopady. Přinejhorším na vás vakcína nezapůsobí a pak dostanete lehčí formu nemoci. Ve většině případů to ale pomůže. Takže nevím, na co vláda čeká. Nebo proč tu není kampaň ve smyslu "očkujte se".
Ohledně očkování se objevuje spousta dezinformací. Jakým způsobem by měla být nová vakcína komunikována veřejnosti a kdo by to měl dělat?
Velkou roli by v tom měla hrát média. Občas se vyskytnou i individuální případy, třeba ve Velké Británii, kdy dva lidé po očkování dostali těžkou alergickou reakci. Takových případů je ale pár mezi mnoha tisíci. Jenže právě těchto pár případů zaujme média, protože když si někdo dá vakcínu a nic mu není, nikoho to nezajímá. Média pak šíří tyto výjimečné případy negativní reakce na očkování dál a člověk, který do té doby váhal, zda se nechat očkovat, si řekne, že to radši dělat nebude.
Osvětová kampaň by měla jasně říct, že ve většině případů vakcína pomáhá a že žádné riziko nehrozí. Mohly by se v ní promítnout i dějiny medicíny. Třeba když byla v minulém století vyvinuta vakcína proti obrně, byla to obrovská věc, v USA se slavilo. Spousta těžkých nemocí se v dějinách vyřešila právě díky vakcinacím. Média by si na tyto případy triumfů měla vzpomenout a povzbudit tím lidi, aby se nechali očkovat.
Jistě, média v tom mohou hrát důležitou roli. Ale co role státu, který sem ty vakcíny přiveze? Neměla by to být právě vláda, která lidi povzbudí a vysvětlí jim, proč se nemají čeho bát?
Možná jste zaregistrovala, že ministerstvo zdravotnictví vydalo jakýsi letáček. Jeho barva i celkový dojem z něj byl ale poněkud depresivní. Takže jestli toto mělo být považováno za propagandu vakcíny, nebylo to moc úspěšné. Jenže média vždy čekají, co vláda udělá špatně. Přitom mohou sama napsat o tom, že vakcíny v minulosti vyřešily mnoho nebezpečných nemocí počínaje epidemií pravých neštovic. Takové případy může vypíchnout i vláda, ale média mají velmi podobnou zodpovědnost, mohou v té kampani také velice pomoct.
Co by se tu podle vás už teď mělo dít, abychom na dodávku vakcín byli dobře připraveni a nedopadlo to s nimi jako s antigenními testy pro seniory, kdy jich tady ležely dva miliony na skladě a nikdo nevěděl, co s nimi dělat?
To je přesně to nebezpečí, jaké může nastat, když se nepřipravíme. Už i z toho důvodu, že vakcíny od firmy Pfizer musí být zmrazeny do minus 70 stupňů na suchém ledu, musí být umístěny do speciálních mrazáků. My například takových mrazáků máme v Ústavu organické chemie a biochemie kvůli biologickým vzorkům hodně, mají je i velké nemocnice. Měla by tu už být vytvořena logistika, aby v okamžiku, kdy se sem vakcíny dostanou, bylo jasné, kam je rozvézt, kdo je převezme a kdo se o ně postará. A to musí být hotovo dny, ne-li týdny dopředu. Protože jakmile se jednou vakcíny rozmrazí, pak mají omezenou životnost.
Říkáte, že vakcíny musí být uchovávány v minus 70 stupních. Budou vůbec praktičtí lékaři mít kde je skladovat?
Velké nemocnice takové lednice mají, v Praze jich je dost. Menší ordinace praktických lékařů asi ne, tam by to dát nešlo. První fáze očkování proto bude probíhat ve velkých nemocnicích. Ale firma Moderna, jejíž vakcína byla právě schválena, má připravenou variantu, která se nemusí mrazit do takto hluboké teploty. Tyto vakcíny bude možné dát do běžné lednice, takže by pak mohly být klidně i v ordinacích praktiků.
Vypadá to, že se spousta lidí v Česku nebude chtít nechat očkovat. Podle průzkumu, který si nechalo zpracovat ministerstvo zdravotnictví, se chce nechat očkovat zhruba 40 procent lidí, stejný počet lidí očkování odmítá a 20 procent není rozhodnuto. Proč tu je podle vás tolik lidí proti?
Roli v tom hrají alternativní média. A paradoxně tomu napomáhá i situace v Americe, kde se logistiky očkování chopila armáda. Pro spoustu lidí to je ale důkaz, že se jedná o koordinovanou vládní akci, prostřednictvím které nás chce ovládat. Američané do toho ale zapojili Pentagon z toho důvodu, že má dokonalé organizační možnosti zajistit logistiku. Ale lidé si to mohou interpretovat tak, že se chce armáda postarat o to, abychom si stříkli něco, co nás bude ovládat. To se dá velice účinně rozvinout v konspiračních teoriích. A stejně účinně by se mělo zdůraznit i to pozitivní, o co při vakcinaci jde.
Lidé, kteří nepatří do rizikové skupiny, často tvrdí, že je pro ně zbytečné nechat se očkovat. Měli bychom přesvědčovat i je, aby se naočkovali?
Já jsem v tomto ohledu libertarián. Zaměřil bych se - i co do přesvědčování - na rizikové skupiny. Nejdříve na zdravotníky první linie, kteří přichází do styku s pacienty. Na ty bych naléhal, aby se nechali očkovat, protože je to v jejich zájmu. Druhou skupinou jsou starší lidé, zejména ti, kteří mají dobře definované komorbidity (přítomnost jednoho či více onemocnění, pozn. red.). Apeloval bych na jejich rodiny nebo na jejich ošetřovatele, aby je přesvědčili, aby si vakcínu nechali dát.
Ve třetí kategorii jsou lidé středního věku a až pak mladší lidé. Těm podle dostupných statistik nic moc nehrozí. Vakcínu bych jim nevnucoval. Nechal bych to na nich. V první fázi bude počet dávek stejně omezený, a toto očkování je strašně cenná věc. Je triumf vědy, že je máme tak brzy. Veškerou osvětovou a přesvědčovací činnost bych tedy zaměřil na rizikové skupiny. Osvětu pro zdravotníky by mělo dělat ministerstvo zdravotnictví a pro starší lidi rodinní příslušníci či média.
Běžně trvá desítky let syntetizovat nové látky pro očkování nebo léky. Jak je možné, že se teď podařilo vyvinout novou vakcínu tak rychle?
Americká vláda v rámci operace Warp Speed dala farmaceutickým firmám finanční injekce v řádu miliard dolarů, za které si dopředu objednala miliony vakcín, jako by už byly ověřené a fungovaly. Normální postup přitom je, že farmaceutická firma chce na vakcínách vydělat, a tak pečlivě zvažuje jednotlivé fáze: dokončila první fázi, vypadá to nadějně, nevyskytly se žádné vedlejší negativní účinky, posune se do další fáze. Až pak teprve zvažuje, zda bude vyrábět ve velkém, zjistí, jaká je situace na trhu.
To jsou všechno rozhodnutí, která trvají léta. Proto trvalo čtyři roky, než byla vyrobena dosud nejrychlejší vakcína. Čili podstata operace Warp Speed je v tom, že vláda firmám jasně řekla, ať neztrácejí čas, a dopředu si objednala miliony vakcín bez ohledu na to, jak dopadnou klinické studie. Americká vláda tak na sebe vzala veškerá finanční rizika. A Pfizer díky tomu ještě předtím, než dokončil klinické studie, vybudoval infrastrukturu pro masovou výrobu vakcíny. A když ty studie nedávno úspěšně dokončil, měl už k dispozici miliony dávek nové vakcíny připravené k distribuci.
Jak probíhalo klinické testování vakcíny Pfizer?
Jednalo se o dvojitě zaslepenou klinickou studii - to znamená, že lékaři ani pacienti nevěděli, kdo dostává skutečnou vakcínu a kdo jen placebo. Když se to potom "odslepilo" a vyhodnotilo, ukázalo se, že ve skupině lidí, kteří dostávali placebo, byl počet nakažených covidem mnohem vyšší než u skupiny, která dostala skutečnou vakcínu. Úspěšnost byla 95 procent, což bylo nad očekávání. Dokonce se předpokládalo, že FDA (americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, pozn. red.) byla připravena schválit i vakcínu, která by měla jen padesátiprocentní úspěšnost.
Je oprávněné obávat se dlouhodobých negativních účinků?
Krátkodobých účinků se nemusíme obávat, byly řádně vyhodnoceny a nejsou významné. Ví se, že vakcína na covid-19 trochu replikuje tu nemoc - dává se ve dvou dávkách po třech týdnech a u druhé dávky někteří lidé popisují, že mají zimnici, zvýšenou teplotu, bolí je hlava. Ale do 24 hodin to odezní. Vakcína je tedy naprosto bezpečná. Neznámé jsou ale dlouhodobé vedlejší účinky, ty ani zatím znát nemůžeme.
Virus má potenciál ovlivnit imunitní systém. Teoreticky může nastat situace, že vakcína, která používá virový protein ke spuštění imunitní reakce, vyvolá autoimunitní odpověď, tedy může spustit autoimunitní onemocnění. Jenže to nevíme a může trvat dlouho, než se to zjistí. Riziko tedy není nulové, ale není to pravděpodobné. Ve většině případů jsou vakcíny bezpečné i dlouhodobě. Akorát že v tomto případě to ještě nevíme.
Říkáte, že po vakcíně na covid je běžná bolest hlavy nebo zvýšená teplota. Jsou to běžné krátkodobé vedlejší účinky také u jiných vakcín? Většina vakcín může mít po aplikaci nějaké takové účinky. Člověk může cítit, že se s ním něco děje, může ho bolet hlava, mít slabost, teplotu. Ale to se dá pokládat za dobrou zprávu - je vidět, že váš imunitní systém reaguje, budují se vám protilátky, vakcína zabrala. Proto se cítíte špatně, ale odezní to do druhého dne.
Je něco, s čím by se lidé neměli nechat očkovat - jako třeba nějaké alergie?
Ano, ukazuje se, že alergie mohou být problém, zmiňoval jsem třeba ten příklad z Velké Británie. Ale to byli lidé, kteří věděli, že mají těžké alergie. U těchto lidí jsou vedlejší účinky daleko větší. Proto se teď uvádí, že vakcína je u lidí s prokázanými silnými alergiemi kontraindikována.
Takže je možné, že lékaři třeba očkování na covid nedoporučí lidem, kteří mají silné alergie?
To si myslím, že se může stát, že doporučí, abyste to neriskovali, pokud máte silné alergie.
Ptám se i proto, že premiér Andrej Babiš říká, že se musí poradit s lékařem, zda se nechá očkovat. Tak mě zajímá, jestli to mělo nějaký základ, jestli už padlo nějaké doporučení…
Je standardní, že když jdete k doktorovi, zeptá se, jestli máte nějaké alergie. Pokud je máte, a to třeba na určité typy látek, měl by s vámi zacházet opatrněji. Stejně tak jako s lidmi, kteří mají nějaké autoimunitní onemocnění. Lékař by měl posoudit, zda se takový člověk má nechat očkovat, protože pokud se do jeho organismu přidá cizorodý element, je třeba zvážit, zda mu to nemůže přitížit. Čímž neříkám, že by to takový člověk neměl dělat, ale měl by se o tom poradit s lékařem.
Necháte se vy sám očkovat?
Pokud mně to někdo nabídne, tak ano, velice rád se nechám očkovat. Ale i když mi je 68 let, nejsem si vědom nějakých významných komorbidit. Čili pokud bude vakcín málo, dám přednost lidem, kteří jsou ve větším ohrožení. Pokud ale bude vakcín dost, pak ano, nechám se očkovat při první příležitosti.
