Lékařům se podařilo převézt bijící srdce. Nová metoda má zvýšit počet transplantací

Helena Havranová
21. 10. 2019 20:36
Transplantaci bijícího srdce od dárce k příjemci pomocí přístroje simulujícího tep poprvé vyzkoušeli čeští lékaři. Novou metodu odběru orgánů provedli v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) na konci října. "Je to jediný systém, který umožňuje prokrvení a tepání srdce mimo lidský organismus," říká přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka.
Transport bijícího srdce. | Video: IKEM

Srdce převzal pětašedesátiletý muž, který na transplantaci čekal déle než rok. Orgán, který muž obdržel, by ale ještě donedávna lékaři odmítli. "Srdce bylo ve špatném stavu. Bylo poškozeno klinickou i mozkovou smrtí a nesplňovalo kritéria, za kterých ho můžeme akceptovat," vysvětlil přednosta Netuka. 

Orgán, který pocházel od třicetileté ženy po mozkové smrti, lékaři po vyjmutí z těla zchladili a zastavili, aby nepodléhal zkáze. Následně ho téměř na čtyři hodiny uložili do přístroje OEC Heart, kde se srdce opět roztepalo a zotavilo. "Srdce se uchovává ve fyziologických podmínkách, kdy je promýváno teplou, plně okysličenou krví dárce," uvedl Netuka.

Srdce se uchovává ve fyziologických podmínkách, kdy je promýváno krví dárce.
Srdce se uchovává ve fyziologických podmínkách, kdy je promýváno krví dárce. | Foto: IKEM

Nová metoda zvýší počet srdcí vhodných k transplantaci

Podle statistiky koordinačního střediska transplantací v Česku aktuálně čeká na transplantaci srdce 81 lidí, z nichž 56 v IKEM. "Srdeční selhání je v civilizovaných zemích epidemie 21. století. Postihuje dvě až tři procenta populace a ve věku nad 70 let je v České republice 100 až 150 tisíc nemocných," řekl přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk o stavu, kdy srdce svým výkonem nestačí nárokům organismu.

Ročně v IKEM doktoři transplantují okolo 40 až 50 srdcí, letos je jich zatím 33. Podle Pirka je to ale málo. "Je to dáno tím, že nejsou dárci," uvedl. Výrazný posun v léčbě nemocných nastal už po roce 2012, kdy lékaři začali používat mechanické srdeční podpory, tedy čerpadla krve, která u pacientů s pokročilým srdečním selháním částečně nebo úplně převezmou úlohu srdce v krevním oběhu.

"Předtím se třetina nemocných nedočkala transplantace a zemřeli na čekací listině. V současné době je úmrtnost pod 10 procenty," dodal Pirk, který předpokládá, že díky přístroji OCS Heart budou doktoři moct k transplantaci využívat více srdcí a osud nemocných na čekací listině bude ještě lepší. Podle Netuky by se počet srdcí vhodných pro transplantaci mohl zvýšit až o pětinu.

Foto: IKEM

Jednou z výhod přístroje je prostor pro posouzení funkce a případná optimalizace srdce. Lékaři ho mohou také monitorovat a zjišťovat parametry, jako je krevní tlak, tepová frekvence nebo EKG. Orgán je navíc možné transplantovat na delší vzdálenosti, čehož využívají například v Austrálii, kde je průměrná doba transportu okolo šesti hodin.

"Hranice dobrých výsledků je okolo tří až čtyř hodin. Srdce podléhá zkáze a postupujícím časem dochází ke zhoršování vhodnosti orgánu," řekl Netuka. Metoda se začala používat před pěti lety a provádí se také ve Velké Británii nebo Spojených státech amerických.

Ročně pojišťovna zaplatí maximálně deset takových transplantací

Průměrná cena transplantací je asi 1,7 milionu korun a odvíjí se hlavně od případných komplikací. Zatímco nejlevnější transplantace srdce byla za 700 tisíc korun, cena té nejdražší byla podle ředitele IKEM Michala Stiborka asi 3,7 milionu.

Přístroj OCS Heart, který lékaři k transportu srdce použili, stál IKEM sedm a půl milionu korun. Pojišťovna ale na pořízení nepřispěla, a tak peníze institut získal od Nadačního fondu Kapka naděje a společnosti Shell.

Dřívějšímu zavedení metody v Česku bránilo podle Netuky materiální zajištění i finanční krytí ze strany pojišťoven. "Jsme velice rádi, že jsme dosáhli dohody s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP), která jako první zdravotní pojišťovna v České republice použití tohoto systému hradí," uvedl Stiborek.

VZP slíbila ročně uhradit osm až deset takovýchto zákroků. "Připravili jsme úhradový mechanismus, který umožní, že tato metoda je hrazená a dostupná pro transplantační týmy a české pacienty. Doufám, že se tuto metodu podaří natolik rozvinout, že se doba na čekací listině na transplantaci výrazně zkrátí," řekl náměstek ředitele VZP David Šmehlík.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 50 minutami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy