Praha - Jen co skončí noční směnu, nastoupí do ambulance. Další lékaři vyrazí po šichtě rovnou na operační sály. Zákon, který měl českým doktorům umožnit a současně přikázat pořádně odpočívat, selhává. Alespoň podle České chirurgické společnosti.

„V nemocnicích se opravdu nic nezměnilo,“ říká šéf společnosti a náměstek šéfa Ústřední vojenské nemocnice v Praze Miroslav Ryska.

Zákon sice podle něj zakazuje překročit 34 přesčasových hodin měsíčně, ve skutečnosti se však téměř nikde nedodržuje. Lékaři stále slouží stovky hodin navíc. Vyplynulo to prý z průzkumu na velkých i malých chirurgických pracovištích.

Přesto se skoro nikdo z lékařů neozve. Ministerstvo práce a sociálních věcí zaznamenalo v posledních 15 měsících jen dvě upozornění, že se v nemocnici porušuje zákon. "V obou dvou případech jsme tuto informaci obratem poskytli Státnímu úřadu inspekce práce,“ řekl mluvčí ministerstva Petr Habáň.

Podle bývalé europoslankyně a lékařky Zuzany Roithové si totiž doktoři prací přesčas vylepšují plat. "Do hlášení o porušování zákona se jim proto nechce," říká Roithová.

Stovky hodin přesčas = vyšší plat

Ministerstvo zdravotnictví situaci neřeší. Před čtvrt rokem sice oznámilo, že už nebude tolerovat dvojí smlouvy lékařů - zaměstnaneckou smlouvu a vedle ní dohodu o pracovní činnosti, která přesčasové hodiny přikryje -, dodržování zákazu však nikdo nekontroluje.

S apelem neuspěla ani chirurgická společnost. Reakce ministerstva byla nulová. „Ani po měsíci nemáme žádné vyrozumění,“ nechápe nezájem vedení resortu profesor Ryska. Ministerstvo zdravotnictví nereagovalo ani na dotazy redakce Aktuálně.cz.

Podle bývalé europoslankyně Roithové zřejmě ministerstvo spoléhá na to, že případná žaloba na porušování zákona a evropské směrnice by nesměřovala na ně, ale na management konkrétní nemocnice. "Ministerstvo si totiž svou roli splnilo, když evropskou směrnici o přesčasech implementovalo do zákona. Teď je dodržování zákona na nemocnicích," vysvětlila Roithová a doplnila, že směrnici nezvládají naplňovat ani v jiných evropských zemích.

Telemedicína a sdílení personálu

Šéfové nemocnic v zahraničí si však na rozdíl od těch českých umějí práci lidí lépe zorganizovat. "Například ve Skandinávii je část lékařů ve službě jen na telefonu. Umožňuje jim to telemedicína a posílání zdravotnické dokumentace elektronickou formou. Lékař může být doma s rodinou a řešit diagnostiku pacienta na dálku,“ popisuje Roithová.

Špitály v dalších zemích řeší přetížení personálu zase tak, že jej jednotlivá oddělení vzájemně sdílejí. „Tři různá oddělení mohou být třeba spojena jen jednou sesternou. O víkendu, když jsou lůžka obsazena jen z poloviny, v ní může být personálu méně,“ přidává další příklad bývalá europoslankyně Roithová.

Podle šéfa České lékařské komory Milana Kubka však pouhá organizace práce nestačí. Česko má totiž lékařů málo – stávající doktoři stárnou a mladí absolventi míří do zahraničí za lepšími podmínkami. „Nemocnice marně hledají asi šest set lékařů, což je jeden absolventský ročník,“ řekl Kubek.

Vedení resortu zdravotnictví by se proto mělo snažit zabránit exodu lékařů tím, že zlepší jejich platové podmínky a upraví vzdělávání. „Zatímco totiž lékař v německé univerzitní nemocnici dostane plat 4220 eur, v naší fakultní nemocnici si vydělá v přepočtu 850 eur,“ vypočítává Kubek. Pro českého lékaře je také podle něj paradoxně snazší získat atestaci v Norimberku než v Praze.