V českých nemocnicích chybí asi tři tisíce sester, problémem lékařů je zejména stárnutí. Česko má také méně absolventů medicíny v přepočtu na obyvatele než Rakousko, Slovensko či Maďarsko. Naopak více než Německo či Polsko.

Pokud student medicíny absolvuje lékařskou fakultu, pokračuje v přípravě na atestaci na takzvaném rezidenčním místě. Zřizují je nemocnice i soukromé ambulance, medici se na nich dále vzdělávají pod dohledem zkušených lékařů. Lékařské fakulty platí ministerstvo školství, rezidenční místa resort zdravotnictví.

Podle poslance Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) ale studenti chystanou změnu nevítají. "Jak jsem hovořil s mladými lékaři, tak se na to zatím moc dobře nedívají. Je potřeba brát v úvahu, že dnes už jsou tak dobře jazykově vybaveni, že nemusí dělat atestační zkoušku u nás. Jsou schopní ji složit už v zahraničí," uvedl v pořadu. Ministerstvo by proto podle něj s nimi mělo jednat.

Další možností je podle poslance podporovat už studenty medicíny. Například Kraj Vysočina jim dává stipendium při studiu, pokud se smluvně zavážou, že budou po dokončení fakulty pracovat nějakou dobu v kraji. Podle ministra pomůže zabránit odchodům z regionů i předatestační příprava lékařů v menších okresních nemocnicích. "V minulosti byli lékaři nuceni jít na praxi do fakultních nemocnic a pak se do okresních třeba už nevraceli," dodal Vojtěch.

Dotace na jedno rezidenční místo vzdělávajícího se lékaře je od 1,4 milionu korun do 2,5 milionu na rok podle oboru. Vypisují se pro praktiky, pediatry, chirurgy nebo psychiatry. Celkem to je letos 600 milionů korun, podle ministra by to mohl být i dvojnásobek, pokud by se zavázali zůstat v Česku. Minimálně 55 procent z částky musí jít na plat školícího se lékaře, nejvýše 20 procent jako odměna pro jeho školitele.

Odchody lékařů jsou podle České lékařské komory dlouhodobý problém. Do zahraničí jdou nejen čerství absolventi, ale ještě více i lékaři s kvalifikací. Podle dat z roku 2016 odchází do ciziny každý pátý vystudovaný lékař. Cílové země pro české lékaře jsou především Velká Británie, Německo a Rakousko. Odchody se za posledních šest let zdvojnásobily.

Nedostatek sester mají vedle zvyšování platů změnit také výsluhy po odpracovaných letech, podobně jako to je u policistů a vojáků, nebo příspěvek na bydlení. Rozpočet by výsluhy stály asi půl miliardy korun ročně v prvních letech, postupně by částka vzrostla asi na čtyři miliardy korun ročně. Příspěvek na bydlení, který by podle ministra mohl být pět až šest tisíc korun měsíčně, by přišel na stejnou částku. Ministerstvo financí ale zatím výsluhy odmítá.

Za pět let do roku 2017 vzrostly odměny sester o 27 procent. Všeobecné sestry a porodní asistentky pobíraly v roce 2017 téměř 34 tisíc korun. Podle ministra je v současné době průměr kolem 36 tisíc korun a v některých větších nemocnicích i přes 40 tisíc korun.