Eutanazie se v Česku vrací do hry. O důstojnou smrt by se žádalo s ověřeným podpisem i v předstihu

Adéla Skoupá Adéla Skoupá
3. 6. 2016 0:05
Poslanci se chystají předložit zákon, který legalizuje asistovanou sebevraždu a eutanazii. Lékař by ji provedl jen lidem v beznadějném stavu, kteří předem sepsali žádost o důstojnou smrt s úředně ověřeným podpisem. Zákon se inspiruje Belgií, kde eutanazie funguje už od roku 2002.
Zákon obsahuje možnost asistované sebevraždy i eutanazie.
Zákon obsahuje možnost asistované sebevraždy i eutanazie. | Foto: Thinkstock

Praha - V Belgii loni dobrovolně odešlo ze světa pod dohledem lékaře víc než pět lidí denně, v Česku stojí eutanazie mimo zákon. I když ji v minulosti někteří politici zkoušeli několikrát prosadit, nikdy neuspěli.

Teď se o to znovu snaží skupinka poslanců v čele s univerzitním profesorem Jiřím Zlatuškou (ANO). Předkládají návrh zákona o důstojné smrti, který je z velké části přepisem belgické verze. „Nastala vhodná doba otevřít znova tuto otázku, i vzhledem ke zkušenostem ze zahraničí,“ věří Zlatuška.

Ukončit život s pomocí lékaře by ale podle poslaneckého návrhu mohli jen ti, kteří jsou nevyléčitelně nemocní, trvale fyzicky nebo psychicky trpí a není už žádná naděje na zlepšení jejich stavu. „Asi každý má zkušenost s tím, že mu někdo z rodiny vážně onemocněl a nebylo možné mu pomoci. Chápu mnohé lékaře, že je pro ně eutanazie nepřijatelná, ale pojďme se o tom bavit,“ říká další z předkladatelek Kristýna Zelienková (ANO).

Šlo by žádat i v předstihu

Podle návrhu by člověk nejprve musel sepsat takzvanou žádost o důstojnou smrt, s úředně ověřeným podpisem. Tu by mohl lékaři odevzdat i v době, kdy se ještě těší plnému zdraví. Doktor by ji uložil pro případ, že by se žadatel někdy dostal kvůli nemoci do trvalého bezvědomí, kdy mu už není pomoci. Pak by lékaři k jeho žádosti přihlédli a odpojili ho od přístrojů.

Přímá eutanazie je ale podle návrhu krajním řešením, na první místě má být možnost takzvané asistované sebevraždy, kdy doktor ke smrti pacientovi pouze „pomůže“ tím, že mu například podá smrtící látky. Počítá se ale s několika pojistkami: musí tomu předcházet aspoň tři dlouhá sezení s pacientem i konzultace s nejméně jedním dalším lékařem. A od podání žádosti musí uplynout nejméně čtyři týdny.

„Lze předpokládat, že nastanou velké debaty, výsledek závisí na většinovém mínění ve Sněmovně a zájmech veřejnosti,“ říká Zlatuška. Česká společnost se k eutanazii staví vesměs kladně - podle loňského průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění s jejím uzákoněním souhlasí dvě třetiny lidí. Přes poslance se ale návrh dostane jen stěží - do koaliční smlouvy si lidovci prosadili, že eutanazii nepodpoří.

Řešte financování lékařů, ne eutanazii

„Bojím se toho, že poslanci udělají zákon moc přísný a pacienti dostanou tolik podmínek, že na eutanazii nedosáhnou a zemřou v utrpení. Jsme civilizovaná země, v Česku umře sto tisíc lidí ročně a tisíce trpí jen proto, že se politici bojí,“ míní jeden z tvůrců zákona, právník a Zlatuškův poslanecký asistent Milan Hamerský, který o prosazení eutanazie usiluje už víc než deset let.

Sami lékaři se ale k uzákonění eutanazie staví většinou negativně. „Poslanci by se měli věnovat důležitějším věcem. Například vyřešit podfinancování a nedostatek personálu v zařízeních, jako jsou hospice,“ říká mluvčí České lékařské komory Michal Sojka.

Eutanazie ve světě

Asistovaná sebevražda je nyní legální ve Švýcarsku, Německu, Albánii, Kolumbii, Japonsku a v amerických státech Washingtonu, Oregonu, Vermontu, Novém Mexiku a Montaně. Uzákonění nyní probíhá také v Kalifornii, zde je potřeba ke schválení prokázat trvalý pobyt.

V Německu zákon umožňuje sebevraždu podstoupit jak Němcům, tak cizincům. Stejně tak ve Švýcarsku. Nizozemsko, Belgie a Lucembursko umožňují provést eutanazii lékařům za přísných podmínek, kdy je pacientův stav posouzen jako beznadějný a v případě, kdy podléhá velikým bolestem.

Podle právníka Davida Černého z Ústavu státu a práva AV ČR se čeští lékaři bojí označení eutanazie, přitom ji ale už dnes - podle některých pohledů - pasivně provádějí. „Když třeba rozhodnou, že nenasadí nebo ukončí léčbu, a vědí, že to povede ke smrti pacienta,“ říká.

Někteří odborníci varují před tím, že by se mohla situace zvrtnout. „Je iluzí si myslet, že rodina vždycky bude hledat nejlepší řešení pro pacienta. O eutanazii můžeme diskutovat, nemocniční realita je ale jiná, pacient umírá a představa, že zabráníme nátlaku na něj, je iluze,“ míní lékařský etik Marek Vácha.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy