Kyanidy do Bečvy nevytekly z Rožnova, dokazuje hydrochemik. Soudní znalec tvrdí opak

Petr Spáčil Petr Spáčil
24. 8. 2021 19:46
Hydrochemik Jakub Hruška pokusem vyvrátil posudek soudního znalce, který dokazoval, že Bečvu otrávily kyanidy z rožnovského kanálu. Použil k tomu roztok chloridu sodného, tedy kuchyňské soli, zatímco policejní vyšetřovatelé používali organické barvivo fluorescein. Obě metody se běžně používají k zjištění rozšíření látek ve vodě, ale Hruška došel k jiným výsledkům než soudní znalec Jiří Klicpera.
Rybář Lukáš Gerla při pokusu Jakuba Hrušky s rozšířením kyanidů v Bečvě.
Rybář Lukáš Gerla při pokusu Jakuba Hrušky s rozšířením kyanidů v Bečvě. | Foto: Jakub Hruška

Do ústí rožnovského kanálu nalil vědec roztok chloridu sodného neboli kuchyňské soli. Zhruba 600 metrů od ústí kanálu v Juřince, městské části Valašského Meziříčí, stál hydrochemik Akademie věd Jakub Hruška s místním rybářem Lukášem Gerlou, každý na jednom břehu řeky. Další rybář Stanislav Pernický zapisoval naměřené hodnoty. Měřili vodivost vody a odebírali vzorky k analýze, aby zjistili, kdy a v jakém množství voda s chloridem místem protekla. Další kolega rybář Stanislav Pernický je zapisoval.

Právě rožnovský kanál je podle vyšetřovatelů místem, kudy před necelým rokem do Bečvy kyanidy vytekly. Vede z Rožnova pod Radhoštěm, konkrétně z areálu bývalé Tesly. V něm sídlí čistička odpadních vod Energoaqua, které celý areál patří. Ta je podle předběžných závěrů vyšetřovatelů hlavním podezřelým v případu otravy řeky Bečvy.

Rožnovský kanál vede z areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm. Energoaqua, která areál vlastní, sídlí 16 kilometrů od místa otravy a zhruba 13 kilometrů od místa, kde podle vyšetřovatelů kyanidy do řeky vytekly. Výpusť z rožnovského kanálu do Bečvy a místo, kde začaly umírat ryby, dělí asi tři kilometry toku.

Pod jezem v Juřince profesor Hruška s rybářem Pernickým naměřili nejvyšší hodnoty koncentrace chloridu po zhruba dvou hodinách. Ale i po čtyřech hodinách od přidání roztoku chloridu do řeky naměřili jeho vyšší koncentrace. "A to úplně stejně u obou břehů," prohlásil Hruška.

Kyanidy promíchal první jez

Právě to bylo pro profesora Hrušku důležité. Naměřili stejně zvýšenou koncentraci na obou stranách řeky, asi čtyři metry od břehu. Vyšetřovatelé totiž pracují s tím, že od rožnovského kanálu po most v Choryni, kde byly spatřeny první mrtvé ryby, tekly kyanidy pouze po pravém břehu řeky. Až u mostu se rozšířily po celé šířce řeky a začaly trávit ryby v celém profilu toku.

Místní rybáři opakovaně upozorňovali, že není možné, aby kyanid v řece celé tři kilometry tekl podél pravého břehu řeky a nezabíjel ryby. Navíc přes několik jezů a peřejí. Proto Hruška usoudil, že řeka musela být otrávena z jiného zdroje. "A ten byl bezpochyby mnohem blíž k místu úhynu ryb," uzavřel Hruška. Podle něj by se jedy, pokud by vytekly z rožnovského kanálu, projevily v toku řeky mnohem výše, než kde začaly hynout ryby.

Kdyby kyanidy skutečně vytekly z rožnovského kanálu a promíchaly by se u jezu, začaly by ryby umírat ihned za ním. Výpusť z areálu bývalé Tesly je na pravém břehu řeky. "Na pravém břehu je proudnice, tedy místo, kudy proteče většina vody v řece," popsal profesor Hruška. Kvůli tomu by se podle něj dostaly kyanidy do celého profilu řeky mnohem dříve.

"Jsem vystudovaný hydrochemik a hlava mi to nebrala," objasnil Hruška důvod, proč se rozhodl pokus provést. Pokusem potvrdil své podezření, že Bečvu nemohla otrávit výpusť z firmy Energoaqua a že kyanidy do řeky musely vytéct blíž k místu úhynu ryb. To je ale v rozporu s tvrzením soudního znalce, který vypracovával odborný posudek pro policejní vyšetřovatele.

Soudní znalec dodržuje mlčenlivost

Autor posudku Jiří Klicpera se redakci Aktuálně.cz odmítl vyjádřit. Odkázal se ke stále probíhajícímu vyšetřování a k povinnosti mlčenlivosti, která se s ním váže. Právě on však ve svém posudku určil, že kyanidy do řeky vytekly z areálu Tesly.

Soudní znalec Klicpera ani policejní vyšetřovatelé neměli přímé důkazy, mezi které by patřily například vzorky vody z průmyslových výpustí odebrané v den havárie. Proto museli použít různé experimenty, využili například i organické barvivo fluorescein.

Ten se používá k zjištění rozšíření rozpuštěných látek ve vodě. Vodu zbarví do zelené barvy, a tak odhalí, jak se škodlivé látky ve vodě rozšířily. Pro ryby a vodní rostliny není nebezpečný. Vyšetřovatelé si s jeho pomocí mohou pokusem ověřit rozšíření látek ve vodě, a tak vyvrátit či potvrdit některá podezření.

Sůl nad barvivo

Fluorescein běžně využívají policejní vyšetřovatelé, protože je jeho rozšíření ve vodě jednoduše vidět, zbarví vodu do zelené barvy. Sůl, kterou pro svůj pokus použil profesor Hruška, se musí zjišťovat podle vodivosti vody i její analýzy. Kvůli složitému postupu ji podle něj vyšetřovatelé nepoužívají.

Roztok kuchyňské soli přitom může přinést přesnější měření. "Roztok chloridu sodného spojený s měřením vodivosti je vhodnější pro daný záměr než použití fluoresceinu v policejním vyšetřování," řekl toxikolog Ivan Holoubek z Masarykovy univerzity. Fluorescein i kuchyňská sůl jsou běžně používané metody pro zjištění rozšíření látek ve vodě.

"Považuji metodu s měřením vodivosti za lepší než s fluoresceinem. Předpokládám, že kyanidy by se rozpustily stejně jako sůl," řekl odborník na ekologické havárie na řekách Radovan Kopp z Mendelovy univerzity. Chlorid sodný je pro vodní život neškodný, stejně jako fluorescein, ale není ve vodě jednoduše vidět. I proto se znalec Klicpera přiklonil spíše k fluoresceinu.

"Měření rozšíření chloridu sodného na základě změny vodivosti nebo koncentrace chloridových iontů považuji za vhodnou metodu," souhlasí Branislav Vrana z Masarykovy univerzity, který se zabývá kontaminací vody. Jednoduché sloučeniny kyanidu jsou dobře rozpustné ve vodě a kyanidové ionty proudí podobně jako ionty chloridu. Tento způsob měření tak může být přesnější než při použití barviva fluoresceinu.

Výsledky doručil vyšetřovatelům i poslancům

Profesor Hruška a jeho spolupracovníci výsledky svého pokusu doručili přes datovou schránku rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou také policii. Hruška však předpokládá, že jeho pokus nemusí vyšetřovatelé brát v potaz. "Nejsem soudní znalec, takže nemám žádná očekávání," popsal profesor Hruška.

Parlamentní vyšetřovací komise vznikla na základě žádosti opozičních poslanců. Vadilo jim vleklé vyšetřování otravy Bečvy a nejasnosti s ním spojené. Parlamentní komise poprvé zasedla 30. července. Na druhém jednání 9. srpna ve Zlíně rybář Pernický předal vyhodnocení pokusu poslancům komise. Ta po posledním zasedání 2. září oznámí své závěry.

Zatím komise definovala tři systémové nedostatky - neexistuje evidence výpustí do řek a jejich nebezpečí v případě havárie, mezi jednotlivými zúčastněnými úřady nejsou jasně vymezené pravomoci ve vodním zákoně a také v den havárie nikdo neodebral vzorky vody z průmyslových výpustí, což komplikuje vyšetřování.

Policejní vyšetřovatel koncem června obvinil firmu Energoaqua a jejího ředitele Oldřicha Havelku. Ten České televizi řekl, že podá stížnost proti trestnímu stíhání. Mezi možnými viníky byla i Deza z koncernu Agrofert premiéra Andreje Babiše (nyní vložen do svěřenských fondů) - u té se podezření nepotvrdilo.

Ekologická havárie postihla Bečvu 20. září 2020 v úseku mezi Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Podle České inspekce životního prostředí řeku otrávily kyanidy, ty způsobily úhyn více než 40 tun ryb na 40 kilometrech toku.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

Obhájci Babiše a Mayerové se seznámili se spisem k Čapímu hnízdu. Policie znovu navrhuje podat obžalobu

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu. Opět navrhla podání obžaloby. 

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy