Praha - Pastva ovcí je jedním z nejrozšířenějších prostředků péče o louky a pastviny. Vědci však upozorňují, že ovce ne vždycky k ochraně přírody přispívají.
Naopak, na řadě míst podle nich právě ony uškodily ohroženým druhům květin a hmyzu, a v některých případech i přispěly k jejich vyhynutí v dané lokalitě. Pastva ovcí se totiž používá na nevhodných místech nebo špatným způsobem.
K znehodnocování přírody přitom často dochází proto, že ovce nejsou využívány kvůli ochranářským opatřením, ale jako podnikatelský záměr.
„Pastva ovcí je dotována zhruba dvojnásobnou částkou než pastva skotu a koní. Kvůli možnosti vyššího zisku pak bývá užívána i na nevhodných místech a v době, kdy to krajině ubližuje,“ upozorňuje Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina.
Naráží tak na fakt, že na plochy v desítkách hektarů se mnohem více hodí divocí koně, zubři či zpětně šlechtění pratuři. S tím souhlasí i další vědci, mimo jiné i Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.
Pratur
- Majestátný pratur se vyskytoval na většině území Evropy. Už v době kamenné patřil k nejčastější kořisti neandrtálského člověka, později se stal kromě kořisti také inspirací pro pravěké umělce. Ve starověkých kulturách byl významnou součástí náboženského kultu. Asyřané, Babylóňané a Egypťané pokládali pratura za symbol síly, moci a vznešenosti.
- Zvíře s rohy dlouhými až přes jeden metr vyhynulo v roce 1627.
- Adolf Hitler, který byl posedlý dávnou germánskou mytologií, zadal dvěma nacistům loajálním německým zoologům, bratrům Heckovým, úkol pratura znovu "oživit". Heckové vybrali ke křížení španělská plemena skotu, která však byla dlouhodobě šlechtěna k agresi. To je velký problém u Heckova skotu, který se dnes v některých zemích využívá k pastvě ve volné přírodě.
- Běží však už i projekty na zpětné šlechtění pratura, které buď z Heckova skotu vycházejí, nebo jsou na něm nezávislé. A odtud budou pocházet zvířata pro české lokality.
„Přirozená pastva velkých kopytníků je výrazně levnější než pastva ovcí. Kromě toho například koně, mají-li dostatek pastevní plochy, spásají v první řadě traviny, a tím vytvářejí prostor pro kvetoucí byliny, kterých si prakticky nevšímají. Fungují tedy přesně naopak než ovce,“ říká Jirků.
Problém ovcí totiž tkví právě v tom, že dávají přednost kvetoucím bylinám před trávou. Tím výrazně ubývá květin s nektarem, na kterých jsou závislí motýli i další hmyz.
„Pastva ovcí vyhubila například poslední populaci hnědáska květelového v celých Čechách. Intenzivnější pastva ovcí před lety rovněž významně ohrozila vzácné druhy motýlů na Mohelenské hadcové stepi,“ vyjmenovává příklady zasažených míst Jiří Beneš z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd.
Pastva ovcí také podle vědců vyhubila vzácné hořce křížaté a na nich závislého modráska hořcového Rebelova na většině plochy v části bývalého vojenského prostoru Milovice.
„Klasickým příkladem je kriticky ohrožený modrásek ligrusový, u kterého bylo už vícekrát zaznamenáno úplné vymření poté, co se ovce pásly v některých chráněných územích,“ dodává Beneš. Vědci přitom nepopírají, že v některých místech v Česku funguje pastva ovcí dobře, podle nich se ale musí používat jen na menších plochách a ve správný čas.
