Pod komplikovaným názvem benzo(a)pyren se skrývá nebezpečný typ uhlovodíku, který zvyšuje riziko vzniku nádorového onemocnění. Vzniká jako vedlejší produkt nedokonalého spalování, v minulosti způsoboval například rakovinu šourku u kominíků nebo nádory u pracovníků ve výrobnách paliv.
Zároveň jde ale také o látku, kterou - jak vyplývá z vládní zprávy o stavu životního prostředí - ve zvýšené míře v roce 2020 vdechovaly na pěti procentech rozlohy Česka asi dva miliony lidí. Nejvyšší hodnoty benzo(a)pyrenu zaznamenávaly stanice v průmyslových lokalitách, limity ale překračoval kvůli lokálním topeništím i ve městech a na vesnicích. A to zejména v oblasti Slezské pánve.
Ačkoli jde stále o velmi vysoké číslo, oproti předchozím rokům je to značné zlepšení. Ještě v roce 2019 naměřili pracovníci nadlimitní hodnoty benzo(a)pyrenu na téměř devíti procentech Česka, kde žila více než čtvrtina obyvatel. A v předchozích letech to bylo ještě horší.
Podobně jako benzo(a)pyren se snižoval také poměr dalších látek. A to do takové míry, že poslední dva roky dýchali Češi nejzdravější vzduch za několik desetiletí. "Přestože regionálně stále dochází k překračování imisních limitů pro znečišťující látky v ovzduší, v roce 2020 znovu poklesl podíl území i podíl obyvatel zasažených nadlimitními koncentracemi," napsalo ministerstvo životního prostředí.
Z dat, která experti z Českého hydrometeorologického ústavu shromažďovali v roce 2021, to vypadá, že tento trend pokračoval. "Už si můžeme dovolit říct, že se to v roce 2021 opět zlepšovalo. Ačkoli ne tak prudce," říká Václav Novák z Oddělení informačního systému kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu.
Pomohlo počasí i kotlíkové dotace
Jak ale přiznávají experti vlády, můžeme za to vděčit zejména příznivému počasí. "V roce 2020 bylo snížení koncentrací benzo(a)pyrenu zapříčiněno především atypickými podmínkami v únoru díky rostoucím teplotám, tudíž snížené spotřebě paliv v domácnostech," uvedl resort ve Zprávě o stavu životního prostředí 2020, kterou každoročně vydává.
A nejde jen o vyšší teploty během běžné topné sezony. V posledních letech méně často nastává inverze, tedy stav, kdy teplota s výškou vzduchu neklesá, ale stoupá, a v nehybné přízemní vrstvě se koncentrují škodlivé látky. V roce 2021 například česká města nevyhlásila jedinou smogovou situaci.
Experti ovšem upozorňují, že ke zlepšení přispěla také opatření - zejména zavádění moderních technologií v průmyslu a náhrada starých spalovacích zařízení v domácnostech za nové, což Česko od roku 2015 podporuje evropskými dotacemi na ekologické kotle. To dokazuje i aktuální měření. "Letos jsme zkoušeli experimentální postupy, kdy jsme měřili, zda se hodnoty škodlivých látek v ovzduší snižují i bez vlivu počasí. Vyšlo nám, že ano," říká meteorolog Václav Novák.
To potvrzuje také vedoucí Laboratoře pro studium kvality ovzduší Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jan Hovorka. "Mám zkušenost, že v obci, která má pět set topenišť, stačí čtyři neekologicky topící domácnosti a zhorší se vzduch v celé obci. A těchto domácností v posledních dvou letech ubylo."
Jako další fungující opatření jmenuje Novák budování dopravních obchvatů, díky čemuž se daří snižovat znečištění vzduchu ve městech. V oblasti dopravních tepen je ale oxid dusičitý stále na hranici limitů. "Pořád se tam pohybujeme na hraně. Problém zůstává," upozorňuje.
Obavy z energetické krize
Mezi experty na kvalitu ovzduší tak převládá mírný optimismus. Radí tedy, aby nová vláda pokračovala v podpoře opatření, u kterých se prokázal efekt - například v dotacích na ekologičtější kotle.
Hovorka upozorňuje, že vláda by neměla lidem na nové kotle jen dodávat peníze, ale také šířit osvětu o tom, jak nová topeniště správně používat. "Jenom samotná koupě nemusí být spásná. Obsluha musí vědět, jak správně topit. Také musí mít správné palivo," říká.
I tak ale odborníci neskrývají obavy, že by se pozitivní trend mohl narušit či dokonce zlomit k horšímu. Ze dvou důvodů. Jednak tím, jak by se v blízké budoucnosti mohlo proměnit počasí. "Předpokládáme, že pokud se vrátí inverzní ráz počasí, tak budou opět růst hodnoty částic PM10 a PM2,5," upozorňuje Novák.
Za druhé kvůli takzvané energetické krizi. V jejím důsledku se razantně zvyšují ceny energií a v budoucnu by měla ještě sílit.
Podle Václava Nováka jsou na místě obavy, že se někteří lidé vrátí k levnějším, ale neekologickým způsobům vytápění. "Bojíme se let 2022, 2023, kdy se někteří lidé mohou vrátit k neekologickému spalování. Hodnoty by se mohly opět zhoršit," říká. Apeluje tak na vládu, aby tomuto stavu zamezila, například dalšími dotacemi na ekologická paliva.
Podle Hovorky by měl stát v tomto ohledu maximálně podpořit získávání energie pomocí solárních panelů, tepelných čerpadel nebo výměníků. A to i přesto, že tyto prostředky jsou závislé na elektrické energii, kterou je třeba vyrobit v uhelných elektrárnách. "Z pohledu kvality ovzduší je lepší spotřebovávat elektřinu z elektráren, protože technologie spalování a čištění spalin jsou v nich o generaci lepší, než jsme schopni zaručit v lokálním topeništi. Produkce škodlivin na jednotku kilowatthodiny je u uhelné elektrárny asi tisíckrát nižší," vysvětluje.
Jako další vhodné opatření jmenuje Novák podporu elektromobility, dodává ale, že by to nemuselo mít rozsáhlejší efekt. "Týká se to spíš území kolem dopravních komunikací. Nežije kolem nich velký počet lidí. Kotlíkové dotace jsou o mnoho cílenější," doplňuje.
Vláda chystá omezení dopravy ve městech i zateplování
Na dotaz, zda ministerstvo životního prostředí, v jehož čele již usedla Anna Hubáčková (nestr. za KDU-ČSL), chystá opatření, která by zabránila zhoršení ovzduší v důsledku energetické krize, odpověděl mluvčí Ondřej Charvát, že je třeba ještě počkat, než se ukáže, zda je růst cen energií trvalý. Pokud ano, bude podle něj nejdůležitější snížit potřebu tepla, tedy zateplovat domy nebo vyměňovat okna.
Potvrdil každopádně, že ministerstvo bude pokračovat v kotlíkových dotacích nebo programu Nová zelená úsporám, z něhož mohou lidé čerpat peníze, když chtějí snížit energetickou náročnost svého domova.
Cílem ministerstva je také omezit dopravu ve městech a velkých aglomeracích. "Pokračovat bude podpora elektromobility. Ministerstvo bude rovněž usilovat o větší důraz na veřejnou hromadnou dopravu, zejména tu kolejovou," uvedl Charvát.
Evropská agentura pro životní prostředí opakovaně upozornila, že znečištění ovzduší je největším zdravotním rizikem pro životní prostředí v Evropě. Podle statistik agentury například v roce 2019 způsobily škodlivé látky ve vzduchu přes tři sta tisíc předčasných úmrtí - například v souvislosti s rakovinou plic, astmatem nebo kardiovaskulárními chorobami.
Přesto se situace zlepšuje. Nejen v Česku, ale v celé Evropě. Počet předčasných úmrtí kvůli znečištěnému vzduchu je o třetinu nižší, než byl v roce 2005.
