reklama
 
 

Proč výsadkář Gabčík nevystřelil? Archiv konečně vydal důkaz

27. 5. 2015 5:30
Aktuálně.cz získalo 73 let po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha unikátní dokument. Vyplývá z něj, proč původní plán skupiny Anthropoid nevyšel.

Praha - Spekulacím kolem parašutisty skupiny Anthropoid Josefa Gabčíka, který spolu s Janem Kubišem zlikvidoval třetího muže nacistické říše Reinharda Heydricha, je konec.

Historici už totiž vědí, proč Gabčík před 73 lety v prudké zatáčce v pražské Libni ze svého samopalu na Heydricha nevystřelil.

"V Archivu bezpečnostních složek jsem našel koncept zprávy protektorátní policie, určený gestapu. Je v něm jasně řečeno, že samopal Sten Gun, který odhodil Josef Gabčík na místě atentátu, měl v nábojové komoře vzpříčený náboj," říká archivář Vojtěch Šustek.

Pozdní nález vysvětluje obrovským objemem dokumentů, které jsou o atentátu v archivech uloženy. On sám prý zprávu protektorátní policie objevil vlastně náhodou.

Zásadní objev

Podle historika a ředitele odboru pro veterány ministerstva obrany Eduarda Stehlíka jde o zcela zásadní objev, který s definitivní platností potvrzuje to, co se historici celá léta jen domnívali.

"Jde o nesmírně důležitý kamínek v mozaice pátrání po faktech, která souvisejí s atentátem. Je dobře, že se takový dokument našel. Třebaže je třiasedmdesát let po této významné odbojové akci," domnívá se Stehlík.

"Kde chybí jasná fakta, tam nastupují nejrůznější - a často až fantasmagorické - hypotézy, co vše se mohlo stát a proč Josef Gabčík nevystřelil," vysvětluje Vojtěch Šustek. Zejména proto historici tak často vyvraceli spekulace o osobním selhání parašutisty Gabčíka či špatně připravené akci na zlikvidování důležitého nacisty.

Už dříve se přitom jiní parašutisté, Josef Otisk (skupina Wolfram) či Čestmír Šikola (Clay), svěřili, že jim zbraně selhávaly mnohem častěji, než se v historických záznamech připouští.

Svědectví policisty

Co přesně se v hlášení protektorátních policistů z oddělení JUDr. Jaroslava Ženatého píše?

"Informativním výslechem očitých svědků činu bylo zjištěno, že v 10.36 hod. byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora SS-Obergruppenführera Heydricha, který přijížděl svým autem směrem z Panenských Břežan Kirchmayerovou třídou. Když chtěl jeho vůz zabočiti do ulice V Holešovičkách, hozena byla z chodníku, který vůz míjel, ve směru k jeho zadním kolům, bomba, která vybuchla," stojí v dokumentu.

"Druhý pachatel pokoušel se vystřeliti z automatické pistole na osoby sedící ve voze, avšak náboj se vzpříčil v hlavni. Po atentátu prchal jeden pachatelů Kirchmayerovou třídou směrem ke Kobylisům, zahnul pak ulicí 'na Kolínské' do ulice 'na Zápalčí' do řeznického obchodu Františka Braunera. Byl pronásledován šoférem vozu SS-Obergruppenführera Heydricha, na kterého před obchodem Braunera vypálil pachatel několik ran a zranil pronásledovatele do nohy. Poté podařilo se pachateli uprchnouti směrem do města."

Stejná informace se pak objevuje ještě jednou, v jiné části policejního hlášení.

"Na místě činu nalezeny 2 tmavě hnědé aktovky. V každé z nich byla bomba anglické výroby, dále na místě činu zanechána byla jedním z pachatelů automatická puška, v jejíž hlavni byl vzpříčený náboj," píše se v něm.

Proč Heydrich neujel

Podle šéfa protiteroristické policejní jednotky URNA Libora Lochmana muselo být pro Heydricha i Gabčíka jejich "setkání" velmi stresující.

"Jen obrovským stresem lze totiž vysvětlit, že Heydrich rozkázal svému řidiči Johannesu Kleinovi při spatření Gabčíka se samopalem zastavit. Místo aby Klein dupl na plyn a rychle zmizel z dosahu parašutistů," míní šéf protiteroristického komanda.

Na výkřik Johannese Kleina: "Pozor! Atentátníci!" se odvolává i Závěrečná zpráva šéfa vyšetřovací komise SS-Hauptsturmführera Heinze Pannwitze, sestavená bezprostředně po atentátu (s největší pravděpodobností pro Adolfa Hitlera). Heydrich měl podle tohoto dokumentu Kleinovi rozkázat: "Zastavte, okamžitě zastavte!"

Krajně vypjatá situace ale musela limitovat i Gabčíka.

"Vždyť si to představte: přihlásíte se k riskantnímu výsadku, měsíce se připravujete k likvidaci pohlavára třetí říše, skrýváte se… a v té nejdůležitější chvíli držíte místo samopalu jen kus železa a musíte se rozhodovat ve zlomcích sekund, co dělat dál," tvrdí Libor Lochman.

Připravená bomba

O sehranosti paraskupiny Anthropoid svědčí podle historiků mimo jiné bomba, kterou Jan Kubiš použil k útoku na Heydrichův vůz hned vzápětí.

Bombu, jejíž střepiny pak zanesly do nacistova těla smrtelnou infekci.

Podle badatele Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslava Čvančary museli být výsadkáři dopředu domluveni, že Kubiš hodí na mercedes bombu, a to bez ohledu na výsledek Gabčíkovy střelby. Dokazuje to i blesková reakce Kubiše - bomba totiž musela být předem odjištěna.

Po útěku z místa atentátu se Gabčík ocitl ve stavu krajního psychického rozrušení a vyčerpání.

Podle Pannwitzovy zprávy se krátce po jedenácté hodině uchýlil ke Svatošovým do Melantrichovy ulice. Byl nervózní a propocený. Když se umyl, vytáhl z kapsy pistoli a řekl: "Zatracený krám, člověk se s tím musí vláčet a je mu to k ničemu!"

Domněnky byly, důkaz chyběl

Přesto chyběl nezpochybnitelný důkaz o selhání parašutistova samopalu. Z pouhého předpokladu vycházel i spisovatel Jaroslav Andrejs, jenž jako první (1946) zpracoval téma atentátu.

A dál v tomto směru nepokročil ani spisovatel Miroslav Ivanov.

Co následovalo druhý den po atentátu, popsal po válce - heydrichiádu přeživší - profesor Josef Ogoun: "Ráno příštího dne (28. 5. 1942) přiběhla paní Fafková pro bonbony, tj. pro náboje, které měl Zdeněk (Gabčík - pozn. red.) v kapsách svrchníku visícího v našem šatníku. Vykládala, že je Zdeněk mrzutý, že se mu nepovedl výstřel ze strojní pistole, kterou prý nabíjel jen podle hmatu v aktovce… Špatně prý dorazil záklopku, takže rána nevyšla… Po obědě nám to vyložil Jarka (Kubiš - pozn. red.): 'Odjistil jsem pumu a šel až k autu, abych nechybil. Protože je to puma rychle explodující, věděl jsem, že to slíznu s nimi, ale to nic. Ze vzdálenosti asi čtyř kroků jsem vrazil pumu někam na stupátko a rychle couvl. Puma explodovala a palčivá bolest zalila mé oko'," vzpomínal na to, co slyšel, po válce Ogoun.

Problém byl ale v tom, že profesorova svědectví experti s odstupem času hodnotí jako kontroverzní. Podle historiků totiž nebyla vždy důvěryhodná.

Nespolehlivý Sten Gun?

Gabčíkův samopal Sten Gun byl vyvinut v roce 1940, necelé dva roky před atentátem. A to je moc krátce na to, aby se "dětské nemoci" nové zbraně povedlo spolehlivě vychytat.

Parašutista Rudolf Pernický (skupina Tungsten) kupříkladu vzpomínal, že střelci Sten Gunu se časem naučili plnit zásobník jen 25 náboji místo 30. Při plném zásobníku byl totiž na jeho pružinu vyvíjen až příliš velký tlak, takže se náboj v komoře zbraně často vzpříčil.

"Jenomže kdo může dnes vědět, kolik nábojů měl Gabčík v zásobníku?" ptá se Jaroslav Čvančara.

Čvančara se při střelbě ze Sten Gunu opakovaně pokoušel nahrát situaci, v níž se ocitl i Josef Gabčík - a vždy problém se vzpříčeným nábojem poměrně rychle vyřešil.

Spekulace už ale podle něj nejsou namístě. "Víme již definitivně to podstatné - Josefu Gabčíkovi zabránil ve výstřelu vzpříčený náboj. Nic jiného - natož parašutistovo selhání, s nímž si někteří publicisté tak rádi zahrávají - za tím není. Podobným úvahám je tak konec," shrnuje význam Šustekova objevu.

Nezodpovězené otázky

Jednou z mnoha stále nezodpovězených otázek nejvýznamnější akce protinacistického odboje v době druhé světové války tak zůstává absence protokolu výslechu řidiče a šéfa Heydrichovy ochranky Johannese Kleina.

Vojtěch Šustek přitom vylučuje, že by ho němečtí kriminalisté a gestapo nevyslechli. I Heydrichovi se na krátkou dobu po operaci dařilo relativně dobře a s okolím komunikoval. Mohla by tedy existovat alespoň parafrázovaná varianta jeho svědectví.

Takové listiny však dosud nalezeny nebyly. A nezmiňuje se o nich ani Pannwitzova zvláštní zpráva.

Škrtnout si ale v každém případě můžeme dosud zmiňované varianty, proč Gabčíkův Sten Gun nevystřelil. Ať už šlo o projíždějící a plně obsazenou tramvaj číslo 3, která se ocitla v palebném sektoru parašutisty, anebo spekulace o Gabčíkově chvilkovém zaváhání, když měl z necelých dvou metrů vystřelit dávku do člověka.

autor: Jan Gazdík | 27. 5. 2015 5:30

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama