KSČM čelí kvůli prohlášení k únoru 1948 trestnímu oznámení. Strana to považuje za absurdní

ČTK ČTK
2. 3. 2016 15:41
"KSČM oceňuje práci a obětavost generací budovatelů první formy socialismu," prohlásila komunistická strana při příležitosti 68. výročí od Vítězného února v 1948. Za toto prohlášení na stranu podalo trestní oznámení sedm nevládnoucích organizací. Podle organizací se tím strana dopustila trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Místopředseda komunistů Jiří Dolejš považuje podstatu podání za absurdní.
Strana se k revolučnímu základu února 1948 přihlásila v prohlášení 25. února. (Ilustrační foto)
Strana se k revolučnímu základu února 1948 přihlásila v prohlášení 25. února. (Ilustrační foto) | Foto: Zuzana Hronová

Praha - Sedm nevládních organizací podalo trestní oznámení na KSČM kvůli prohlášení, ve kterém se strana přihlásila k revolučnímu základu února 1948. Strana se tím podle organizací dopustila trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Na svém facebookovém profilu to uvedlo Centrum pro dokumentaci totalitních režimů. Místopředseda komunistů Jiří Dolejš považuje podstatu podání za absurdní.

Trestní oznámení podepsaly a ve středu adresovaly policii a státnímu zastupitelství v Praze 1 také Platforma evropské paměti a svědomí, Konfederace politických vězňů ČR, Svaz Pomocných technických praporů - Vojenských táborů nucených prací ČR, Pražský akademický klub 48, obecně prospěšná společnost Post Bellum a Sdružení bývalých politických vězňů.

Oznamovatelé jsou přesvědčeni o tom, že komunisté naplnili skutkovou podstatu činu uvedeného v trestním zákoníku. "KSČM svým prohlášením schvaluje a snaží se ospravedlnit nejen zločiny komunistů, kterých se dopustili na svých spoluobčanech během diktatury v Československu, ale také nepromlčitelné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti páchané komunisty v Sovětském svazu a v dalších komunistických diktaturách až do pádu režimu," stojí v tiskové zprávě.

Dolejš nechtěl trestní podání příliš hodnotit, dokud ho neprostuduje. "Podstatu podání považuji za absurdní. Pokud někdo má alergii na slovo revoluce, je to jeho problém, sociální revoluce jsou a budou, to ale neznamená, že to je obdiv k nedemokracii, zneužívání moci, a dokonce genocidě, to považuji prostě za absurdní," řekl Dolejš.

Strana se k revolučnímu základu února 1948 přihlásila v prohlášení 25. února. "KSČM oceňuje práci a obětavost generací budovatelů první formy socialismu. Zároveň však hluboce lituje tragických deformací a nedostatků, které během vývoje myšlenku socialismu ochudily a poškodily," uvedla s tím, že se po listopadu 1989 omluvila všem, jejichž život tyto deformace negativně zasáhly.

Demokracie dostávala na frak

Podle Dolejše není podstata vyjádření nijak nová. "Prostě se tu směšují dvě věci, samotné uchopení moci a to, co poté následovalo," uvedl. Komunisté se v roce 1948 dostali k moci v mezích ústavy, při dalším vývoji však demokracie dostávala "na frak", řekl Dolejš.

Únorový převrat 1948, komunisty nazývaný Vítězný únor, bylo převzetí moci komunistickou stranou po zřejmě komunisty vyprovokované vládní krizi. Prezident Edvard Beneš přijal 25. února 1948 demisi 12 nekomunistických členů vlády a zároveň jmenoval ministry podle přání komunistického premiéra Klementa Gottwalda. Československo se prakticky dostalo do područí Sovětského svazu.

Období komunistické diktatury, které skončilo až na podzim 1989, si vyžádalo tisíce obětí. Z politických důvodů bylo popraveno téměř 250 lidí, přes 200.000 jich bylo odsouzeno k nepodmíněnému trestu. Asi 4500 z nich ve vězeňských zařízeních a pracovních táborech zemřelo. Na 170.000 lidí zemi opustilo, několik stovek lidí bylo při pokusu o překročení hranic usmrceno.

Hlásíme se k myšlence sociálních revolucí, převrat v únoru 48 proběhl v rámci ústavy, komunismus se stalinismem bych nemíchal, říká Jiří Dolejš z KSČM | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 24 minutami

Rozbory vody z Bečvy po druhém úniku chemikálií potvrdily nadlimitní výskyt niklu

Výsledky rozborů vody z Bečvy, které ve Valašském Meziříčí - Juřince v úterý odpoledne odebrali inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP), prokázaly zvýšené množství niklu. Výsledky nepotvrdily zvýšený obsah kyanidů. Uvedli to mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová a valašskomeziříčský starosta Robert Stržínek (ANO).

Na hladině řeky se v úterý vytvořila pěna. Podle Stržínka se znečištění do Bečvy dostalo z vyústění kanálu vedoucího z areálu rožnovské Tesly, tedy z toho, jímž podle policie před několika týdny do řeky unikl kyanid. "Jsem si plně vědom, že zatím nemáme křížovou kontrolu, tedy výsledky námi odebraných vzorků. Ale vzhledem k tomu, že jsme veřejnost upozornili na nebezpečí, jež by mohlo hrozit, považuji za nutné už nyní všechny uklidnit zprávou, že v řece není jedovatá látka. Jakmile budeme mít výsledky rozborů dalších vzorků, budeme veřejnost informovat," řekl Stržínek.

Nikl není podle inspekce pro člověka významně toxický, patří ale mezi potenciální karcinogeny a je rozšířeným kožním alergenem. Opakovaný kontakt nebo i požití mohou vyvolat přecitlivělost a alergické reakce. Toxicita je pro některé vodní organismy poměrně vysoká, a z tohoto důvodu je jeho přípustná koncentrace v povrchových vodách limitována přísněji než v pitné vodě.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Řecko a Turecko zasáhlo zemětřesení

Část Řecka a Turecka v pátek zasáhlo zemětřesení s ohniskem v Egejském moři v hloubce 16,5 kilometru. Otřesy pocítili i obyvatelé Atén a Istanbulu, píše agentura AP. Ohnisko se nacházelo 13 kilometrů severně od řeckého ostrova Samos. Podle Evropského středomořského seizmologického centra (EMSC) otřes dosáhl síly 6,9 stupně, turecké úřady uvádí sílu 6,6 stupně.

Podle prvních zpráv z tureckých médií největší škody zaznamenalo pobřežní město Izmir, kde žijí tři miliony obyvatel, a jeho okolí. V oblasti se zřejmě zřítilo několik budov. Škody hlásí také řecký ostrov Samos, kde žije 45 000 obyvatel. Podle agentury AFP pobřeží ostrova zasáhlo malé tsunami. Ani z Řecka ani z Turecka nejsou zatím hlášeni mrtví či ranění.

před 1 hodinou

Elektronická evidence tržeb se odkládá až do konce roku 2022

Odklad elektronické evidence tržeb (EET) se prodlouží až do konce roku 2022. Prezident Miloš Zeman tuto změnu zákona podepsal, informoval dnes ČTK jeho mluvčí. Důvodem odkladu je podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) snaha ulevit podnikatelům v době koronavirové epidemie. Podle expertů i opozice to znamená konec tohoto projektu.

Povinnost EET je prozatím zrušena do konce letošního roku. Vláda navrhla další odklad na základě aktuální situace kolem šíření koronaviru, výhledu ekonomiky a konzultace s podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami. O osudu EET se nejspíš rozhodne ve sněmovních volbách na podzim 2021. Schillerová věří tomu, že EET bude obnoveno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy