Únor 1948 by měl být odstrašujícím příkladem. Účastníci pochodu na Hrad varovali před ztrátou paměti

ČTK ČTK
25. 2. 2016 19:15
Nedopustit ztrátu historické paměti a nepřipustit návrat komunistů k moci, k tomu vyzývali řečníci na čtvrtečním pietním shromáždění k výročí pochodu studentů na Hrad v únoru 1948. Jejich projevy kontrastovaly s dopoledním prohlášením KSČM, v němž se strana přihlásila "k revolučnímu základu února 1948" a k vytváření nové podoby socialismu.
Foto: Jakub Plíhal

Praha - "Drzost komunistické strany a jejích představitelů přesahuje všechny únosné meze. Považuju to za šílenství," reagoval místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) na  skutečnost, že se KSČM přihlásila "k revolučnímu základu února 1948" a k vytváření nové podoby socialismu. Prohlášení je podle něj důsledkem toho, že se po pádu komunismu v roce 1989 nepovedlo komunistickou stranu zakázat.

Éra prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda patří podle Sobotky po nacistické okupaci k nejtemnější kapitole českých dějin. Nepřipouštějí si to ani mnozí z těch, kdo byli postiženi komunistickým režimem v období po sovětské okupaci v srpnu 1968, i když v mládí pomáhali gottwaldovskému teroru na scénu, uvedl.

"Být pro cokoli slepě a fanaticky zapálen pouze na základě hesel a teorií, nedívat se kolem sebe a ignorovat historické zkušenosti předchozích generací je velmi zrádné," řekl Sobotka. Podle něj se i nyní v Evropě mocenské řešení problémů dostává často do podoby marxistických experimentů, sociálního inženýrství masivní demagogie, a dokonce i zastrašování lidí.

Herman: Proti "jednoduchým řešením" stále nejsme imunní

Akce se zúčastnil také ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který poukázal na důležitost připomínání podobných událostí.

"Je velmi důležité nezapomínat, protože ani dnes na prahu 21. století nejsme imunní vůči rizikům nejrůznějších jednoduchých nabídek a řešení. Jak nacismus, tak komunismus slibovaly vyřešení problémů společnosti a na konci těchto slepých cest byly naprosto rozvrácené společnosti, ochuzené země a miliony mrtvých," uvedl pro ČTK. Dodal, že si váží skutečnosti, že jsou stále mezi námi lidé, kteří zažili oba tyto režimy a dokázali se proti nim postavit.

Události před 68 lety připomněli místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý a předseda Pražského akademického klubu 48 Jaroslav Müller. Uvedl, že účastníkům pochodu násilně bránili jak příslušníci komunisty ovládané policie, tak někdejších Lidových milicí, které byly nazývány ozbrojenou pěstí dělnické třídy.

Studenti se podle Müllera bránili nejen zpěvem státní hymny, ale také skandováním slov "17. listopad", čímž připomínali nacistický zásah proti studentům v roce 1939. Byli první, kdo tyto události spojil, a "první, kdo nacistickou totalitu postavili na roveň totalitě komunistické," uvedl Müller.

V roce 1948 se vysokoškolští studenti vypravili průvodem na Hrad dvakrát. Poprvé, 23. února, se jejich tříčlenná delegace dostala až k prezidentu Edvardu Benešovi. O dva dny později jim v Nerudově ulici přehradil cestu kordon příslušníků tehdejšího Sboru národní bezpečnosti. Při jejich zásahu byl postřelen a zmrzačen student Vysoké školy lesního hospodářství Josef Řehounek. Pochod, kterého se podle dobových policejních odhadů zúčastnilo 7000 lidí, nyní připomíná pamětní deska.

Hlásíme se k myšlence sociálních revolucí, převrat v únoru 48 proběhl v rámci ústavy, komunismus se stalinismem bych nemíchal, říká Jiří Dolejš z KSČM | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 4 minutami

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Britská Dolní sněmovna odmítla změny v brexitovém zákoně

Britská Dolní sněmovna ve středu odmítla všechny změny, které v prováděcím zákonu k brexitové dohodě učinila horní komora. Sněmovna lordů chtěla mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky. Návrh brexitového zákona nyní znovu poputuje do horní komory, která se může opět pokusit přijmout dodatky. Podle agentury Reuters ale termín brexitu v ohrožení není. Británie by měla EU opustit 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy