Únor 1948 by měl být odstrašujícím příkladem. Účastníci pochodu na Hrad varovali před ztrátou paměti

ČTK ČTK
25. 2. 2016 19:15
Nedopustit ztrátu historické paměti a nepřipustit návrat komunistů k moci, k tomu vyzývali řečníci na čtvrtečním pietním shromáždění k výročí pochodu studentů na Hrad v únoru 1948. Jejich projevy kontrastovaly s dopoledním prohlášením KSČM, v němž se strana přihlásila "k revolučnímu základu února 1948" a k vytváření nové podoby socialismu.
Foto: Jakub Plíhal

Praha - "Drzost komunistické strany a jejích představitelů přesahuje všechny únosné meze. Považuju to za šílenství," reagoval místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) na  skutečnost, že se KSČM přihlásila "k revolučnímu základu února 1948" a k vytváření nové podoby socialismu. Prohlášení je podle něj důsledkem toho, že se po pádu komunismu v roce 1989 nepovedlo komunistickou stranu zakázat.

Éra prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda patří podle Sobotky po nacistické okupaci k nejtemnější kapitole českých dějin. Nepřipouštějí si to ani mnozí z těch, kdo byli postiženi komunistickým režimem v období po sovětské okupaci v srpnu 1968, i když v mládí pomáhali gottwaldovskému teroru na scénu, uvedl.

"Být pro cokoli slepě a fanaticky zapálen pouze na základě hesel a teorií, nedívat se kolem sebe a ignorovat historické zkušenosti předchozích generací je velmi zrádné," řekl Sobotka. Podle něj se i nyní v Evropě mocenské řešení problémů dostává často do podoby marxistických experimentů, sociálního inženýrství masivní demagogie, a dokonce i zastrašování lidí.

Herman: Proti "jednoduchým řešením" stále nejsme imunní

Akce se zúčastnil také ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který poukázal na důležitost připomínání podobných událostí.

"Je velmi důležité nezapomínat, protože ani dnes na prahu 21. století nejsme imunní vůči rizikům nejrůznějších jednoduchých nabídek a řešení. Jak nacismus, tak komunismus slibovaly vyřešení problémů společnosti a na konci těchto slepých cest byly naprosto rozvrácené společnosti, ochuzené země a miliony mrtvých," uvedl pro ČTK. Dodal, že si váží skutečnosti, že jsou stále mezi námi lidé, kteří zažili oba tyto režimy a dokázali se proti nim postavit.

Události před 68 lety připomněli místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý a předseda Pražského akademického klubu 48 Jaroslav Müller. Uvedl, že účastníkům pochodu násilně bránili jak příslušníci komunisty ovládané policie, tak někdejších Lidových milicí, které byly nazývány ozbrojenou pěstí dělnické třídy.

Studenti se podle Müllera bránili nejen zpěvem státní hymny, ale také skandováním slov "17. listopad", čímž připomínali nacistický zásah proti studentům v roce 1939. Byli první, kdo tyto události spojil, a "první, kdo nacistickou totalitu postavili na roveň totalitě komunistické," uvedl Müller.

V roce 1948 se vysokoškolští studenti vypravili průvodem na Hrad dvakrát. Poprvé, 23. února, se jejich tříčlenná delegace dostala až k prezidentu Edvardu Benešovi. O dva dny později jim v Nerudově ulici přehradil cestu kordon příslušníků tehdejšího Sboru národní bezpečnosti. Při jejich zásahu byl postřelen a zmrzačen student Vysoké školy lesního hospodářství Josef Řehounek. Pochod, kterého se podle dobových policejních odhadů zúčastnilo 7000 lidí, nyní připomíná pamětní deska.

Hlásíme se k myšlence sociálních revolucí, převrat v únoru 48 proběhl v rámci ústavy, komunismus se stalinismem bych nemíchal, říká Jiří Dolejš z KSČM | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 37 minutami

Skotská národní strana je blízko vítězství ve volbách do parlamentu, většinu nemá jistou

Skotská národní strana (SNP), která usiluje o nezávislost na Británii, je na cestě k jasnému vítězství ve volbách do parlamentu v Edinburghu. Podle analytiků ale zřejmě nezíská většinu křesel, která by jí umožnila prosadit plán na uspořádání nového referenda o samostatnosti v roce 2023. Sčítání hlasů ze čtvrtečních voleb zatím postupuje pomalu a konečné výsledky se čekají nejdříve v sobotu.

Volební komise zatím určily obsazení 42 z celkem 129 poslaneckých míst ve skotském parlamentu, 35 z nich připadne SNP. K získání většiny je potřeba 65 křesel. Svůj mandát pohodlně obhájila šéfka SNP a skotská první ministryně Nicola Sturgeonová, která v Glasgow porazila labouristu Anase Sarwara.

Předpovídat konečné výsledky je zatím velice složité, protože ve Skotsku se volí velmi komplikovaným způsobem. Větší část poslanců určí vítězství v některém ze 73 volebních obvodů, zbylých 56 zákonodárců je voleno poměrným volebním systémem v osmi regionech. Každý volič má dva hlasy - prvním volí poslance ve svém volebním obvodu a druhým volí sedmičlennou kandidátku politické strany ve svém regionu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy