reklama
 
 

Kouzlo Prahy? Lidé chtějí žít tam, kde je příroda

3. 10. 2010 17:40
Unikátní studie Aktuálně.cz popisuje, kde se Čechům nyní nejlépe žije

Praha - Když před několika dny odpovídali Pražané na otázku, jak se jim líbí jejich město, třetina jasně řekla, že v něm žije jen kvůli práci a že hledá cestu, jak z metropole uniknout.

Stále sice platí, že nejvíc nových bytů se staví v pražském okolí, protože lidé hledají v hlavním městě práci, ale Aktuálně.cz zjistilo i nový fakt - stejně přibývá bytů v Lanškrounu, Frýdlantu nad Ostravicí, Horšovském Týně, Tanvaldu nebo Vrchlabí.

Jmenovaná města mají jedno společné, není z nich daleko do hor.

Vzestup malých venkovských měst v uplynulém období prokázala studie, ve které Aktuálně.cz před volbami zjišťovalo, jak se žije v českých městech. Mezi kritéria hodnocení patřilo i to, kde v posledních čtyřech letech nejvíc přibylo obyvatel a kde se nejvíc staví.

Žebříček 300 českých měst podle toho, jak se v nich žije, si můžete prohlédnout v následující grafice.

Laciné nájmy na periferii

V hlavním městě a nejbližším okolí se postavilo 45 tisíc nových bytů. Není divu, protože se přistěhovalo 100 tisíc nových obyvatel.

O něco méně dramatická čísla nabízejí i další velká města, kam se lidé stěhují za prací.

V Plzni a okolí se postavilo pro 11 tisíc nových obyvatel pět tisíc bytů, ve správních obvodech Pardubic nebo Liberce vzniklo pro čtyři tisíce přistěhovalců něco přes dva tisíce bytů.

Protože průměrná česká domácnost má nejčastěji dva členy, v Praze, v Plzni, v Pardubicích nebo v Liberci se tedy snáze hledá práce než bydlení.

Ještě nápadnějším dokladem o stěhování za prací jsou údaje ze vzdálenějších periferií velkých měst.

V Českém Brodě se na jedenáct set nových obyvatel postavilo 300 nových bytů, v Kralupech na 2400 přistěhovalců 500 bytů, v Roudnici na patnáct set nových občanů jen 240 bytů. Dojíždění se vyplatí, když v dostupné vzdálenosti od Prahy seženou nízké nájmy.

Obdobná data platí například z Přeštic u Plzně nebo z Holic na Pardubicku.

Kdo staví, ten zůstane

Nestaví se ale jenom ve městech, kde je práce.

V Lanškrounu v podhůří Orlických hor se pro osm set nových obyvatel v letech 2006 až 2009 postavilo 700 nových bytů. Vzhledem k počtu obyvatel nezaostává východočeské městečko ve výstavbě za Prahou s okolím.

Ve Frýdlantu pod nejvyššími beskydskými kopci se postavilo 600 bytů a obyvatel přibylo sedm set.  Do Horšovského Týna se přistěhovaly čtyři stovky lidí a ve městě pod Českým lesem je čekalo 400 bytů.

Radnice v podhorských obcích nabízejí byty, domy a volné pozemky lidem z blízkého i vzdáleného okolí. Poptávka roste, protože se zvyšuje zájem o bydlení v čistém prostředí. Otázka zaměstnání není rozhodující, protože za prací se dá dojíždět.

Stavební boom zaznamenala dokonce města v odlehlém pohraničí, konkrétně ve Znojmě, Vizovicích, Mikulově, Vimperku, dokonce v severočeském Varnsdorfu a Rýmařově na Bruntálsku.

Někdy stačí místo přírody kulturní prostředí a dobré služby.

Lidé se zabydlují také v Poděbradech vzdálených 40 kilometrů od Prahy, jak svědčí údaje o tom, že na tisíc nových obyvatel bylo postaveno 800 bytů. Stejný počet lidí se přistěhoval do sousedního Nymburka. Necelých 300 nových bytů ale svědčí o tom, že většinou hledají ubytování, aby mohli za prací do Prahy.

Nejen bohatí míří do hor

Žebříček dvaceti měst, kde se nejvíc stavělo, ukazuje jednoznačně: přední místa si napůl rozdělila velká města, jakými jsou Praha, Brno, Plzeň, Pardubice a České Budějovice s maloměsty nabízejícími klidný život v relativně čistém prostředí.

Obdobný výsledek zaznamenalo hodnocení Aktuálně.cz už před čtyřmi lety, podíl horských či pohraničních obcí mezi nejlepšími ale tentokrát výrazně posílil.

Před minulými volbami se do první dvacítky prosadily vedle Frýdlantu, Lanškrounu a Horšovského Týna také Vrchlabí a Mariánské Lázně, kam lidé rovněž jezdí za přírodou. Už tehdy bylo nápadné, že v těchto dvou městech ubývá obyvatel, i když bytů přibývá.

Stejné pravidlo platí i po čtyřech letech pro Vrchlabí, Tanvald, Jilemnici, Luhačovice a další horská či lázeňská střediska dodnes.

Ceny nových nemovitostí v exkluzivních horských a lázeňských lokalitách zvyšují bohatí kupci z Prahy a dalších velkých měst, kteří shánějí druhé byty na rekreaci. Tím odrazují méně movité zájemce.

Ti si však našli jinou cestu. Novinkou posledních let je zjištění, že přibývá měst, kam se za přírodou stěhuje stále širší okruh lidí, zřejmě tedy obyčejní příslušníci střední třídy. Ceny pozemků v Lanškrounu, Horšovském Týně nebo Rýmařově mají daleko k těm krkonošským.

autor: Petr Holub | 3. 10. 2010 17:40

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama