Aktuálně.cz: Ministr Adam Vojtěch už na nejvyšších postech nemocnic udělal několik personálních změn. Nebojíte se, že by se to mohlo týkat i vás?
Dana Jurásková: Všeobecná fakultní nemocnice jako všechny přímo řízené organizace spravuje veřejné prostředky. Z hierarchie přímo řízených organizací plyne i kompetence pana ministra. Mně nepřísluší to komentovat. Jsme v jeho přímé podřízenosti, tudíž je to na něm.
Vojtěch uvedl, že si připravil plán kontrol a VFN je na seznamu. Už u vás ty kontroly začaly?
Zatím ne. Ale jsme organizace, která hospodaří s necelými 9 miliardami korun, tudíž jsme ročně podrobeni desítkám kontrol, jak ze strany ministerstva financí a finančního úřadu, tak ze strany hygienické stanice i akreditačních institucí. Takže jsme na to zvyklí a považujeme to za zcela standardní a legitimní situaci.
Adam Vojtěch zatím odvolal dva ředitele fakultních nemocnic a nevyloučil další personální změny. Je ale ministrem v demisi. Neměl by podle vás počkat, jestli vláda dostane důvěru sněmovny?
Když zavzpomínám na svá ministerská léta, tak jsme také byli několik měsíců v demisi. Stát musí fungovat. To je asi jediné, co vám na to řeknu. Jestli se to má dít, nebo ne, k tomu já nejsem kompetentní. Respektuji chování svého nadřízeného a víc to nebudu komentovat.
Ve funkci ředitelky jste, s roční ministerskou přestávkou, od roku 2009. Neuvažujete sama o změně?
Změna je život, to máte pravdu. Ale já jsem člověk, který má rád za sebou výsledky. Všeobecná fakultní nemocnice a její lidé mi dávají příležitost je za sebou vidět. Hlavně máme před sebou spoustu práce a mně se líbí být u toho.
Co jako ředitelka nemocnice očekáváte od nového ministra zdravotnictví?
Očekávám od něj zejména podporu. Všeobecná fakultní nemocnice disponuje obřím lidským potenciálem. Dnes a denně jsem vystavená ambicím odborných pracovišť udržet si české, případně evropské postavení v oboru. Máme před sebou realizaci mnoha projektů, které jsou ambiciózní a v České republice velmi unikátní. A které - věřím, že se shodnu s panem ministrem - do našeho typu nemocnice patří. Mohu zmínit robotickou chirurgii, teranostiku (určení, zda zvolená léčba bude účinná, a to ještě před jejím zahájením, pozn. red.), genové terapie a genovou diagnostiku. Nerada bych všechny projekty prozrazovala, protože některé jsou překvapením i pro naše pracoviště samotné.
A kdy ta překvapení budete moci odhalit?
Budu je odhalovat během roku. Za dva roky budeme slavit 230. výročí založení. Podobně jako stárne a zraje celá nemocnice, stárnou a zrají jednotlivé kliniky. Při kulatých výročích mám pro naše pracoviště vždy nějaká překvapení.
V jaké fázi je výstavba nových pavilonů?
Na poradě přednostů minulý týden jsem bohužel musela konstatovat, že to všechno hrozně dlouho trvá. A stárne nám to tu před očima. Urgentní příjem, který je velmi důležitý pro provoz nemocnice a komfort pacientů, je ve fázi přípravy. V prvním kvartále roku 2018 začínáme realizovat první velkou rekonstrukci, která souvisí s centrálním radiologickým pracovištěm. Ta je nezbytně nutná, protože urgentní příjem a jeho pacienti potřebují mít diagnostiku v dosahu "suchou nohou". Tímto toho chceme docílit.
Druhým projektem je sdružený laboratorní pavilon. Ten je teď ve fázi přípravy. Vzhledem k tomu, že se jedná o velkou akci, jejíž součástí bude třeba i energocentrum, tak je to projekt, který podléhá velmi přísným pravidlům, například co se týče dopadů na životní prostředí.
Kdy by mohl být hotový urgentní příjem?
Na jaře 2021.
A sdružený laboratorní pavilon?
Vychází nám to na osm až deset let, to znamená zhruba v roce 2028.
Kolik by měl urgentní příjem stát?
Na urgentní příjem je rozpočet 285 milionů korun. Jeho obsahem je jednak výstavba nového pavilonu a rekonstrukce radiodiagnostické kliniky, ale třeba i obnova některé nákladné zdravotnické techniky, jako je CT či magnetická rezonance.
Co pro pacienty znamená, že urgentní příjem ještě nemáte?
Záchranná služba přiváží kriticky nemocné pacienty na sedm míst. Pro logistiku je to tedy velmi složité. Co se týče pacientů s interními problémy, které přivezou příbuzní nebo přijdou po svých, koncentrujeme je na Společném interním příjmu. Tam jsou vyšetřeni, ale pak jsou převáženi po celém areálu. Je to systém, který byl v době, kdy byl vymyšlen, geniální. Ale už je bohužel přežitý.
Před dvěma lety jste uváděli, že na výstavbu dvou nových pavilonů dostanete miliardu od státu a půl miliardy zaplatíte sami. To pořád platí?
Podle pravidel je v těchto případech spoluúčast příjemce dotace 30 procent. Rozpočet celé akce je něco přes 1,54 miliardy. Třicet procent z takového objemu je skutečně půl miliardy korun. Jeden z důvodů, proč jsme akci naplánovali v takovém časovém horizontu, je, aby VFN z vlastních prostředků tu spoluúčast zvládla.
Díky výstavbě sdruženého pavilonu budeme schopni opustit část majetku. Ten jsme schopni uvolnit jako nepotřebný a poskytnout státu k prodeji. Domnívali jsme se, že by to mohla být jistá forma spoluúčasti. Diskuse s ministerstvem na toto téma ještě není uzavřená, ale ztrácím naději, protože to není úplně obvyklý postup.
Čeho se chcete zbavovat tady v areálu?
Nejde o areál. Kolem nemocnice máme velké množství satelitů. Areál Všeobecné fakultní nemocnice má mezi svými nejvzdálenějšími body 15 kilometrů. Sídlíme na Praze 2, Praze 6, Praze 1 i na Zbraslavi, kde je transfúzní stanice. Máme velký akční rádius, který je velmi nákladný na provoz. To je jeden z motivů, proč se chceme zmenšit a satelity opustit. Je důležité říci, že je budeme opouštět postupně.
Máte v oblasti rekonstrukce a výstavby ještě nějaké další plány?
Předpokládáme, že "starý" areál budeme využívat dál. Musíme se snažit do starých budov dostat podmínky pro moderní medicínu. Máme v plánu rekonstrukce, které posunou třeba porodnictví na gynekologicko-porodnické klinice na úroveň, která by měla v 21. století být. Zejména co se týče soukromí rodiček. Chceme rekonstruovat operační sály kliniky ORL a hlavně stomatologické kliniky, která je v České republice unikátní.
Jak se vám pracuje s eReceptem?
Jako většina zdravotnických zařízení jsme prožili prvotní bolesti. Nezastírám, že byly problémy s přihlašováním lékařů do systému. Nápor hlavně na začátku roku byl extrémní. Nemám informace o tom, že by byly nějaké zásadní problémy s úložištěm Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Co nás trápí, je náš nemocniční informační systém. Je to velmi starý systém, který už bohužel není vyvíjený ani podporovaný. Nepodařilo se nám přívětivým způsobem vyřešit vydávání eReceptů uvnitř nemocnice. Obtížně se teď dostáváme k některým datům. To pro lékaře není komfortní. Zabere jim to spoustu času, takže se zdržují i pacienti v ambulancích. Doufám, že se nám to podaří změnit. Nemocniční informační systém budeme pořizovat nový.
To plánujete kdy?
Máme schválený tříletý projekt z integračního operačního programu. V tuto chvíli běží první rok realizace. Na nemocniční informační systém budeme vypisovat veřejnou zakázku.
V jaké cenové relaci se to pohybuje?
Nedokážu odpovědět úplně přesně. Dotace je ve výši 99 milionů korun. Ale my předpokládáme, že minimálně jedenapůlkrát tolik budeme muset dát z dalších zdrojů, případně část z vlastních peněz.
Pokud jde ale o problémy s eReceptem, tak nový systém asi nestihnete vysoutěžit a spustit do začátku příštího roku, kdy se za nevydávání eReceptu začnou rozdávat pokuty.
My eRecepty vydáváme běžně. Lékaři, kteří ještě nemají registraci u SÚKL, nebo ti, kterým se z nějakého důvodu nedaří eRecept vystavit, vydávají papírové recepty. Je to zhruba 30 procent receptů v nemocnici. Do konce roku se budeme snažit i v tomto starém systému dostát zákonu, abychom se od nového roku nevystavovali riziku pokuty.
Jaké má nemocnice hospodářské výsledky?
Při obratu téměř 9 miliard vydáváme 2,6 miliardy na léčbu a 3,2 miliardy na mzdové prostředky. V oblasti léků pracujeme v režimu veřejných zakázek. Snažíme se stlačovat ceny tak, jak to český lékový trh umožňuje. Ale všechny náklady nejdou řídit úplně dramaticky tak, abychom z nich stále nějaké peníze uspořili. V loňském roce jsme hospodařili s necelými 2 miliony korun zisku.
České nemocnice často mluví o nedostatku lékařů a sester. Jak jste na tom vy?
Personál chybí i u nás. Nicméně lékařů nedostatek nemáme. Naopak máme v nemocnici obory, kde zájem absolventů převyšuje naše možnosti je všechny přijmout. Co se týče sester, pohybujeme se na velmi ostré hraně. Z počtu 2,5 tisíce nelékařů nám chybí zhruba stovka. Ale co je podstatné, chybí nám personál u lůžka pacienta. Je to práce náročná, málo atraktivní, není ještě stále dobře placená. Sestry se nám nedaří získat a máme kvůli tomu během roku zavřených 50 až 70 lůžek. Jde o jednotky lůžek na různých klinikách. V tuto chvíli máme zavřené pouze dvě celé lůžkové stanice. Jinak jedeme na plný provoz.
