Klausova amnestie: Do vězení se vrátilo na tisíc lidí

Radek Nohl Radek Nohl
22. 12. 2013 7:01
Třetina z 6300 vězňů, kterých se dotkl novoroční pardon prezidenta, byli obviněni
Bývalý prezident Václav Klaus.
Bývalý prezident Václav Klaus. | Foto: Reuters

Praha - Bezmála tisícovka lidí zpět za mřížemi, stovky zastavených kauz, úspory v řádu desítek milionů.

Takový je výsledek amnestie, kterou letos 1. ledna vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus.

Situace poté v české společnosti vygradovala na tolik, že Klaus čelil tvrdé kritice z řad politiků i široké veřejnosti. Nakonec na něj ze strany 38 senátorů byla i kvůli amnestii podána žaloba za velezradu. Ta ale před Ústavní soudem neuspěla.

Aktuální data z policejního prezidia - dnes, téměř rok poté, co byl Klausův pardon vyhlášen  - ukazují, že více než třetina těch, kterých se amnestie dotkla, byla během následujících měsíců roku opět obviněna.

Třetina propuštěných byla obviněna

Podle údajů Vězeňské služby ČR bylo z vězení na svobodu po 1. lednu propuštěno přes 6300 lidí. V průběhu letošního roku však začala 2366 z nich policie stíhat. A za mříže českých věznic se opět vrátilo 988 amnestovaných.

"Ukazuje to, že rozsah amnestie byl nedomyšlený a neadekvátní. V jejich případě nedošlo k žádnému napravení, nezasloužili si ji," řekla Aktuálně.cz právnička a bývala politička Hana Marvanová, která působí v iniciativě Vraťte nám stát.

Toto občanské sdružení se aktivně na začátku roku podílelo na sběru podpisů pod peticí s názvem Klausova velezrada. Pod ní se kvůli amnestii nakonec podepsalo přes 75 tisíc lidí.

Podle dat, které Aktuálně.cz poskytlo policejní prezidium, spáchali ti, co byli amnestování a letos znovu obviněni bezmála pět tisíc trestných činů. V průměru se tedy každý dopustil dvou trestných činů.

Mluvčí policejního prezidia Eva Stulíková Aktuálně.cz řekla, že amnestovaní nejčastěji páchali takzvanou majetkovou kriminalitu. Jednalo zejména o různé krádeže.

Na čelních místech pomyslného žebříčku obvinění jsou však i činy jako je neplacení výživného za děti, úmyslné ublížení na zdraví nebo takzvané nebezpečné vyhrožování.

Ve vězení je přes 16 600 lidí

Před novoroční amnestií bylo za mřížemi podle údajů Vězenské služby ČR 22 645 vězňů. Poté, co řada z nich po 1. lednu brány věznic opustili, klesl počet na 16 438 a v současné době se pohybuje okolo 16 600 lidí.

Podle mluvčí Vězeňské služby Gabriely Pohlové přinesl však úbytek vězňů úspory v objemu zhruba 80 milionů korun. "Ty byly využity zejména na opravy ubytoven a kuchyní nebo zlepšení podmínek vazby," prohlásila Pohlová.

Největší rozpory vzbudil takzvaný druhý článek Klausovy amnestie, který se týkal zastavení kauz, které se táhnuly déle než osm let. Podle posledních zveřejněných údajů se právě tato část novoročního pardonu týkala bezmála 500 případů.

Jaká celková škoda, kterou vyčíslili policisté, byla v průběhu vyšetřování u nich zjištěna, ale Nejvyšší státní zastupitelství ani ministerstvo spravedlnosti nedokáže říct.

U osmnácti veřejně známých kauz, které svým objemem patří k největším a u nichž již soudy většinou rozhodly, že definitivně končí, se výše škod pohybovaly od desítek milionů až ke dvěma miliardám korun.

Kdo je autorem amnestie?

Okolnostmi vyhlášení novoroční amnestie se zabývala i policie. Ta případ, který se týkal podezření, že v kauze hrály roli úplatky již odložila.

Začala se jí ale znovu zabývat poté, co deník Aktuálně.cz zveřejnil na začátku prosince část odposlechu, který zachytil rozhovor mezi expremiérem Petrem Nečasem a jeho tehdejší sektretářkou, dnes manželkou, Janou Nagyovou (Nečasovou).

V policejním spisu, který se týká právě kauzy Nagyová, se konrétně uvádí, že Nečas 5. ledna své nynější manželce prozradil, že šlo o to, vyměnit spolupodpis amnestie za prezidentův souhlas s konsolidačním balíčkem připraveným tehdejší vládou.

"Amnestie je strašný průšvih," říká podle policejního spisu Petr Nečas a dodává, že "může říct otevřeně, že šlo o podpis za podpis".  

Dodnes není stoprocentně jisté, kdo je skutečným autorem amnestie. Václav Klaus od počátku tvrdí, že je vše jeho práce.

Poté, co se stal prezident Miloš Zeman, označil jeho kancelář Vratislav Mynář za skutečné autory advokáta Pavla Hasenkopfa, Klausova tajemníka Ladislava Jakla a vicekancléře Jiřího Hájka. Všichni to ale odmítali.

Staňte se fanouškem mé stránky na Facebooku a své názory pište zde, na Twitteru mě najdete zde.

 

Právě se děje

Další zprávy