S odvahou proti totalitě. Kdo může dostat Cenu Paměti národa

Obrazová sekce
14. 11. 2014 17:15
Udílení Cen Paměti národa proběhne 17. listopadu v Národním divadle. Dvacet nominovaných osobností z Česka, Německa, Polska, Maďarska a Slovenska spojuje odvaha postavit se komunistické totalitě.

Dvacet osobností nominovaných na letošní Ceny Paměti národa spojuje odvaha postavit se komunistické totalitě. Je mezi nimi Češka Dana Vargová, která protirežimní aktivity dokázala spojit s péčí o postiženého syna, polský disident Kornel Morawiecki, který se před policií šest let ukrýval v ilegalitě, či východoněmecký duchovní Rainer Eppelmann, jehož se tajná služba Stasi pokusila dvakrát zabít. Udělování cen pořádá organizace Post Bellum. 

Během večera vystoupí v Národním divadle mimo jiné slavný americký hudebník John Cale, člen legendárních Velvet Underground.  Vystoupí zde též slavný maďarský klávesista Gábor Presser (Omega) nebo jeden z nejznámějších světových muzikantů českého původu, kytarista Ivan Král. Zahraje také berlínská skupina Pankow, slovenský klávesista Marián Varga se zpěvačkou Janou Kirschner či skupina Pražský výběr ve své nejslavnější sestavě. 

Julie Hrušková (1928)

Foto: Paměť národa

Pochází z Boskovštejna na Znojemsku. Vyrůstala v rodině hajného, která se po válce přestěhovala do Vranova nad Dyjí. Julie se chtěla stát malířkou, plánovala studia. Jenže po únoru 1948 si nechtěla zadat s komunistickým režimem a rozhodla se odejít za hranice.

„Obdivovala jsem zahraniční letce z války, představovala jsem si, že půjdu na Západ a začnu bojovat proti komunistům.“ Železnou oponu překonala a šťastně se dostala do Rakouska. Tam se zamilovala do amerického vojáka a přišla do jiného stavu. Společně plánovali svatbu, románek však ukončila její kurýrní mise do Československa. Julii Hruškovou už tehdy nejspíš sledovali a v rakouské zóně pod sovětskou správou ji zatkli.

Následovaly brutální výslechy brněnských estébáků, následkem kterých potratila. Poté co byla odsouzena k 15 letům nepodmíněného trestu, prošla řadou ženských věznic a lágrů. Propuštěna byla na amnestii v roce 1960.

„Zůstala jsem sama, pořád jsem Hrušková. Neříkám, že jsem byla svatá, strašně jsem chtěla mít dítě, vychovala bych si ho jako svobodná matka. Jenže už to nešlo.“ S otcem svého nenarozeného dítěte se už nikdy nesetkala.

 

Právě se děje

Další zprávy