Praha - Už jen týden a jedna z nejvýraznějších postav na ministerstvu vnitra, ředitelka odboru prevence kriminality Jitka Gjuričová, bude mít svého osmého šéfa.
Až prezident jmenuje příští pátek nového ministra vnitra ve Fischerově úřednické vládě, definitivně skončí na vnitru éra Ivana Langera.
"Mrzí mě to, mrzí. Protože Ivan Langer je člověk nesmírně schopný," komentuje jeho odchod jedna z nejdéle sloužících úřednic na ministerstvu. "Když jsem ho viděla řídit ty různé ministerské konference, byl úžasný. Umí výborně anglicky, je vynikající," dodává.
Jitka Gjuričová dostala nabídku pracovat na ministerstvu vnitra už od Jana Rumla, tehdy politika ODS. V roce 1996 se stala ředitelkou odboru prevence kriminality.
Za léta na ministerstvu na sebe upozornila třeba tím, že obhajovala legalizaci prostituce, nebo rozsáhlým průzkumem, který upozornil na to, jak velké procento dětí vychovávaných v ústavní péči se stává pachateli trestných činů.
V rozhovoru, který poskytla Aktuálně.cz, hovoří nejen o změně v čele ministerstva, ale také právě o tom, proč z dětí vyrůstají delikventi a co proti tomu mohou úřady dělat.
Pro přehlednost jsem rozhovor rozdělili do více částí.
O Íčku jenom čtu
B.T.: Jaká je atmosféra na ministerstvu, když je ministr na odchodu?
Řadových pracovníků se to vážně nedotýká. A pokud jde o ředitele, tak se prostě bojíme zbytečných zmatků. A doufáme, že náměstci zůstanou a zaručí stabilitu.
B.T.: Vás samu odchod Ivana Langra mrzí, nebo je vám to jedno?
Není mi to jedno. Mrzí mě to, mrzí. Protože Ivan Langer je člověk nesmírně schopný. Když jsem ho viděla řídit ty různé ministerské konference, byl úžasný. Umí výborně anglicky, je vynikající.
B.T.: Žádnou chybu jste neviděla?
Odhlédnu-li od toho, co se píše nebo říká, tak jsem se u něj s ničím negativním nesetkala.
B.T.: Ono ale od toho, co se píše, tak úplně odhlédnout nejde. Jak vám bylo, když jste četla třeba o Íčku?
Myslím si, že skoro každý ve vysoké politice je nějakým způsobem namočený. Mně se to nelíbí, chtěla bych, aby ti lidé byli čestní a slušní, jako jsem já. Ale jistě nic nevím, jen to čtu.
B.T.: Kolik ministrů vnitra jste pracovně zažila?
Nejdřív Rumla, toho jsem měla moc ráda, pak Vodička na krátkou chvíli, Svoboda, Grulich, po něm přišel Gross, pak Bublan a poté už Langer. Takže sedm ministrů.
Grosse jsem si nevážila
B.T.: Cítila jste na své práci a na podmínkách k této práci nějaké rozdíly?
Cítila, opravdu cítila.
B.T.: Zkuste ministry vnitra jen z pohledu na váš obor oznámkovat.
Důležitý byl pro mne Ruml a dala bych ho na stejnou úroveň s Langrem. Bublan s Grulichem byli slušní lidé. Za Grosse byly lobbistické snahy, šly od sociálnědemokratických poslanců, Grosse jsem si prostě nevážila. Nevážila vůbec. To je nejdál, kam mohu zajít.
B.T.: Co Ivan Langer udělal pro lepší prevenci kriminality za dobu, kdy ministerstvo řídil?
Obecně ji podporoval a pak podporoval některé projekty, které jsme dělali. A zároveň jsme se nesetkali s žádnými lobby, abychom dali dotace někam, kam jsme nechtěli.
B.T.: Zasadil se o něco, co vyústilo ve faktické zlepšení situace?
Pomník, který by po něm mohl teoreticky zůstat, je projekt s názvem Systém včasné intervence, což je projekt zaměřený na práci s ohroženými dětmi. Ale nevím, jak to dopadne, když ministr končí předčasně.
Žena na úřadě
B.T.: Bylo pro vás jako ženu těžké vystoupat po hierarchii Ministerstva vnitra, tradičně mužského resortu, na místo ředitelky odboru?
Nebylo to úplně snadné. Myslím, že kdyby se tenkrát, když tu pozici obsazovali, našel nějaký perspektivní mladý muž, tak by to dostal on. Ale protože já už jsem se těmi tématy zabývala a Jan Ruml to věděl, tak to nabídli mně.
B.T.: Není to ale trochu deprese vědět, že kdyby se objevil mladý perspektivní muž, tak by to dostal on?
Tak já už vím, že to tak je a už mě to neuvádí do žádné deprese. Navíc, ti muži kolem si pak uvědomí, že mít ženu v týmu není špatné, protože my se nepotřebujeme navzájem přečůrávat, jako to dělají ti chlapi. My máme radši klid. Nemám ráda hádky nebo kompetenční spory, já se radši dohodnu. Jsem pozitivní člověk, to co dělám, umím a za tím si stojím a mám velmi pěkný stabilizovaný odbor. Kdyby třeba nový ministr si sem chtěl dát nějakého svého kamaráda, tak by to určitě dokázal, ale neprošlo by to jen tak.
B.T.: Potkala jste se někde cestou byť jen s náznakem machismu? Ženská, co bychom chtěli! Znáte to?
Setkala jsem se s fenoménem, kterému říkám malý fotbálek. Jak ti muži chodí hrát malý fotbálek a pak jdou spolu do hospody na pivo a tam si jako povídají. A ty ženy mají šanci se na ně dívat, jak hrají, a tleskat jim a pak sedět na tom pivě a obdivovat je. A na to já nemám náturu.
B.T.: Petra Buzková svého času vyprávěla, jak muži z politiky chodili spolu do sauny, domlouvali si tam různé věci a žena tam nemohla, to je obdobné.
Ten malý fotbálek je opravdu mužská záležitost a tam ta žena nemůže. A oni na tom malém fotbálku si ledacos domluví - oni se umí přečůrávat i na tom malém fotbálku. Žena nemá šanci se účastnit a to ji vždycky trochu diskvalifikuje.
B.T.: Takže jako šéfka odboru na Ministerstvu vnitra jste trochu exotem, nebo už vás berou se stejnou samozřejmostí, jako muže?
Teď už mě berou stejně. Navíc ještě jedna zajímavá zkušenost: muži dovedou neuvěřitelně devótním způsobem podlézat svým šéfům. Vidím to na některých svých kolezích ředitelích, kteří vždycky byli oddaní svým šéfům a byli u nich oblíbení a když se změnila politická strana u moci a ministr ve funkci, tak se to opakovalo. To ženy neumí. Já prostě nedokážu sedět před šéfem a říkat, jak je chytrý.
Agenti StB na ministerstvo nepatří
B.T.: Před rokem jste přišla o svého zástupce Radima Bureše, kterého vyhodil Ivan Langer kvůli pozitivní lustraci - udělal ministr vnitra z vašeho pohledu dobře?
Myslím si, že po sedmnácti letech nastolovat spravedlnost je nesmysl. Měli to vědět dřív. Ten člověk byl čtrnáct let u mě v odboru a odvedl ohromný kus práce, byl velmi kompetentní, kvalifikovaný. A navíc, pokud já vím, celá ta jeho kauza byla nesmysl. Byl na východním Slovensku na vojně, byl jediným, kdo tam uměl anglicky. A přijela tam nějaká lybijská delegace, tak ho zavázali ke spolupráci.
B.T.: Mám pocit, že všichni pozitivně lustrovaní k tomu mají svůj vlastní příběh, kterým se obhajují.
Ale on vyhrál soud.
B.T.: Bez ohledu na tento konkrétní příklad - myslíte si, že kvalitní odborníci jsou na ministerstvech snesitelní, i když mají pozitivní lustraci?
To rozhodně ne. Kdo byl agentem, byl v StB, tam rozhodně nepatří. Vždyť ta komunistická strana je čím dál sebevědomější a tihle lidé, to jsou taková tykadla.
