Zeman může ČSSD pomoci, kolegové mají strach vystoupit na mou podporu, říká Zimola

Kateřina Frouzová Kateřina Frouzová
9. 11. 2018 16:09
Jiří Zimola ve středu rezignoval na post prvního místopředsedy ČSSD, necítí již loajalitu k předsedovi Janu Hamáčkovi. Vadí mu přitom, že se strana odvrací od tradičních hodnot. "Sobotka se snažil ČSSD kormidlovat k městským liberálům a pirátům, ale většinový kurz je spíše ten tradicionalistický," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý jihočeský hejtman. Zimola zároveň věří, že má podporu mezi řadovými členy, kteří se však bojí vystoupit veřejně na jeho podporu.
Jiří Zimola.
Jiří Zimola. | Foto: Zbyněk Pecák

Proč rezignujete na funkci prvního místopředsedy právě teď?
Pohár mé trpělivosti a loajality směrem k vedení strany přetekl. Ze začátku jsem měl z tandemu s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem velmi dobrý pocit, ale později jsme se začali trochu rozcházet. Narážím třeba na nominaci některých osob na posty ministrů, vedení kampaně v komunálních a senátních volbách, sestavování kandidátních listin v některých obcích.

To se vršilo a sám sobě jsem pokládal otázku, na kolik jsem připravený dál předkládat návrhy změn sociální demokracie. Zlomový okamžik bylo jednání ústředního výkonného výboru v Hradci Králové, kdy mi většina řekla, že nemá stejný názor jako já. A začal jsem přemýšlet, co s tím.

Kritici vaši rezignaci označují za útěk a vás samého za reprezentanta "naftalínového socialismu". Nabízíte takovou tvář ČSSD?
Ne. Mám naprosto opačné reakce - řada lidí můj krok oceňuje a souhlasí s ním. Nedělám si vrásky z lidí, kteří mne odsuzují, protože mají jiné vidění světa. S nimi na pivo chodit nebudu a je mi lhostejné, co si myslí.

Utíkáte?
Neutíkám.

Sám jste řekl, že jste byl ve vedení sociální demokracie sám proti všem.
To ještě neznamená, že utíkám. Jedná se o reakce lidí, kteří třeba nikdy nevolili sociální demokracii a nepřejí si, aby strana byla. Po takových lidech mi vůbec nic není, jejich názor mne nezajímá. Ať si volí ODS nebo TOP 09. A je mi jedno, jestli mne budou nazývat naftalínovým socialistou. Jsem rád za ohlasy, které sbírám od řadových členů ČSSD a kterých mi jen od včerejška přišly desítky. Ti můj krok naopak oceňují a považují ho za správný.

Kolegové z širšího vedení jsou k vám velmi kritičtí. Byl jste překvapen, že se vás na nedávném jednání v Hradci nikdo nezastal?
Nemohlo mne to překvapit. Je to totéž předsednictvo, které mne před rokem a půl škrtalo z kandidátní listiny do Poslanecké sněmovny. Předsednictvo bylo a je primárně nastavené proti mně. Už z principu se nemohli ztotožnit s návrhy, s jakými jsem přicházel. Nečekal jsem až takovou kritiku na schůzi ústředního výkonného výboru, ale asi jsem to čekat měl, protože za mnou řada lidí potají chodila, klepala mi po ramenou a říkala, že mají strach vystoupit veřejně na mou podporu.

Zvažujete kandidaturu na post předsedy sociální demokracie?
Má rezignace nebyla účelová, jak mne z toho někteří budou chtít podezírat.

Někteří už vás z toho podezírají.
Kdo mi nefandí, bude hledat momenty mé kritiky. Chci ubezpečit, že v tom tento účel rozhodně nebyl. Vyřešil jsem svůj osobní konflikt loajality, kdy jsem musel být loajální k Janu Hamáčkovi a k vedení sociální demokracie. Z druhé strany jsem měl být loajální ke straně a spolustraníkům.

Při našich setkáních po celé republice mi kolegové opakovaně vyčítali některé kroky, za které vinili i mne jako statutárního místopředsedu. A já jsem říkal, že souhlasím s jejich názory, ale sám to nemohu změnit. Že to někdo bude chtít překládat jako zahájení Zimolovy ofenzivy na předsednictví, spíše svědčí o něm samotném a o jeho způsobu politického uvažování. Já takto neuvažuji.

Jak jinak chcete prosadit změny v sociální demokracii než jako předseda? Argument vašich kritiků má logiku.
Nemá logiku. Tyhle argumenty jsou falešné a byl bych rád, abychom společně prosadili nějaké změny - nutně to nemusí být Jiří Zimola, mohou to být jiní lidé. Máme řadu schopných komunálních politiků, kteří obhájili své pozice a mohou být nositelé potřebných změn a budoucí tváře sociální demokracie.

Ve straně je řada lidí a jsem rád, že se nám podařilo v rámci platformy Zachraňme ČSSD vzbudit zájem velké části stranické veřejnosti. Kolegové se nám ozývají, jezdí po celé republice na setkání, protože mají pocit, že jejich hlas bude konečně slyšet. Měli pocit, že jsou ve straně jen čísla, která někdo používá, aby měl lepší pozici třeba na sjezdu.

Kdo by mohl být novou tváří strany?
Podívejte se na výsledky komunálních voleb ve větších městech. Jsou tam zajímaví lidé, kteří mají důvěru občanů a o kterých bych si troufal tvrdit, že mohou být důvěryhodní i v rámci širšího vedení ČSSD.

Můžete uvést příklad takového člověka.
Ne, pro ty lidi by to byly zbytečné polibky smrti. Můžete si vystačit se jménem Jiřího Zimoly, který rozhodně neskládá zbraně a chce z pozice jihočeského krajského předsedy nebo řadového člena za lidmi jezdit po republice. Chci s nimi hovořit, ale není to o tom, že chci být předseda.

Mohu to chápat tak, že jste si uvědomil, že vaše opozice v ČSSD je příliš silná? Možná i kvůli lánské schůzce z roku 2013 je pro vás lepší pomoci někomu ze svých spolupracovníků do vedení strany.
Dávám vám za pravdu v první části otázky. Uvědomil jsem si, že nepřesvědčím širší vedení strany, že bychom měli někam směřovat, abychom byli pro lidi opět volitelní. Uvědomil jsem si, že jsem v tom skoro sám, možná úplně sám. Ale motivace ustoupit nebyla vedená plánem nastrčit před sebe někoho jiného. Byl bych rád, kdyby se našli noví důvěryhodní politici s tahem na branku, kteří osloví významné voličské skupiny, které od nás odešly.

Možná nedokážete prosadit svoji vizi směřování strany proto, že vaše představa tradiční sociální demokracie nemá podporu mezi členy, kteří by si přáli spíše moderní tvář.
Nemá podporu v současném širším vedení, ale nemyslím, že by neměla podporu v členské základně. Bývalé vedení Bohuslava Sobotky a Milana Chovance uvedlo stranu do stavu totální letargie. Sobotka se snažil ČSSD kormidlovat k městským liberálům a pirátům, ale spíše ten tradicionalistický kurz by mohl být většinový.

Pokud už nebudete loajální k předsedovi Hamáčkovi, nebudou vám kolegové vytýkat, že ještě více prohlubujete štěpení ve straně, což sám u jiných kritizujete?
Moji kolegové si najdou jakýkoli důvod.

Ale byl jste to vy, kdo řekl, že ve straně jsou šíbři a pijavice, že Hamáček špatně sestavil vládu a že Sobotka stranu špatně směřoval.
Vždyť je to pravda. Když se budeme tvářit, že to neexistuje, tak ty pijavice nebudou? Tak to nechodí. Ano, jsem kritický vůči některým lidem a budu rád, když se jich sociální demokracie zbaví. Jestli na to strana nebude mít sílu, tak mám obavu, že to bude konec sociální demokracie.

Tím myslíte europoslance Miroslava Pocheho?
O lidech, kteří přišli do ČSSD z jiné politické strany, kterou předtím dokázali zlikvidovat, si nemohu myslet nic dobrého. Určitě by pro sociální demokracii bylo lepší, kdyby takoví lidé odešli.

Koho tím myslíte?
Zjistěte si, jací lidé k nám přišli z jakých stran, a dokážete si to přeložit.

Máte blízko k prezidentovi Miloši Zemanovi a část kolegů se bojí nárůstu jeho vlivu na sociální demokracii.
I Miloš Zeman zažil v sociální demokracii doby, kdy mu strana ležela u nohou a kdy se od něj všichni distancovali. Takové chování je bohužel typické pro některé nevýrazné členy. Zeman je jistě člověkem, který straně pomohl, považuji jej stále za sociálního demokrata, a právě proto s tím žádný problém nemám. Naopak si myslím, že řada spolustraníků se mnou souzní.

A řada vás zase považuje za trojského koně Miloše Zemana v ČSSD.
A řada mi říká, že ne. Na to nemá smysl reagovat. Najdou se tací, kteří Miloše Zemana nemusí a jeho sympatizanta, či chcete-li spojence, budou takto ostrakizovat. Vedle toho je řada jiných lidí, kteří chápou, že Miloš Zeman může sociální demokracii pomoci.

Ptala jsem se, co jste poslední dobou pro ČSSD udělal a jak jste spojoval členskou základnu. Údajně jste se stýkal s lidmi, jako je Adam Rykala či Jiří Rozbořil, který je spojovaný s kauzou Vidkun. O této části sociální demokracie hovoříte, když zmiňujete své podporovatele?
Jiří Rozbořil je bývalý hejtmanský kolega, kterého jsem se zastával, když byl z ČSSD vyhazován za to podezření. Ani po několika letech ten případ dál nepokročil a byl bych rád, abychom nenaskakovali na nějaká politická obvinění, policejní obvinění. To byl ten důvod. Jiřího Rozbořila si jako bývalého hejtmana vážím a je to slušný člověk.

Ale stále je obviněný, pokud se nepletu.
To je Babiš taky. V této zemi je spousta obviněných lidí a já ctím presumpci neviny.

Existuje v Česku vedle policejního i nějaké politické obvinění?
Ne všechny kauzy, které mohou na první dobrou vypadat jako kauzy policejní, takové opravdu jsou. Někdy mám pocit, že je za nimi silný politický podtext.

Říkáte, že si v Česku lze zajistit obvinění na politickou objednávku?
Řeknu vám to polopaticky. Podívejte se na mou kauzu Lipno. Byla jen politickou kauzou. Policie začala věc šetřit a případ odložila, protože k trestnému činu nedošlo. Byla to jen politická kauza, byl to puč proti demokratickému výsledku krajských voleb.

A váš známý dostával jako šéf nemocnic luxusní plat.
Raději mi to neříkejte, protože byste se musela seznámit se všemi okolnostmi a je vidět, že nejste informovaná. Nebyl to můj známý, byl to zaměstnanec jihočeských nemocnic. Plat mu stanovila rada kraje na návrh současné hejtmanky Ivany Stráské. Zimola byl jen jeden z jedenácti členů kraje, který o tom rozhodoval.

Kraj pod vaším vedením dával manažerovi nemocnic plat, který byl vyšší než příjem německé kancléřky.
Teď už cítíte tu tendenčnost. Podívejte se na některé ředitele státních firem jako Česká pošta, na jejich zlaté padáky a další věci.

Nepodkopáváte tím původním tvrzením o politickém obvinění českou justici?
Naopak. Mám důvěru v české soudy, protože ty jediné společně s policií dokazují, že práci dělají dobře.

Dělají práci dobře i v případě premiéra Andreje Babiše a případu Čapí hnízdo?
Nebudu komentovat Andreje Babiše, případ neznám. Dokud nebude odsouzen, pohlížím na něj jako na nevinného. Mám důvěru v orgány, v mém případě se ukázalo, že věc umí prošetřit, když vyvrátily výmysly, že se tam stal trestný čin. Jen říkám, že se dokážou vytvořit politické kauzy, které pak policie musí řešit a soudy musí rozhodovat. Naštěstí se ukazuje, že soudy u nás rozhodují spravedlivě.

 

Právě se děje

Další zprávy