Ve vězení tak zůstává jediný ze tří žhářů, stejně starý Jan Bortel, který celou akci vymyslel a dostal devět let. Nejmladší z trojice, který byl v době činu ještě nezletilý a byl odsouzen na 3,5 roku, před třemi lety zemřel. V den maturity mu selhalo srdce.
"Obžalovaný Jakub Hurník byl z výkonu trestu podmíněně propuštěn na zkušební dobu, která trvá pět let, letos 13. června. Je pod dohledem probační a mediační služby," řekl Novinkám mluvčí ostravského krajského soudu Igor Krajdl. Dodal, že zbytek nevykonaného trestu je 915 dnů. Hurník, který žháře na místo přivezl, byl odsouzen na osm let.
"Jan Bortel je nadále ve výkonu trestu odnětí svobody. Předpokládané propuštění je stanoveno na 8. července 2027," doplnil Krajdl.
Kostel Božího těla byl národní kulturní památkou. Shořel v srpnu 2017. Oheň způsobil škodu přesahující 20 milionů korun, historická škoda je podle odborníků nevyčíslitelná.
Nejstarší dochovaný dřevěný kostel na Těšínsku pocházel ze 16. století. Svědčil o tom například letopočet 1563 na portálku v interiéru nebo zvon s rokem 1565. V tomto období bylo dominantním vyznáním obyvatel Těšínského knížectví luteránství.
Na místě shořelého kostela později vznikla věrná replika. Obnova kostela vyšla zhruba na 33 milionů korun. Dnes, tedy přesně po sedmi letech od požáru kostela, ho chce Pavel Cieslar, nový farář farnosti Ropice, Střítež a filiálního kostela v Třinci Gutech, otevřít nejen svým farníkům, ale i turistům.
Předchozí farář Kazimierz Plachta byl v minulosti v kontaktu s jedním z odsouzených mladíků, který se na něj obrátil dopisem z vězení. Jako jediný z odsouzených projevil lítost. Farář si s ním dopisoval, podporoval jej ve snaze o studium. Kontakt se přerušil, když mladík v roce 2021 zemřel. Kněz pak za něj dokonce v gutském kostele sloužil mši. "Byl jediný, který se mi omluvil. Litoval toho," řekl. Dodal, že jednou jej kontaktovala matka dalšího z odsouzených. Nabízela pomoc. Později se už ale neozvala.
Prohlédnout si kostel přijíždí stále více zájemců. Je jich více než v době před požárem. Nepřicházejí jen na mše.
Nová stavba je po obnově zvenku k nerozeznání od té, která shořela. Interiér se ale od původního liší. Při požáru kostela byl zcela zničen mobiliář, z velké většiny tvořený movitými kulturními památkami. Novou podobu interiéru navrhl architekt Marek Štěpán z Brna. Návrh vychází částečně z původního řešení, například malba zábradlí kůru a provedení úprav stěn presbytáře. Samotné vybavení kostela, především oltář a svatostánek, je řešeno zcela nově a moderně.
Nový gutský kostelík má ale i něco navíc, co dřívější stavba neměla. Je vybaven elektrickým protipožárním zařízením, napojeným na hasičský dispečink. Novým technickým vybavením kostela je rovněž nádrž na požární vodu s objemem 24 metrů krychlových. Kostel je oproti původní stavbě vybaven také plnohodnotnými varhanami od polské firmy Zych. Varhany mají jeden manuál a sedm rejstříků. K novému vybavení patří rovněž čtyři zvony.
