Je třeba redukovat stres. Izolace může u autistů zvyšovat agresi, říká Jůn

Jan Žabka
29. 3. 2020 14:27
Uzavření stacionářů, omezené vycházky a narušení každodenního režimu, těmto výzvám dnes čelí i lidé s autismem nebo mentální retardací. Náhlé změny jim mohou navodit úzkostlivé stavy a deprese. Klíčové je umět jim vytvořit dobrou atmosféru. "Jsme v zátěžové situaci, kdy lidé prostě jedou. Její dopad na nás pocítíme až s odstupem," říká Hynek Jůn z Národního ústavu pro autismus.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Mezi základní charakteristiky autismu patří tíhnutí k rituálním činnostem. Narušení harmonogramu lidé s poruchami tohoto typu zvládají s obtížemi, obecně jsou pro ně složité nové situace a změny prostředí. Právě změnám se ale v aktuální situaci v podstatě nelze vyhnout. 

V důsledku koronavirové pandemie došlo k uzavření denních a týdenních stacionářů a v domovech pro autisty a mentálně postižené napříč republikou jsou zakázány návštěvy, vycházky jsou velmi omezené. To může u lidí s těmito poruchami vést k úzkostem a depresím.

"Může se i stát, že pobyt v uzavřeném prostředí bez možnosti změny bude u některých lidí s mentálním handicapem a autismem zvyšovat agresi," říká Jůn. A dodává: "O to víc se musí personál sociálních služeb snažit v rámci prevence v těchto dnech o aktivity podporující redukci stresu."

Navíc spousta lidí s autismem, kteří mají i mentální handicap, je na podpoře personálu sociálních služeb nebo rodiny přímo závislá. "Někteří třeba nepochopí věci spjaté s koronavirem, ale budou velmi dobře chápat atmosféru tam, kde žijí. Jinými slovy vystrašený a podrážděný personál = vystrašený a podrážděný klient a obráceně," vysvětluje Jůn s tím, že je důležité, aby personál aktivně tvořil dobrou atmosféru kolem klientů s těžším mentálním handicapem.

Snažíme se náročnou situaci utopit v aktivitách v domácnosti

Obdobně k aktuálnímu problému přistupují i pracovníci šternberského poskytovatele sociálních služeb Vincentinum, které má své pobočky i v uzavřené oblasti Olomouckého kraje. "Naši zaměstnanci a dobrovolníci musí zároveň zachovat klid a klást důraz na stabilitu průběhu poskytované podpory a péče. Jejich přístup se totiž odráží v tom, jak situaci vnímají klienti," říká jeho ředitel Karel Ryjáček.

Vincentinum se stará o děti, dospělé i seniory s mentálním a kombinovaným postižením. Někteří z nich přitom potřebují celodenní péči. Stejně jako všichni i oni mají omezený přístup k jinak běžným aktivitám. "Snažíme se, aby tato mimořádně vypjatá situace ovlivnila klienty co nejméně. S ohledem na jejich schopnosti pochopit tento stav jim vysvětlujeme důvody všech nutných opatření," popisuje Ryjáček.

Za důležitou vnímá schopnost pracovníků nahradit omezené aktivity nějakými jinými v rámci domácností. "Snažíme se psychicky náročnou situaci 'utopit' v aktivitách zaměřených na chod domácnosti nebo výrobě drobností na Velikonoce, pobytem na terase a uměleckými aktivitami," říká.

I při snaze udržet organizaci v co nejběžnějším chodu však Ryjáček přiznává, že obava z toho, že se někdo z obyvatel Vincentina nebo ze zaměstnanců v běžném prostředí s koronavirem setkal a může být nakažen, je velká. Napětí v pracovním kolektivu ale vnímá za úměrné vážnosti situace.

"Zaměstnanci nabízí dobrovolnou pomoc i nad rámec pracovních povinností. Vzájemně se podporují a snaží se myslet optimisticky a nepropadat negativním myšlenkám," ujišťuje s tím, že organizace pracuje i s možností, že by muselo dojít k celkové izolaci organizace. Na to jsou podle Ryjáčka mezi zaměstnanci dobrovolníci, kteří jsou ochotni neodcházet ze zařízení po dobu dvou týdnů a poskytovat celodenní péči těm, kteří na ní jsou závislí. 

Myslete i na sebe

Vedle dostatečné péče o lidi s autistickými a mentálními poruchami je však potřeba, aby o sebe pečovali i sociální pracovníci, kteří teď pracují v krizovém režimu pod tlakem, a také opatrovníci. 

Podle Jůna z Národního ústavu pro autismus v těchto zátěžových situacích platí to, že lidé prostě pracují a nehroutí se, ale zátěž se hromadí a na člověka dopadne až zpětně, třeba i za půl roku. "Každý musí myslet na svoji psychohygienu nejen v těchto krizových dnech, ale hlavně dlouhodobě," doporučuje.

Uzavření stacionářů zvyšuje i pravděpodobnost psychického zhroucení rodičů. Pomoci jim může osobní asistence, ale ta se nedá zajistit vždy a je k ní potřeba dostatečné množství volných pracovníků a dobrovolníků. "I když má zavření stacionářů negativní dopad na psychohygienu rodin i klientů, v současné krizové situaci je po přechodnou dobu pochopitelné a správné," konstatuje Jůn.  

Rodiče ztrácí kontakt se světem, jejich život se zúží na péči o dítě, taková péče je náročná, líčí Petra Třešňáková, vedoucí projektu Homesharing. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 15 minutami

Testy v Premier League přinesly jeden případ nákazy v Tottenhamu

Další vlna testování v anglické fotbalové Premier League před plánovaným restartem soutěže 17. června přinesla jeden pozitivní výsledek na koronavirus. Tottenham potvrdil, že nákaza se objevila u člena klubu, jenž neměl příznaky covidu-19.

Pozitivní test pochází z pondělního a úterního testování celkem 1197 osob. Předchozí tři vlny odběrů po návratu fotbalistů k týmovým tréninkům přinesly 12 pozitivních výsledků.

Nejbohatší soutěž světa se kvůli koronavirové pandemii nehraje od března. Do konce sezony zbývá devět kol, během dvou týdnů do restartu ligy kluby čekají ještě přípravné zápasy. Tabulku vede s obřím náskokem 25 bodů Liverpool, jemuž stačí dvakrát vyhrát, aby se po třiceti letech stal mistrem.

Další zprávy