Je třeba redukovat stres. Izolace může u autistů zvyšovat agresi, říká Jůn

Jan Žabka
29. 3. 2020 14:27
Uzavření stacionářů, omezené vycházky a narušení každodenního režimu, těmto výzvám dnes čelí i lidé s autismem nebo mentální retardací. Náhlé změny jim mohou navodit úzkostlivé stavy a deprese. Klíčové je umět jim vytvořit dobrou atmosféru. "Jsme v zátěžové situaci, kdy lidé prostě jedou. Její dopad na nás pocítíme až s odstupem," říká Hynek Jůn z Národního ústavu pro autismus.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Mezi základní charakteristiky autismu patří tíhnutí k rituálním činnostem. Narušení harmonogramu lidé s poruchami tohoto typu zvládají s obtížemi, obecně jsou pro ně složité nové situace a změny prostředí. Právě změnám se ale v aktuální situaci v podstatě nelze vyhnout. 

V důsledku koronavirové pandemie došlo k uzavření denních a týdenních stacionářů a v domovech pro autisty a mentálně postižené napříč republikou jsou zakázány návštěvy, vycházky jsou velmi omezené. To může u lidí s těmito poruchami vést k úzkostem a depresím.

"Může se i stát, že pobyt v uzavřeném prostředí bez možnosti změny bude u některých lidí s mentálním handicapem a autismem zvyšovat agresi," říká Jůn. A dodává: "O to víc se musí personál sociálních služeb snažit v rámci prevence v těchto dnech o aktivity podporující redukci stresu."

Navíc spousta lidí s autismem, kteří mají i mentální handicap, je na podpoře personálu sociálních služeb nebo rodiny přímo závislá. "Někteří třeba nepochopí věci spjaté s koronavirem, ale budou velmi dobře chápat atmosféru tam, kde žijí. Jinými slovy vystrašený a podrážděný personál = vystrašený a podrážděný klient a obráceně," vysvětluje Jůn s tím, že je důležité, aby personál aktivně tvořil dobrou atmosféru kolem klientů s těžším mentálním handicapem.

Snažíme se náročnou situaci utopit v aktivitách v domácnosti

Obdobně k aktuálnímu problému přistupují i pracovníci šternberského poskytovatele sociálních služeb Vincentinum, které má své pobočky i v uzavřené oblasti Olomouckého kraje. "Naši zaměstnanci a dobrovolníci musí zároveň zachovat klid a klást důraz na stabilitu průběhu poskytované podpory a péče. Jejich přístup se totiž odráží v tom, jak situaci vnímají klienti," říká jeho ředitel Karel Ryjáček.

Vincentinum se stará o děti, dospělé i seniory s mentálním a kombinovaným postižením. Někteří z nich přitom potřebují celodenní péči. Stejně jako všichni i oni mají omezený přístup k jinak běžným aktivitám. "Snažíme se, aby tato mimořádně vypjatá situace ovlivnila klienty co nejméně. S ohledem na jejich schopnosti pochopit tento stav jim vysvětlujeme důvody všech nutných opatření," popisuje Ryjáček.

Za důležitou vnímá schopnost pracovníků nahradit omezené aktivity nějakými jinými v rámci domácností. "Snažíme se psychicky náročnou situaci 'utopit' v aktivitách zaměřených na chod domácnosti nebo výrobě drobností na Velikonoce, pobytem na terase a uměleckými aktivitami," říká.

I při snaze udržet organizaci v co nejběžnějším chodu však Ryjáček přiznává, že obava z toho, že se někdo z obyvatel Vincentina nebo ze zaměstnanců v běžném prostředí s koronavirem setkal a může být nakažen, je velká. Napětí v pracovním kolektivu ale vnímá za úměrné vážnosti situace.

"Zaměstnanci nabízí dobrovolnou pomoc i nad rámec pracovních povinností. Vzájemně se podporují a snaží se myslet optimisticky a nepropadat negativním myšlenkám," ujišťuje s tím, že organizace pracuje i s možností, že by muselo dojít k celkové izolaci organizace. Na to jsou podle Ryjáčka mezi zaměstnanci dobrovolníci, kteří jsou ochotni neodcházet ze zařízení po dobu dvou týdnů a poskytovat celodenní péči těm, kteří na ní jsou závislí. 

Myslete i na sebe

Vedle dostatečné péče o lidi s autistickými a mentálními poruchami je však potřeba, aby o sebe pečovali i sociální pracovníci, kteří teď pracují v krizovém režimu pod tlakem, a také opatrovníci. 

Podle Jůna z Národního ústavu pro autismus v těchto zátěžových situacích platí to, že lidé prostě pracují a nehroutí se, ale zátěž se hromadí a na člověka dopadne až zpětně, třeba i za půl roku. "Každý musí myslet na svoji psychohygienu nejen v těchto krizových dnech, ale hlavně dlouhodobě," doporučuje.

Uzavření stacionářů zvyšuje i pravděpodobnost psychického zhroucení rodičů. Pomoci jim může osobní asistence, ale ta se nedá zajistit vždy a je k ní potřeba dostatečné množství volných pracovníků a dobrovolníků. "I když má zavření stacionářů negativní dopad na psychohygienu rodin i klientů, v současné krizové situaci je po přechodnou dobu pochopitelné a správné," konstatuje Jůn.  

Rodiče ztrácí kontakt se světem, jejich život se zúží na péči o dítě, taková péče je náročná, líčí Petra Třešňáková, vedoucí projektu Homesharing. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Sáblíková byla na trojce v Heerenveenu čtvrtá za Nizozemkami

Rychlobruslařka Martina Sáblíková obsadila na Světovém poháru v Heerenveenu čtvrté místo v závodu na 3000 metrů. Třiatřicetiletá česká reprezentantka zajela poprvé v kariéře v hale Thialf čas pod hranici čtyř minut, nestačila ale na trojici Nizozemek a nerozšířila bilanci 90 medailových umístění v seriálu. V novém rekordu dráhy 3:57,15 minuty zvítězila Irene Schoutenová.

SP v rychlobruslení v Heerenveenu (Nizozemsko):

Muži, 500 m: 1. Arefjev (Rus.) 34,459, 2. Ntab 34,652, 3. Velema (oba Niz.) 34,740.

Průběžné pořadí SP (po 2 ze 4 závodů): 1. Ntab 114, 2. Arefejev 92, 3. Mulder (Niz.) 80.

Ženy, 500 m: 1. Koková (Niz.) 37,726, 2. Golikovová 37,303, 3. Fatkulinová (obě Rus.) 37,406.

Průběžné pořadí SP (po 2 ze 4 závodů): 1. Koková 120, 2. Golikovová 108, 3. McLeanová (Kan.) 91.

3000 m: 1. Schoutenová 3:57,155, 2. De Jongová 3:58,521, 3. Beuneová (všechny Niz.) 3:58,908, 4. Sáblíková 3:59,215, …13. Zdráhalová (obě ČR) 4:10,379.

Další zprávy