Olomouc - Vědec je inteligentní a pracovitý, zároveň ale neupravený, nespolečenský, téměř až odpudivý.
"Rozcuchanej a mastnej," takový popisek připsal jeden ze středoškoláků k obrázku, na kterém nakreslil svou představu vědce.
Začátkem 21. století si takhle pořád ještě představují vědce žáci základních a středních škol v Olomouckém kraji. Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci chce tento pohled změnit.
Přírodní vědy jsou zajímavé, ale obtížné. Na tom se shodla většina z téměř 1200 dotázaných studentů.
"Hlavním důvodem, proč jsme se do výzkumu pustili, je klesající zájem o studium přírodních věd a přechod k humanitním studiím. Svým oborům se nakonec nevěnuje ani značná část absolventů přírodovědeckých fakult," uvedl sociolog Daniel Topinka.
K čemu nám to bude?
Sociolog Topinka vede projekt nazvaný MedVěd (medializace vědy), jehož smyslem je přilákat schopné zájemce o studium přírodních věd a hledat je už na základních školách.
"Průzkum tohoto druhu je v Česku ojedinělý. Mimo dotazníků jsme použili také metodu skupinových rozhovorů mezi studenty gymnázií, která nemá obdoby ani v zahraničí," doplňuje Topinka.
Největší překážkou, která studenty od přírodních věd odrazuje, je zřejmě skutečnost, že studenti nevědí, jak by se po studiu uplatnili.
Téměř sedm z desíti dotázaných studentů totiž přírodní vědy zajímají a studovat by je chtělo čtyřicet procent, v závěrečných ročnících středních škol je to dokonce téměř polovina respondentů.
Česká věda v číslech
- Čeští vědci stárnou a hlavní řešitelé výzkumných projektů jsou ve věku 50-60 let. Přes 40% všech lidí pracujících ve vědě bylo starších 60 let.
- Průměr počtu absolventů technických a přírodovědných oborů ve věkové kategorii 20 až 29 let činí v EU 13,6 absolventa na 1000 obyvatel. Nejlépe si stojí Francie s počtem 22.
- V České republice to je 7, 4 absolventa na 1000 obyvatel, což nás řadí na předposlední místo v Evropské unii.
- Přesto počet výzkumných pracovníků na Vysokých školách roste. U sociálních a humanitních oborů se zvýšil šestkrát, zatímco v technických vědách pouze dvakrát.
Realita je ale jiná. Například na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého se v loňském roce hlásily téměř tři tisíce studentů, počet přijatých se pohybuje kolem 2 200 studentů, do prvního ročníku jich však nastoupilo méně než 1 400.
Čtěte více k tématu: Česká věda stále stárne. I nadějní studenti váhají
"Studenti berou přírodovědeckou fakultu až jako svou druhou či třetí volbu. Nemají zcela jasnou představu, jaké bude po absolvování jejich uplatnění. To je podle jejich názorů daleko snadnější v humanitních oborech, se kterými se v každodenním životě setkávají," uvedl děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Juraj Ševčík.
S tím souhlasí i sociolog Topinka: "Studenti většinou neví, k čemu jim bude například vystudovaná matematika v praxi."
Je to nereálný jiný svět
Brzdou je zřejmě také překvapující negativní nazírání na vědce, které je mezi studenty velmi stereotypní. "Studenti vědce často vidí jako bláznivé a nepřitažlivé osoby, uzavřené za zdmi laboratoře. Jejich společenský status a popularita jsou na nízké úrovni. Svět, ve kterém se podle studentů pohybují, je často velmi vzdálen tomu reálnému," popisuje Topinka.
"Věda není tak nelukrativní, jak se může zdát. Pokud je člověk schopný, může pro své účely získat solidní prostředky. Přitom dělá to, co ho baví. Je to vlastně jistá forma podnikání," uvádí děkan Ševčík.
Univerzita má v plánu zřídit poradenské centrum, které by mělo zájemcům o studium podávat nezkreslené informace.
Uvažuje se i o speciálních předmětech v rámci vysokoškolského studia, věnujících se popularizaci vědy.
