Časová osa kauzy Compass DKD
2. 6. 2005
David Rusňák zakládá dopravní společnost Compass DKD Czech společně s obchodním partnerem Davidem Hálkem.
18. 10. 2007
Rusňák dle smlouvy z obchodního rejstříku získává od společníka Hálka jeho polovinu firmy za sto tisíc korun. Dle poslední v rejstříku dostupné účetní závěrky za rok 2007 má tehdy firma aktiva 50 milionů a stomilionový obrat.
16. 12. 2009
Rusňák přepisuje společnost na nového majitele Miroslava Marčíka. Marčík policistům vypověděl, že za firmu - s dle tvrzení Rusňáka čvrtmiliardovým obratem - zaplatil 250 tisíc korun a zbylých 4,7 milionu korun Rusňákovi splácí. Kolik mu už splatil, nebyl schopný při výslechu říci. Dle policie Rusňák sice firmu převedl, ale získává od Marčíka plnou moc na její další řízení i ovládání bankovních účtů. Marčík zároveň podepisuje převzetí účetnictví.
11. 3. 2010
Bezdomovec Petr Švach za přítomnosti neznámého muže v brněnské notářské kanceláři podepisuje převod firmy z Marčíka na sebe. K tomuto datu se stává většinovým majitelem a jednatelem firmy. Policistům později vypoví, že dokumenty podepsal za dva tisíce korun a o tom, že by vlastnil nějakou společnost, nic neví. Podepsal i převzetí účetnictví. Ani o tom nic neví.
15. 3. 2010
Policie zahajuje prověřování Davida Rusňáka za podvod. Reaguje tak na 12 trestních oznámení dopravců, kterým firma Compass DKD nezaplatila celkem na 9 milionů korun.
9. 4. 2010
Dle policií získané dohody zaniká plná moc Davida Rusňáka, která ho opravňovala k přístupu k firemním účtům.
21. 5. 2011
Přítelkyně Rusňákova spolupracovníka Michala Ratajského dle policie nelegálně nahlíží do tajného spisu prověřování Rusňákova údajného podvodu. Využívá toho, že působí jako zapisovatelka krajského státního zastupitelství, které případ dozoruje. Dle pozdějšího hodnocení policie závažně narušuje vyšetřování.
22. 9. 2011
Policie odkládá prověřování podvodu. Věřitelům doporučuje, aby peníze vymáhali jinak.
7. 10. 2011
Bývalý policista David Ratajský se stává členem dozorčí rady Rusňákovi firmy Compass Consulting Service. Postupně společně rozjíždějí i další podnikání.
20. 11. 2019
Konkurz firmy je zrušený, společnost zaniká. Insolvenční správkyně konstatuje, že majetek dlužníka nepostačuje k uspokojení věřitelů.
Podnikatel David Rusňák před lety posílal sponzorské dary hnutí Andreje Babiše a své lidi dosazoval do brněnské buňky ANO. Jeho žena, dcera nynější ministryně financí Aleny Schillerové, čtyři roky působila jako brněnská radní. Dnes Rusňák ve své investiční skupině DRFG (David Rusňák Family Group) spravuje miliardy korun investorů, kteří jí je svěřili.
Bleskový vzestup svého investičního impéria Rusňák v rozhovorech opakovaně objasňoval tak, že zhodnotil miliony, které původně vydělal úspěšným prodejem své první firmy Compass DKD Czech, podnikající v dopravě. "Po příchodu ekonomické krize v roce 2009 jsem celou firmu prodal. Tak jsem vydělal svých prvních několik milionů," řekl například v roce 2016 Hospodářským novinám. Šéfkou dozorčí rady DRFG tehdy byla politička ANO a dcera dnešní ministryně Aleny Schillerové Petra, kterou si Rusňák vzal v roce 2013.
David Rusňákšéf investiční skupiny DRFG Redakce Aktuálně.cz a Hospodářských novin ovšem odhalily jiný příběh. Nový majitel Rusňákovy firmy - která dle Rusňáka měla předtím obrat čtvrt miliardy - Miroslav Marčík vypověděl, že za ni ve skutečnosti zaplatil v hotovosti jen 250 tisíc. Navíc už bývalému majiteli Rusňákovi podepsal plnou moc, aby společnost mohl zastupovat nadále. Čtvrt roku nato - na jaře roku 2010 - skončila Compass napsaná na bezdomovce a s dluhy minimálně 47 milionů korun. Dodnes nesplacenými. Rusňák říká, že firmu v pořádku prodal a proti tomu, že by spáchal jakoukoliv nepravost, se ohrazuje.
Rusňák tvrdí, že provozoval přepravní firmu, v praxi dle dokumentů, které redakce získaly, za přepravu zboží zejména vybíral peníze od zahraničních partnerů. Samotný transport obratem objednával u jiných firem z celého Česka a Slovenska. Těm už ale v řadě případů za jejich služby nezaplatil. Podobně si pronajal patnáct kamionů, s nimiž sama firma převážela zboží. Ani za ně měsíce neplatil.
Co se s penězi takto shromážděnými ve firmě stalo, je nedohledatelné. Účetnictví společnosti se ztratilo a v obchodním rejstříku dodnes protizákonně chybí i účetní závěrky za roky 2008 a 2009, v nichž Rusňák mnoho dlužných faktur nezaplatil.
Reportéři také shromáždili svědectví někdejších Rusňákových obchodních partnerů. Dodnes tvrdí, že je muž, který se dnes tituluje jako investor a filantrop, vědomě okradl o miliony. "Já si myslím, že to byl tvrdý tunel. Rusňák si u nás objednával zakázky a přitom věděl, že už je neproplatí," řekl Aktuálně.cz a HN například majitel jihočeské dopravní firmy Aja Praga Radovan Obložinský. Rusňákova někdejší společnost mu dodnes dluží 800 tisíc korun.
Malá firma Aja Praga, která kvůli tomu dlužila zase svým partnerům, se z toho podle Obložinského vzpamatovávala rok. Podle něj není dluh ještě vyšší jen kvůli tomu, že ho varoval Rusňákův zaměstnanec z Compass DKD. "Co mám informace, tak tam šly peníze úplně na něco jiného. Dispečer Compass Pavel Turoň jen řekl, abychom rychle skončili, že je ve firmě něco zle," dodal Obložinský s tím, že s Rusňákem se jim pak už nikdy nepodařilo mluvit.
Podobně dopadla luhačovická firmy Heinz Logistic. Kvůli třiadvaceti neproplaceným fakturám přišla o 600 tisíc korun. Její jednatel dokonce za Rusňákem vyrazil peníze vymáhat do Brna, ještě když firmu vlastnil. "Tvrdili, že tam je, pak že musel rychle odejít, pak zas že je, není. Dlouho jsme sami seděli v zasedačce, přišla jen dispečerka, slíbili uhradit dvě faktury. Ty přišly. Pak ale proběhlo přepsání na jiného majitele, Miroslava Marčíka," uvedl jednatel Heinz Zdeněk Tomášek.
Holobyt ve Znojmě a muž v teplácích
Compass DKD, nově vedená Marčíkem, následně věřitelům rozeslala dopis, v němž píše, že hodlá firmu dále provozovat a žádá o strpení při úhradě dluhů.
"Vykládal nám, jak je tam nový investor, který tu firmu potřebuje pozvednout. Byly tam velké ztráty, ale peníze podle něj dostaneme. Namazal nám med kolem pusy," popsal Tomášek. I za Marčíkem se posléze vypravil. "Když vám v holobytě ve Znojmě otevře chlap v teplácích a říká, že vlastní společnost za miliony, tak to asi pravda nebude," dodal Tomášek.
Zdeněk Tomášekjednatel přepravní firmy Heinz Logistics Podvedený se cítí i chomutovský živnostník Miloš Šulc. "Ohrozilo to moje podnikání. V tuto dobu jsem měl asi čtyři kamiony a tři jezdily pro něj. Oni použili peníze z té firmy a vyvedli je ven," je dodnes přesvědčený Šulc.
Když Marčíka reportéři kontaktovali, zda opravdu sehrál roli bílého koně, odmítl to komentovat. "Proč bych s vámi měl řešit tuto věc, starou deset let? Je vidět, že svému řemeslu skutečně rozumíte, pátrejte dále," uvedl.
Rusňák se ohrazuje proti tomu, že by spáchal podvod a opakuje, že svou dopravní společnost standardně prodal. "Na konci roku 2009 jsem prodal podíl ve společnosti Compass DKD panu Marčíkovi, který byl seznámen s hospodařením společnosti a převzal veškeré závazky stejně jako i nemalé pohledávky této společnosti. Zcela odmítám spekulace o účelovém převodu, o čemž svědčí i to, že společnost po změně majitele pokračovala ve svém podnikání," řekl redakcím Rusňák.
Aktuálně.cz a HN získaly i vyjádření někdejšího dispečera Compass Pavla Turoně, kterého mnozí z dopravců zmiňovali jako člověka, s nímž jednali a který jim sliboval, že faktury firma zaplatí. A ten popsal opak.
"Mysleli jsme si, že to prodal na někoho, aby se té firmy zbavil. Byl názor, že Marčík je jenom bílý kůň. Kdyby tu firmu koupil někdo, kdo by měl zájem, nezruší dopravu, nezruší spedici, nechá si lidi, ale o tom žádná řeč nebyla. K poslednímu prosinci 2009 jsme skončili všichni - speditéři, účetní, řidiči - bez jakýchkoliv náhrad. A navíc - kdo by koupil zadluženou firmu…" řekl Turoň.
Rusňákovu firmu "koupil" bezdomovec a skončila v insolvenci
Na konci roku 2010 Compass DKD s minimálními prostředky spadla do insolvence. Tehdy ji už dle obchodního rejstříku nevlastnil ani Marčík, ale Petr Švach, přebývající už deset let na ulici, který ani netušil, že je jejím jednatelem.
O své peníze se neúspěšně hlásily velké firmy, kterým chybělo několik milionů, ale i drobní živnostníci, kterým Compass nezaplatila několik tisíc korun. Celkem se soudu přihlásilo celkem 233 věřitelů. Část pohledávek insolvenční správkyně neuznala, protože se věřitelé přihlásili pozdě. Žádný zástupce krachující firmy Compass se k řízení na insolvenční soud nikdy nedostavil.
Rusňák se dlouhodobě hájí tím, že firma se zadlužila a zamířila ke krachu až potom, co ji prodal. "K insolvenci společnosti Compass DKD Czech rozhodně nedošlo vinou pana Rusňáka, ale dluhy zřejmě vytvořili noví majitelé," tvrdil Hospodářským novinám v květnu 2017 tehdejší Rusňákův mluvčí Jiří Hrabovský.
Funkce jednatele Rusňákovi - dle obchodního rejstříku - zanikla v prosinci 2009. Ovšem firmu mohl ovládat i potom. Nový majitel Marčík mu k tomu totiž dle pozdějšího zjištění policie udělil plnou moc, která zahrnovala i možnost vybírat peníze z firemních účtů. Rusňák redakcím řekl, že si nepamatuje, proč plnou moc dostal či jestli ji využil. Na dohodě o jejím zániku je datum 9. dubna 2010 - což je téměř měsíc od chvíle, kdy neznámý muž u brněnského notáře firmu převedl z Marčíka na bezdomovce Švacha. Ten později vypověděl, že za to dostal dva tisíce korun.
Sám Rusňák dlužil miliony státu za pojištění zaměstnanců
Prosinec 2009 je pro případ zásadní datum. Mnohé dluhy, které firma přes opakované výzvy podnikatelů odmítala zaplatit, vznikly i více než rok předtím, než ji Rusňák oficiálně převedl na nového majitele. Plyne to z analýzy redakcí postavené nejen na výpovědích věřitelů, ale i na účetních dokladech.
Rusňák ve svém prohlášení insolvenční správkyni tvrdil, že pokud existovaly v době, kdy firmu vlastnil, dlouhodobě neuhrazené pohledávky, "jednalo se o sporné případy, kdy platba byla pozastavena v důsledku vad při přepravě zboží".
Například dopravní firma CTJ z Mnichovic, která Rusňákovi vozila zboží po celé Evropě, ovšem insolvenční správkyni doložila i dokument z února 2009, v němž některé pohledávky společnost Compass DKD pod vedením Rusňáka uznala. Nicméně ani za jednu z přeprav - v součtu za skoro 170 tisíc - nezaplatila. Připomeňme, že právo zastupovat společnost měl Rusňák ještě více než rok a půl potom, co vystaveným fakturám vypršela lhůta splatnosti.
Dluhy Rusňákovy firmy potvrdily soudy
Že by si dopravci nárokovali peníze od Compass neoprávněně, si nemyslely ani soudy. V jednom z případů mnichovické firmě CTJ později přiznal nárok na zaplacení Městský soud v Brně, u něhož se dopravce s Compass soudil. Přesto se peněz nedočkal, v insolvenci nedostal nic. A zkrachoval.
Bývalá zaměstankyně Rusňákovy firmy Podobně brněnský soud potvrdil, že už v únoru a březnu 2009 měl Rusňák zaplatit slovenské přepravní firmě Hudák celkem sto tisíc. Verdikt ale přišel až v polovině roku 2010. Tehdy už Compass DKD vlastnil bezdomovec Švach. Soud potvrdil i to, že na desítky tisíc přepravného má nárok olomoucká společnost Trimex, u níž Compass objednávala v srpnu 2009.
Přes značné dluhy Rusňák do poslední chvíle, než firmu převedl na Marčíka, objednával další přepravu u jiných dopravců. A Compass v tom pokračovala i za éry Marčíka. Navzdory tomu, že s převodem na Marčíka firma přišla o zaměstnance i většinu vybavení. A také o vlastní kamiony.
"Rusňák nás na konci roku 2009 pozval na vánoční večírek a tam nám oznámil, že prodal firmu Marčíkovi. Bylo nám oznámeno, že je konec, že je mu to líto - ale že už pro nás není uplatnění. Ta firma už nefungovala. Já i s manželkou jsme skončili na úřadu práce," uvedl pro Aktuálně.cz a HN někdejší dispečer Turoň s tím, že jemu i jeho ženě, která ve firmě pracovala jako asistentka, dodnes firma dluží několik desítek tisíc korun na výplatách. "Z firmy zmizely počítače i auta. Výpověď jsem si psala ručně na koleni," doplnila Turoňová.
Podle Turoně se potíže firmy stupňovaly v průběhu roku 2009. Jeden z naštvaných dopravců, kterým Rusňák dlužil, dokonce zablokoval svými kamiony vjezd do areálu firmy.
Trestní oznámení a prověřování Rusňáka za podvod
Patnáct kamionů, s nimiž zaměstnanci Compass DKD rozváželi zboží sami, měla Rusňákova společnost jen pronajatých. Opět došlo k tomu, že je Rusňák sice využil k výdělku, za jejich pronájem ale nezaplatil. "Ta auta se najednou začala vracet. Rusňák taky neplatil za pronájem, zůstala tam sekera. Věděli jsme, že je tam skluz - ten poslední půlrok bylo normální, že se platilo pozdě, ale platilo. A najednou se nezaplatilo," doplnil Turoň.
Dle insolvenčního rejstříku si brněnská firma Truck Trade nárokovala více než čtyři miliony. Rusňák jí za pronájem kamionů neplatil od půlky roku 2009.
Dopravci potíže s placením nechápali jen jako obchodní spor, ale jako úmyslný podvod. Část z věřitelů - celkem jedenáct - na Rusňáka podala trestní oznámení. Vinili ho, že si od svých klientů za zboží nechal zaplatit, ale jim už peníze za přepravu zboží, kterou místo něj udělali, nedal. A že se tak plánovaně obohatil. V součtu se tak přihlásili o více než devět milionů.
Mezi nimi například i táborský dopravce Václav Bartáček. "Oškubali mě mladí kluci. Rusňák mi zůstal viset statisíce. Já jsem pro něj dělal přepravy do Anglie. Nedostal jsem vůbec nic," řekl reportérům Bartáček. V insolvenci vymáhal neúspěšně více než 800 tisíc.
Dokumenty shromážděné redakcí svědčí o tom, že nové smlouvy s přepravci - kterým posléze za služby nikdy nezaplatil - dělal Rusňák po desítkách ještě v době, kdy jeho firma více než rok prokazatelně nebyla v dobré finanční kondici.
Společnost dnešního zetě ministryně financí například přestala státu platit povinné odvody na sociální zabezpečení. Už v polovině roku 2009, půl roku předtím, co Rusňák firmu přepsal na Marčíka, dlužila státu milion korun. Než firma spadla do insolvence, dluh se vyšplhal na téměř dvojnásobek.
Auta na leasing
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) v roce 2009 vymáhala po Compass DKD na 160 tisíc za předchozí měsíce. Zdravotní pojištění za své zaměstnance u dalších pojišťoven společnost přestala platit v polovině roku 2008. Statisíce tak chyběly i zde. Přesto ve stejné době Compass pořídila na leasing trojici osobních BMW a jednu Škodu Superb. Brněnská firma VB Leasing auta v únoru 2010, kdy už společnost vlastnil Marčík, zabavila, protože společnost neplatila splátky.
Od září 2009 Rusňák zároveň neplatil ani za telefony. Ještě než firmu přepsal, byl u operátorů v prodlení se třemi měsíčními fakturami a společnosti, která potřebovala koordinovat desítky kamionů po Evropě, tak hrozilo, že jí operátoři odpojí mobily.
Dle údajů Krajského soudu v Brně bylo od roku 2006 do září 2009 proti Compass DKD vedeno celkem 21 exekučních řízení. Přesto firma uzavírala další objednávky. Třeba s již zmiňovaným dopravcem Václavem Bartáčkem či firmou Heinz Logistic.
Rusňákovu firmu navíc pokutoval brněnský úřad práce - za rok 2008 totiž nesplnila zákonnou povinnost zaměstnávat určitý podíl handicapovaných a nezaplatila místo toho ani povinný šedesátitisícový odvod. Ani následnou devatenáctitisícovou pokutu uloženou v listopadu 2009. A celní úřad, který ji dostal k vymáhání, už měl smůlu. Mezitím Rusňák firmu prodal a ta spadla do insolvence. Stát tak přišel celkem o 80 tisíc.
Policisté prověřovali podvod, účetnictví se ztratilo
Jakmile jedenáct věřitelů nezávisle na sobě podalo na Rusňáka trestní oznámení, začala ho kvůli možnému podvodu na jaře roku 2010 prověřovat jihomoravská hospodářská kriminálka.
Podezřelý Rusňák policistům při výslechu popíral, že by měl v podnikání s firmou Compass DKD nějaké potíže. Když se ho policisté ptali, zda za jeho působení firma dělala objednávky u přepravců, i když už předem věděla, že nebude schopná dostát svým závazkům, tak to popřel. A dodal, že v jeho éře měla společnost v nejhorším případě vyrovnaný stav závazků a pohledávek.
V době, kdy vysvětlení policistům poskytoval, se přitom v (na internetu volně dostupném) insolvenčním rejstříku kupily další desítky pohledávek za desítky milionů splatné dlouho předtím, než Rusňák firmu přepsal. A to včetně milionů na pojištění, které více než rok neplatil Rusňák samotnému státu. Policisté ho s tím ovšem na výslechu nekonfrontovali.
Vyslechli i Marčíka, který jim řekl, že převzal zadluženou firmu - poměr závazků a pohledávek dle něj byl 60 ku 40 v neprospěch firmy. Jak už bylo řečeno, Rusňákovi za ni prý v hotovosti dal 250 tisíc. A dalších 4,73 milionu splácel. Policistům ale jen slíbil dohledat, kolik už splatil. A tvrdil, že bezdomovec Švach mu za společnost zaplatil navlas stejně jako on Rusňákovi. Zbavit se jí prý rozhodl potom, co firmě banka zablokovala účty.
Účetnictví firmy detektivové nikdy nenašli. Rusňák policistům tvrdil, že ho předal novému majiteli Marčíkovi, a prokázal se i předávacím protokolem. Marčík zase vypověděl, že ho předal následujícímu majiteli Švachovi - muži, který tehdy pobýval v azylovém domě Armády spásy. Když Švacha policisté vyslechli, byl značně překvapený, že je jednatelem a majitelem nějaké dopravní firmy a měl by mít k dispozici její účetnictví. Zásadně také rozporoval, že by Marčíkovi zaplatil téměř 5 milionů, jak předchozí majitel firmy tvrdil.
Dostal jsem dva tisíce za to, že podepíšu nějaké papíry
Švacha prý v březnu 2010 oslovil jeho známý Vladimír Vrtal (do zániku firmy Compass DKD její druhý menšinový vlastník) s tím, zda si nechce přivydělat dva tisíce korun a podepsat nějaké papíry. Bezdomovec se záhy u notáře potkal s Vrtalem a dalším mužem, kterého neznal.
Ten mu prý řekl, že o nic nejde, protože firma bude dál převedená na jiné lidi. Vrtal, v době výslechu ve vazbě za nesouvisející trestnou činnost, naopak policistům vypověděl, že ho oslovil k tomu samému Švach a u notáře se potkali na jeho popud za tisíc korun. O tom, kde skončilo účetnictví, také nic nevěděl.
Detektivové tak nakonec uvěřili dvěma spolupracovníkům Rusňáka - právníkovi a později společníkovi firmy Marianu Vařečkovi a účetní Marcele Hoffmanové, kteří vypovídali v jeho prospěch a hospodaření firmy v jeho éře vykreslili pozitivně. Hoffmanová už v době, kdy před policisty Rusňáka hájila, seděla v dozorčí radě jeho druhé firmy, z níž se později stalo investiční impérium DRFG. Společně s dcerou ministryně financí Petrou Rusňákovou tam vydržela až do roku 2014.
Marian Vařečka seděl v dozorčí radě DRFG ještě loni a firma ho na webu uvádí jako spolupracujícího právníka. Dle policejních záznamů měl ve vyšetřování dvě role - krom svědka posloužil Rusňákovi také dle záznamu policie jako advokát.
Ještě předtím, než se rozjela kariéra Hoffmanové a Vařečky v Rusňákově nové miliardové investiční skupině, policistům v roce 2010 vypověděli, že za dob Rusňáka firma hospodařila vyrovnaně.
A navíc i odsouhlasili, že Rusňák v roce 2008 do firmy ještě vložil více než 11,8 milionu ze svých soukromých peněz. Bez dostupného účetnictví neexistuje způsob, jak to ověřit. Právě to byl také jeden z důvodů, proč znalec angažovaný policisty zhodnotil, že firma řízená Rusňákem byla "matematicky způsobilá" svoje závazky hradit, a tudíž nebyla za doby Rusňákova řízení zralá na úpadek.
Rusňák vypověděl, že peníze na dotování firmy mu půjčila jeho matka. Po tom, kde vzala téměř 12 milionů korun na půjčku pro svého syna, se policisté nepídili. Redakci se s Rusňákovou matkou podařilo spojit. Žije v jihomoravské vesničce s ani ne dvěma stovkami obyvatel a nyní je v důchodu. Předtím se živila jako vedoucí učitelka v mateřské školce. Její manžel na stejném místě pracoval jako školník.
Na to, zdali peníze synovi půjčila - a případně z jakých zdrojů - nechtěla odpovídat. "Proč se na to ptáte?" reagovala žena. Když jí redaktoři vysvětlili, že ji syn při policejním výslechu označil jako osobu, která mu miliony půjčila, odpověděla: "Já o tom teď nemůžu hovořit." Reportéři jí poté znovu zopakovali otázku, zda Rusňákovi miliony půjčila, nebo ne. Žena ale hovor ukončila.
Sám Rusňák později reportérům řekl, že peníze pocházely z prodeje blíže neupřesněných nemovitostí a byl to od matky dar. Policistům ovšem předložil smlouvu o půjčce.
Věřitele ani další zaměstnance policisté nevyslechli, případ odložili
V září 2011 tak nakonec trestní oznámení jihomoravští policisté odložili. "V případě zločinu podvodu musí být prokázáno, že pachatel měl v úmyslu nesplnit svůj závazek již v okamžiku, kdy si přepravu zboží objednával. Z prověřování vyplývá, že došlo k neuhrazení faktur, případně částečnému neuhrazení faktur, nepodařilo se však prokázat úmysl konkrétní osoby, že by již v okamžiku objednání přepravy měla v úmyslu závazek, který tímto vznikl, neuhradit," napsal vrchní komisař s tím, že stíhat Rusňáka nebude. A podtrhl, že zásadní vliv na odložení kauzy mělo i to, že se nepodařilo najít účetnictví.
Z dostupných informací přitom plyne, že policisté nevyslechli žádného z věřitelů či autorů trestních oznámení, kterým Rusňák a jeho lidé opakovaně slibovali, že jim dlužné peníze zaplatí.
A detektivové se neptali ani bývalých zaměstnanců firmy Compass. Přitom například na již zmiňovaného dispečera Pavla Turoně směřovalo jako na spolupachatele minimálně jedno z trestních oznámení a policisté ho vedli jako podezřelého. "To slyším poprvé," řekl Turoň reportérům s tím, že ho policisté nekontaktovali.
Rusňák se právě tím, že ho tehdy policie z ničeho neobvinila, dodnes zaštiťuje. Šest let po odložení vyšetřování Rusňákova údajného podvodu policie podnikatele spojila s masivními úniky z vyšetřování, díky kterým mohl vědět, jaké kroky policisté chystají, a mohl se na to připravit.
"Mohl v podstatné míře ovlivňovat průběh trestního řízení"
Vyšetřovatelé z uchovaných počítačových záznamů zpětně rekonstruovali, že Ratajského přítelkyně Tereza Čoupková, zapisovatelka jihomoravského krajského státního zastupitelství, které možné prověřování Rusňákova podvodu dozorovalo, neoprávněně nahlížela do souvisejících protokolů policejního prověřování údajného Rusňákova podvodu. A to v průběhu roku 2011.
"V podstatě nepřetržitě a účelově sledovala průběh celého trestního řízení," zhodnotili detektivové činnost Čoupkové s tím, že "měla naprostý přehled o aktuální situaci v trestním řízení, věděla naprosto přesně, jaké úkony byly policejním orgánem provedeny, jaký byl jejich výsledek a jaké dozorující státní zástupce ukládá pokyny".
Vyzrazení informací mělo dle detektivů na vyšetřování zásadní dopad. "Díky těmto informacím mohl Rusňák v podstatné míře ovlivňovat průběh celého trestního řízení," dodali policisté.
Redakce Aktuálně.cz a HN dokumenty, které si Čoupková vytahovala z utajovaného systému, získaly. Policisté v nich státnímu zástupci sepsali například přesně to, co vypověděli jednotliví svědci. A dozorující žalobkyně zase shrnovala, kam chce, aby se dále vyšetřování ubíralo.
Rusňák ani v tomto případě u soudu neskončil. Výměnou za podmínečné zastavení svého stíhání se totiž přiznal k tomu, že si nelegální lustrace u Ratajského objednával. Server Neovlivní.cz upozornil, že Rusňák výměnou za vyvinění věnoval neznámé množství peněz ve prospěch obětí trestných činů. Alena Schillerová se posléze stala ministryní financí v Babišově vládě.
Co přesně pro něj Ratajský dělal, Rusňák komentovat nechce. “K panu Ratajskému bych se nerad, především vzhledem ke stále probíhajícímu vyšetřování, více vyjadřoval,” uvedl. Policie loni v říjnu v kauze Ratajského podala návrh na obžalobu 29 lidí.
Ratajský dlouhodobě odmítá, že by nelegálním vynášením informací "torpédoval" policejní vyšetřování a chránil podezřelé z trestných činů. A nyní vyloučil, že by on či jeho spolupracovníci zasahovali konkrétně do vyšetřování podvodu.
"Mohu vás ujistit, že žádný případ pana Rusňáka jsem neovlivňoval ani v roce 2011, či někdy jindy. Má pozdější spolupráce s ním souvisela především s našimi dobrými osobními vztahy," reagoval Ratajský. Jeho přítelkyně prý do spisů Rusňáka nahlížela, protože ho také znala a "byla zvědavá".
Příběh DRFG a Davida Rusňáka
Firma se původně jmenovala Compass Partners a existuje od roku 2007. Na DRFG (David Rusňák Family Group) ji Rusňák přejmenoval v listopadu 2011.
Firma byla prakticky bez zaměstnanců a s obratem maximálně v jednotkách milionů až do roku 2012. Tento rok sám Rusňák uvádí jako průlomový, protože mu novela zákona umožnila vydávání dluhopisů.
Za rok 2013 se aktiva z jednotek milionů zvýšila na více než 120 milionů korun. I v následujících letech do DRFG peníze vkládali po stamilionech neznámí investoři, které sám Rusňák označil v roce 2016 za "fyzické osoby, které do toho dávají své privátní peníze". Více je nikdy neidentifikoval.
V roce 2013 Rusňák vstoupil do hnutí ANO. Před komunálními volbami v roce 2014 věnoval nově vznikající brněnské buňce dar 1,5 milionu korun.
Po třenicích o vliv na brněnskou buňku vedení ANO z hnutí i z kandidátky do komunálních voleb odstranilo Rusňákova blízkého spolupracovníka Petra Kuběnu. Zůstala na ní ale jeho žena Petra, která se po volbách stala radní města Brna.
V roce 2017 policie Rusňáka obvinila z toho, že si objednával nelegální lustrace v policejních databázích. Po několika měsících ale stíhání stání zastupitelství podmínečně zastavilo. Jeho tchýně Alena Schillerová se krátce nato stává ministryni financí ve vládě Andreje Babiše.
Rusňák následně opouští ANO, chce to po něm i Andrej Babiš. Manželka Petra v hnutí ANO zůstává. Hnutí vrací dar od Rusňáka, jak nařídil Babiš. Jen částečně, protože zbytek byly hmotný.
Na počátku roku 2019 do DRFG vstoupila společnost PVF Invest podnikatelů Pavla Vyhnálka (dlouholetý top manažer úvěrové firmy Home Credit Petra Kellnera) a Pavla Fráni. Ti v DRFG získali 35% podíl a současně doplnili vedení skupiny.
Za rok 2019 DRFG uvádí aktiva více než 7 miliard korun. Investuje do finančního sektoru, telekomunikací či nemovitostí.
V roce 2020 dostala DRFG od ČNB pokutu 5 milionů korun za porušení pravidel o podnikání na kapitálovém trhu v letech 2014 až 2016.
Prověřování, zda Rusňák spáchal podvod, kontroloval Ratajského známý
Zástupcem vedoucího jihomoravské hospodářské kriminálky, která případ Rusňákova možného podvodu po roce a půl odložila, je dodnes Josef Šamalík - přítel expolicisty Ratajského, který s ním dříve sloužil na Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Ratajského nejbližší spolupracovník Jakub Patloka, který je dnes stíhaný, ještě rok před policejním zásahem pracoval jako elitní vyšetřovatel u Šamalíka.
V době, kdy Ratajského poslali po obřím zásahu policisté do vazby, měl Šamalík v záhlaví svého facebookového profilu logo Ratajského spolku Bratři v triku. Ten sdružuje současné či bývalé pracovníky bezpečnostních složek. A dle detektivů přes něj Ratajský mohl udržovat kontakty s policisty, kteří mu nosili informace. Jeho logem jsou dvě postavičky policistů objímají třetího zakuklence s upraveným policejním sloganem "pomáhat si a chránit se". Šamalíkův komentář "Poznáte mě?" u obrázku tří panáčků "olajkoval" i Ratajský.
Čtrnáct dnů potom, co Šamalíkův útvar Rusňákovo podezření z podvodu smetl ze stolu, se Ratajský stal členem dozorčí rady firmy Compass Consulting Service, kterou dodnes ovládá Rusňák. A to společně se svým dlouholetým obchodním partnerem a již zmiňovaným advokátem Marianem Vařečkou. Zda Vařečku policie neprověřuje, zase v policejních databázích hlídal Ratajského přítel Patloka.
"Majetek nepostačuje k uspokojení pohledávek"
Při odložení případu tehdy policisté věřitelům naznačili, aby své miliony vymáhali civilní cestou. Dle nich to záviselo "na individuální aktivitě jednotlivce, aby střežil svá práva". Ale ani to se příliš nepodařilo. Více než dvě stovky věřitelů, kteří se přihlásili do insolvence, své peníze nikdy nevidělo. Po firmě totiž zůstal minimální majetek a insolvenční správkyně tak neměla z čeho věřitele uspokojit.
Z firmy například zmizela auta, která těsně předtím, než se jí Rusňák zbavil, společnost vlastnila. "Dlužník v minulosti provozoval celou řadu motorových vozidel. Ta byla postupně, na konci roku 2009 a počátkem roku 2010, převáděna na jiné subjekty," konstatovala insolvenční správkyně Romana Andělová s tím, že zkoumala, zda by to bylo možné napadnout, ale právně byly převody v pořádku.
Rusňák na dotaz redakcí, proč a na koho automobily převáděl, neodpověděl. Poslední chvíle před tím, než Rusňák firmu přepsal na Marčíka, popsal reportérům někdejší firemní dispečer Pavel Turoň. "Začal čachrovat s auty, chtěl to přepisovat. I mně nabízel, jestli nechci něco koupit. Nabízel všem, kdo chce auto, se kterým služebně jezdí. Já jsem na to neměl, abych to koupil."
Pavel Turoňbývalý dispečer Compass DKD Kolik aut a jakých značek firma celkem vlastnila, není jasné. Z poslední účetní závěrky za rok 2006, která je dostupná v obchodním rejstříku, je patrné, že na firmu byly napsané například dva vozy BMW, Porsche či sporťák Subaru Impreza.
V době, kdy chod firmy insolvenční správkyně převzala, na dvou firemních účtech nalezla 13 587 korun a 836 eur. Účet u Komerční banky byl vybraný do minus 90 tisíc. Zcela vyčerpaný byl také sedmimilionový úvěr u další banky Volksbank (dnes Sberbank), zajištěný tím jediným, co firma vlastnila - domem v brněnských Černovicích. Jako ručitele ale banka uváděla i samotného Rusňáka.
Dražbou domu insolvenční správkyně získala akorát tolik peněz, aby dluh bance přednostně uhradila. Z insolvenčního rejstříku ovšem plyne, že nárok mezitím změnil majitele. Insolvenční správkyně Andělová tak miliony vyplácela nikoliv bance, ale Brňanovi Petru Barešovi, který dluh od Sberbank v roce 2012 koupil. Stejný muž následně v roce 2013 dělal předsedu dozorčí rady Rusňákovy DRFG.
V době, kdy se hospodaření firmy se ztraceným účetnictvím pokoušela rozmotat, se přitom Andělová zároveň bránila v letech 2015 až 2019 proti trestnímu stíhání brněnské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu za údajný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti insolvenčního správce v jiné kauze.
"Trestní stíhání zahájil nyní už bývalý policista Jakub Patloka. A to za to, co jsem jako insolvenční správkyně měla v popisu práce, a naopak pokud bych to nedělala, poškodila bych věřitele. To následně konstatoval i soud, který mě osvobodil," uvedla Andělová.
Miroslava Andělováinsolvenční správkyně Připomeňme, že Patloka je dnes společně s Ratajským v kauze Krov obviněný, že vynášel informace z trestních řízení a za peníze chránil lidi před vyšetřováním svých policejních kolegů. Po odchodu od policie začal podnikat právě s Ratajským.
Insolvenční řízení skončilo až po devíti letech v roce 2019, dopravci nedostali dodnes ani korunu. Zato Rusňákovi se za tu dobu mimořádně dařilo. Za rok 2019 se jeho DRFG chlubí více než sedmi miliardami v aktivech a tisíci klientů, kteří jí ke zhodnocení svěřili své peníze.
