Jak smrtící je epidemie v Česku? V říjnu umíralo o polovinu lidí více než je obvyklé

Mezi 12. a 18. říjnem v Česku zemřelo výrazně více lidí, než bývalo obvyklé v předchozích letech. Nová data Českého statistického úřadu ukazují, že v tomto období zemřelo 2892 lidí, zatímco v minulosti to bylo kolem dvou tisíc lidí. Lze přitom očekávat, že v dalších týdnech bude rozdíl ještě větší, protože počet lidí, kteří zemřeli na koronavirus, skokově narůstal až do listopadu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Oficiální data ministerstva zdravotnictví uvádí, že ve 42. týdnu letošního roku (čili 12. až 18. říjen) zemřelo s koronavirem 487 lidí. Odborníci však opakovaně upozorňují, že na základě tohoto čísla nelze tvrdit, u kolika přesně lidí zapříčinil koronavirus smrt.

Jedním z důvodů je fakt, že statistiky neumí odlišit pacienty, jejichž zdravotní stav byl už před nakažením nemocí covid-19 natolik závažný, že by i bez něj pravděpodobně zemřeli. Na druhou stranu ze statistik ministerstva o obětech koronaviru vypadávají ti, kteří kvůli němu zemřeli doma, aniž by se u nich přišlo na to, že se virem nakazili.

Počty mrtvých podle jednotlivých týdnů mezi lety 2011 a 2020.
Počty mrtvých podle jednotlivých týdnů mezi lety 2011 a 2020. | Foto: Český statistický úřad

O něco reálnější obrázek tak může nabídnout celkový počet úmrtí v Česku, který pravidelně - ač se zpožděním - zveřejňuje Český statistický úřad. Z něho vyplývá, že letos ve 42. týdnu zemřelo 2892 lidí, zatímco v předchozím desetiletí se toto číslo pohybovalo kolem dvou tisíc, případně lehce nad dvěma tisíci. Nejhorší byl v uplynulých letech rok 2016, během kterého v tomto týdnu zemřelo 2142 lidí, což je ale stále o 750 méně než letos.

Nejvíce úmrtí od roku 2011, odkdy statistici tato čísla zveřejňují, měl letošek také v předcházejícím týdnu, během kterého zemřelo 2572 lidí. Nejhůře na tom byl tento rok i v zářijových týdnech, přestože rozdíl mezi ním a ostatními lety ještě nebyl tak vysoký.

Souvislost epidemie onemocnění covid-19 s vyšší úmrtností potvrdilo ve středu večer i ministerstvo zdravotnictví. Podle jeho dat je přitom průměrný věk zemřelých pacientů, kteří byli pozitivní na toto onemocnění, 79 až 80 let.

Zvyšující se počet mrtvých v tomto roce přitom časově odpovídá růstu počtu lidí, kteří na covid-19 zemřeli a které uvádí statistika ministerstva zdravotnictví. V tuto chvíli neexistuje jiné vysvětlení než to, že příčinou vyšších počtů je epidemie koronaviru.

"Důvod, proč se týdenní čísla zemřelých tak zvedají, bude kombinace koronaviru a dalších faktorů. To, že se zdravotnický systém zaměřuje na koronavirus, brání v přístupu ke zdravotní péči dalších lidí. Většina úmrtí navíc ale bude opravdu pravděpodobně způsobena přímo koronavirem," vysvětluje virolog Pavel Plevka.

Na základě toho lze bohužel předpokládat, že pro následující týdny bude rozdíl mezi letošním rokem a těmi minulými ještě výraznější. Počty zemřelých na koronavirus totiž v tomto období skokově rostly a vrcholu dosáhly až na začátku listopadu, kdy se tato hodnota ustálila a začala pomalu klesat.

Zatímco ve zmiňovaném 42. týdnu, k němuž statistický úřad zatím vydal poslední data, zemřelo na koronavirus podle údajů ministerstva zdravotnictví 487 lidí, v následujícím týdnu to už bylo 868 a o další týden později už 1323. První listopadový týden pak covidu podlehlo 1481 lidí.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Rusko vyhošťuje deset amerických diplomatů

Ruské ministerstvo zahraničí ve středu oznámilo, že v reakci na nejnovější sankce ze strany USA recipročně označilo za nežádoucí osoby deset pracovníků amerického velvyslanectví v Moskvě. Příslušnou nótu předalo zástupci amerického velvyslance s tím, že "uvedené osoby mají opustit Rusko do 21. května".

Ruská diplomacie přislíbila, že další odvetné kroky za "nezákonné protiruské sankce" budou následovat, uvedl list Kommersant na svém webu. Připomněl, že americký prezident Joe Biden v polovině dubna podepsal výnos o zavedení nových sankcí proti Rusku a USA také rozhodly o vyhoštění deseti ruských diplomatů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 12 minutami

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který soud EU označil za diskriminační

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který Soudní dvůr Evropské unie označil za diskriminační a porušující evropské předpisy. Místopředseda vlády Zsolt Semjén podle agentury DPA předložil v parlamentu v noci na středu nový zákon, který kritizovanou normu nahradí. Maďarsku hrozil ze strany EU finanční postih v případě, že by zákon neupravilo.

Maďarsko v roce 2017 zpřísnilo dohled nad organizacemi financovanými ze zahraničí. Ty, jejichž roční příspěvek překročí 7,2 milionu forintů (546 000 Kč), se musejí povinně registrovat a také zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích. Dotčené spolky musejí rovněž na webových stránkách výslovně uvádět, že jsou "organizacemi podporovanými ze zahraničí".

Unijní soud v červnu 2020 konstatoval, že jde o "diskriminační a neodůvodněné omezení", které je v rozporu se základními právy včetně ochrany osobních údajů či svobody sdružování.

Podle kritiků byl tento a další zákony namířen především proti americkému finančníkovi a filantropovi maďarského původu Georgi Sorosovi, kterého kvůli jeho liberálním názorům považuje premiér Viktor Orbán za svého nepřítele.

Nyní může být zákon zneplatněn na některé z příštích schůzí parlamentu. Chystaná novela podle DPA obsahuje ustanovení, na jehož základě bude maďarský účetní dvůr každoročně vypracovávat zprávy o těch nevládních organizacích, jejichž příjmy budou přesahovat 20 milionů forintů (1,43 milionu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy