Česko se chystá na očkování. Jak se vakcína dostane k lidem a kdy přijdete na řadu vy

Česko se začíná připravovat na chvíli, kdy bude mít k dispozici vakcínu proti covidu-19. Minimálně zprvu jí však nebude dostatek pro všechny, přednost tedy dostanou ohrožené skupiny či zdravotníci. Pokud chce stát dosáhnout toho, aby se nechalo očkovat aspoň 60 procent populace, bude vakcínu nabízet takřka ve všech zdravotnických zařízeních. V úvahu připadají i stany na ulicích.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: iStock

Zprávy o účinnosti jednotlivých vakcín, která dosahuje i více než 90 procent, dávají naději, že se svět již brzy dočká první oficiálně schválené látky proti covidu-19. Odhady odborníků hovoří o tom, že v Česku by se mohlo začít očkovat již na začátku příštího roku. Ministerstvo zdravotnictví proto připravuje postup, jakým bude vše probíhat.

Do Česka totiž nedorazí vakcíny tolik, aby dávky okamžitě vystačily pro všechny obyvatele. "Je potřeba si uvědomit, že vakcíny nepřijdou naráz. Budou chodit postupně. Některé firmy ji budou dodávat v týdenních objednávkách, některé čtvrtletně," vysvětluje epidemiolog Roman Chlíbek, který je součástí odborné skupiny na ministerstvu zdravotnictví. 

Z materiálu pro jednání vlády vyplývá, že pokud už bude některá z vakcín schválená, Česko bude mít už na konci roku dávky pro 400 tisíc lidí, do konce března pak pro 850 tisíc lidí. V dalších měsících by mohly na vakcínu dosáhnout už i miliony Čechů. 

Vakcína z první várky, která do země dorazí, bude připravená pro ty, u kterých je riziko těžkého průběhu nemoci nejvyšší nebo kvůli své práci mají vyšší pravděpodobnost, že se vystaví vysoké virové náloži. Takových lidí je podle odhadů ministerstva okolo 3,5 milionu.

Patří k nim všichni lidé starší 65 let, protože právě tato skupina je podle statistik velmi náchylná k závažným obtížím. Zatímco běžně lidé vyžadují s covidem-19 hospitalizaci ve zhruba čtyřech procentech, u lidí nad touto věkovou hranicí to je kolem třiceti procent. Za rizikové se považují rovněž lidé s některým z chronických onemocnění. V první vlně očkování by tak měli být také lidé se závažným onemocněním srdce, ledvin, jater nebo pacienti před chemoterapií. 

K vakcíně mezi prvními budou mít přístup také lidé z takzvané první linie, to znamená lidé z jednotek intenzivní péče, z urgentního příjmu, infekčních a plicních oddělení, záchranáři, hygienici, pracovníci z odběrových center a sociálních služeb. 

Česká lékařská komora si však stěžuje, že se zapomnělo na velkou část zdravotníků pracujících v lůžkových zdravotnických zařízeních a těch, kteří slouží v ambulancích. I oni by podle komory měli dostat vakcínu v první fázi. "Tento zcela legitimní požadavek lze podložit dosavadní statistikou epidemie covidu-19, jež si již vyžádala 22 obětí z řad zdravotníků, z čehož deset zemřelých byli lékaři, většinou právě lékaři ambulantní," připomíná komora ministerstvu zdravotnictví. 

Ve druhé fázi by pak mělo dojít na praktické lékaře, zubaře, pracovníky kritické infrastruktury a ostatní pracovníky orgánů ochrany veřejného zdraví. Až po nich bude vakcína dostupná všem ostatním zájemcům. Ještě v září ministerstvo v národní strategii očkování počítalo s tím, že lidé, kteří nepatří k vyjmenovaným skupinám, si budou vakcínu platit sami. Nyní však změnilo názor a vakcína by měla být zdarma pro všechny zájemce. 

Půjde však o velmi složitou logistickou akci. "Aby se dosáhlo relativně rychlého proočkování velkého množství lidí, tak vakcína musí být dostupná prakticky kdekoliv. Musí se očkovat na více úrovních. Musí to být nejen v ordinacích praktiků, v nemocnicích a ve všech očkovacích centrech, ale také musí fungovat mobilní týmy, které budou objíždět například domovy důchodců a léčebny dlouhodobě nemocných," vysvětluje Roman Chlíbek. 

Podle něj je i jednou z možností, že by se očkovalo venku ve speciálních stanech. Lidé by se tak mohli nechat očkovat třeba cestou na nákup nebo do práce. Chlíbek však dodává, že to je varianta, o které se v tuto chvíli příliš nemluví, a přešlo by se k ní až ve chvíli, kdyby se ukázalo, že zaběhlý systém očkování v běžných zařízeních nestíhá nebo nějak nefunguje. 

O něco složitější bude očkování v případě, že se do Česka dostane vakcína od společností BioNtech a Pfizer. Té by mohlo mít Česko až pro dva miliony lidí. Tato vakcína totiž vyžaduje skladování v teplotě minus 80 stupňů. "Běžní lékaři na to samozřejmě nemají potřebné vybavení a s takovou vakcínou nemohou manipulovat. Proto tuto vakcínu bude nejjednodušší použít při očkování většího množství lidí třeba v domovech důchodců. Tam se to použít dá, ale nejde to v běžných ordinacích, protože žádný lékař není schopen manipulovat se suchým ledem nebo mít mrazák na minus 80 stupňů," říká Chlíbek.

Jelikož se však nepočítá s tím, že by v příštím roce došlo ke schválení jen jediné vakcíny, do ordinací by tak mohly zamířit vakcíny jiných výrobců, kteří již jsou také v závěrečné fázi testování a skladování v tak nízké teplotě nevyžadují. 

Že se lidi nenechají očkovat, je ta nejhorší věc

Důležitou otázkou však zůstává, kolik lidí ke zdravotníkům pro vakcínu dorazí. Ministr zdravotnictví Jan Blatný opakovaně zdůrazňuje, že očkování bude dobrovolné. Češi jsou však k vakcíně proti covidu-19 skeptičtí. Z průzkumu veřejného mínění společnosti Median pro Český rozhlas vyplývá, že rozhodně očkovat se chce nechat jen 14 procent lidí, spíše ano pak dalších 31 procent. Naopak 24 procent to rozhodně odmítá a stejně velká část společnosti se spíše očkovat nenechá. 

Epidemiolog Chlíbek takovou náladu ve společnosti považuje za problém. "Vzbuzuje to ve mně velké obavy. To je ta nejhorší věc, které se můžeme dočkat. Celý svět dělá maximum pro to, aby vyvinul účinnou očkovací látku. Česko dělá všechno pro to, aby ji sem v požadovaných objemech co nejdříve dostalo, a pokud to lidé nepochopí a nenechají se očkovat, tak veškerá snaha přijde vniveč a do budoucna nebudeme schopni epidemii kontrolovat," varuje Chlíbek.

To, že část veřejnosti očkování odmítá, není záležitostí jenom Česka. Zabývá se tím také Evropská komise, která členským státům doporučila, aby s vysvětlováním benefitů, rizik a důležitosti vakcíny začaly již během října. 

"Rychlost, se kterou jsou nové vakcíny vyvíjeny, může navazování důvěry znesnadnit. Je důležité, aby členské státy začaly s poskytováním objektivních, přesných, faktických a cílených informací o důležitosti vakcín na covid-19 již dnes. Je nezbytné vysvětlit, že právě tyto vakcíny jsou pravděpodobně naším jediným reálným východiskem z právě probíhající pandemie," uvedla v půlce října Evropská komise ve své zprávě.

Podle spolku Rozalio, který se zasazuje o lepší informovanost a svobodnou volbu v očkování, lidé v Česku odmítají vakcínu z několika důvodů. "Největší obavy vzbuzuje to, že vakcína není pořádně prozkoumaná a nic o ní nevíme. Její vývoj byl strašně rychlý. To platí hlavně pro RNA vakcíny. Kdyby se šlo klasickou vakcínou, tak strach z nežádoucích účinků není asi takový," popisuje předsedkyně spolku Martina Suchánková.

Epidemiolog Chlíbek však tvrdí, že takové obavy jsou zbytečné. Vakcína proti covidu-19 se sice vyvíjí v rekordně rychlém čase, i nadále však pro ni platí všechny přísné standardy. Její vývoj je urychlený zejména díky tomu, že ji celý svět nutně potřebuje, tudíž dostává prioritu, a navíc s jejím výzkumem a testy pomáhají týmy odborníků po celém světě. "Rozhodně to není na úkor kvality nebo obejití či vynechání bezpečnostních testů. Vývoj není urychlený v tom, že by se nějaká fáze testování vynechala, že by se testovalo na menším množství lidí anebo že by se nečekalo na výsledky," uklidňuje Chlíbek. 

Očkování s výhodami

Mezi důvody, proč se lidé nechtějí očkovat, se objevuje i to, že sami nespadají mezi rizikové skupiny. I v případě, že vir chytí, je tudíž u nich šance na těžký průběh nemoci jen velmi malá. Epidemiologové však upozorňují, že i zdraví a mladí lidé by se měli nechat očkovat. Ne tak kvůli sobě, ale kvůli tomu, že pak nemohou nakazit ostatní.

Odborníci nyní odhadují, že je nutné, aby vakcínu dostalo zhruba 60 procent populace, protože jen v takovém případě bude mít proočkování populace nějaký efekt ve smyslu zastavení šíření koronaviru. 

Být očkovaný navíc přinese lidem určité výhody. Evropská komise například počítá s tím, že by vznikl takzvaný vakcinační pas, který by pak lidem výrazně usnadnil cestování po Evropě. Zatímco očkovaní lidé by mohli cestovat bez omezení, ti neočkovaní by museli při překračování hranic podstupovat PCR testy. 

Určité výhody by to přineslo i těm, kteří do zahraničí necestují. Očkovaní by při styku s nakaženou osobou nemuseli do karantény, protože by se předpokládalo, že onemocnění chytnout nemohou. Mohli by tak například dál pracovat, aniž by museli kvůli nařízené karanténě na nemocenskou. 

Ministr Blatný: Vakcína by mohla být schválená na přelomu roku

Ministr Blatný: Vakcína by mohla být schválena na přelomu roku. Co se bude dít dál? (20. 11.) | Video: DVTV
 

Právě se děje

Aktualizováno před 34 minutami

Fotbalisté Norwiche se po roce vracejí do Premier League

Fotbalisté Norwiche se po roční pauze vracejí do nejvyšší anglické soutěže. "Kanárci" sice ve 42. kole druhé ligy podlehli po dlouhém oslabení Bournemouthu 1:3, postup už ale měli zajištěný před utkáním díky remízám třetí Swansea s posledním Wycombem (2:2) a čtvrtého Brentfordu s Millwallem (0:0). Norwich je z jejich dosahu a má osmibodový náskok na druhý Watford. K zajištění prvního místa mu v posledních čtyřech duelech stačí uhrát pět bodů.

Norwich před dvěma lety postoupil do Premier League jako vítěz, ale mezi elitou skončil beznadějně poslední. K návratu mu pomohl zejména finský kanonýr Teemu Pukki, který je s 25 trefami mezi střelci druhý.

Do Premier League přímo postoupí nejlepší dva týmy, další čtyři se utkají o zbývající volné místo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy