Čeho se Češi bojí a co je uklidňuje? Bezpečí se stalo nebezpečným tématem voleb

David Klimeš Josef Greš Jiří Kropáček David Klimeš, Josef Greš, Jiří Kropáček, Behavio
29. 9. 2021 5:29
Pomáhá nám ke spokojenému spánku spíš vědomí, že nepřijímáme migranty, nebo fakt, že nás chrání NATO? Toužíme víc po spravedlivých a rychlých soudech, nebo po právu nosit zbraň? Odpovědi nabízí čtvrtý díl unikátního předvolebního výzkumu, který Aktuálně.cz připravilo ve spolupráci s agenturou Behavio.
Kresba: Shutterstock, Aktuálně.cz

Záruka klidu a pořádku patří k nejpoptávanějším věcem prakticky v jakýchkoli volbách. Ani ty letošní sněmovní, k nimž půjdeme o druhém říjnovém víkendu, nepředstavují výjimku. Naopak, data naznačují, že otázka bezpečnosti se stala jejich klíčovým bodem. Fenoménem, který voliče různých stran velmi silně spojuje i štěpí zároveň. Bez ohledu na své politické preference Češi silně touží po garancích, že se budou moci ve své zemi cítit bezpečně. Zároveň je ale rozděluje pohled na to, co jim tento kýžený stav zajistí.

Čeho se Češi nejvíc obávají a co považují pro svůj klid za nejdůležitější? Komu pomůže vědomí, že budeme přísně střežit hranice a nepřijmeme žádné uprchlíky? Komu přítomnost kamer a policie v ulicích? Komu právo nosit vlastní zbraň? Koho uspokojí tvrdé tresty pro zločince? A koho jistota, že zůstaneme pevnou součástí NATO i Evropské unie?

V lecčems překvapivé odpovědi nabízí čtvrtý díl unikátního předvolebního výzkumu, který Aktuálně.cz připravilo ve spolupráci s agenturou Behavio.

RozhovorKdo nechce zneužívat strach z migrantů, může slibovat tvrdé tresty pro zločince, lidem to dá pocit bezpečí, říká spoluautor výzkumu Jiří Boudal

Které bezpečnostní otázky jsou pro všechny voliče podobně důležité?

Není jich mnoho. Bezpečí patří mezi věci, které chceme všichni, ale představujeme si pod tím pojmem diametrálně odlišné záležitosti. Přesto se najde pár takových, na kterých se shodneme.

Sociolog Jiří Boudal, výkonný ředitel agentury Behavio | Foto: Jolana Haismanová

Všichni voliči napříč stranami chtějí například tvrdší tresty pro zločince a kupodivu si téměř všichni s pocitem bezpečí spojují i spravedlivou justici. Soudnictví je zatím politicky nepříliš uchopené téma, přesto nám stabilně vychází z výzkumů jako něco, co lidé velice prožívají a s čím vůbec nejsou spokojeni.

Které okruhy naopak společnost nejvíc polarizují?

Pochopitelně je to otázka přijímání uprchlíků: zatímco u sympatizantů opozičních koalic příliš nerezonuje, nulová otevřenost je klíčová pro pocit bezpečí u většiny voličů SPD, ANO nebo KSČM.

Dalšími štěpicími liniemi jsou NATO a Evropská unie. Pro příznivce demokratické opozice představují srovnatelně silné symboly a záruky bezpečí, pro ostatní nikoli.

Zajímavé je pak rozdělení u zbraní. Většinu Čechů tenhle bod nechává chladnými, ať už sympatizují s Piráty, ODS nebo ANO. Nikoli ale přívržence SPD, pro něž je možnost nosit zbraň důležitým prvkem. Za symbol bezpečí jej považuje skoro polovina lidí, kteří o volbě Okamurovy strany uvažují. Naopak se prakticky nijak nerozcházíme v pohledu na Rusko.

Spojenectví s ním nerezonuje dokonce ani u voličů SPD a KSČM.

Co si myslíte o rozhodnutí ANO postavit kampaň na strachu z migrace?

Z pohledu preferencí jeho voličů to dává smysl. Pro většinu z nich (69 %) je odpor k přijímání uprchlíků úzce spojen s pocitem bezpečí. Navíc je to téma i pro ty, kdo se ještě pevně nerozhodli dát ANO svůj hlas a v hledáčku mají také koalici Pir/STAN. Tím, že Andrej Babiš zdůrazňuje tuto otázku, může je získat na svou stranu.

V této souvislosti je třeba říci, že rozhodování voličů příliš neovlivňují partajní programy. Pro úspěch v kampani je klíčové, jestli daná strana důsledně připomíná několik emotivních symbolů. A marketing Babišova hnutí si pravděpodobně vyhodnotil, že v oblasti migrace se dají najít nejsnáze.

Která témata by mohly opoziční strany ještě rychle zvednout, aby zvrátily strach „z migranta do každého bytu“?

Jak už jsem říkal, v kampani nejde primárně o témata, ale o konkrétní obrazy, symboly a příběhy, které s nimi souvisí. A ty, pokud mají něco zvrátit na poslední chvíli, musí být mnohem překvapivější a emotivnější než obyčejně. Navíc musí působit přirozeně, že jste o nich nemluvili dříve.

Dám vám příklad. Když Andrej Babiš těsně před minulými sněmovními volbami začal křičet, že ČSSD právě podepsala povolení k těžbě lithia, čímž okradla stát o tři biliony korun, nešlo mu v prvé řadě o těžbu nerostů. Slovo „lithium“ bylo prostě jen velmi emotivním a naléhavým symbolem, který měl voličům znovu připomnout jeho dlouhodobé téma, že „všeci kradnú“.

Abych odpověděl na vaši otázku: Obávám se, že na vytažení dalších témat je pozdě a opozice na žádné své lithium nabito nemá. Spíš bych naopak čekal, že hnutí ANO ještě před volbami vyeskaluje otázku migrace nějakou symbolickou bombou. Má ostatně výrazně volnější ruce, protože se dlouhodobě moc netrápí pravdivostí své kampaně.

Nicméně fenomén migrace tu určitě s námi zůstane i u dalších voleb. A strany, které nechtějí strašit uprchlíky, musí tento bod nějak upozadit jiným tématem, kterým by daly svým voličům najevo, že i ony se chtějí zasazovat o jejich bezpečí. Nabízí se třeba právě již zmiňované tvrdší tresty pro zločince. Například zpřísnění postihů pro sexuální násilníky a predátory, kteří dnes často od soudu odcházejí s podmínkou. To je potenciálně velice emotivní téma pro všechny rodiče a prarodiče, přičemž má obří podporu i mezi mladými lidmi. A je to navíc oblast, kde o emotivní konkrétní symboly není nouze.

Sociolog Jiří Boudal je výkonným ředitelem výzkumné agentury Behavio.

Zdroje fotografií: Shutterstock, Aktuálně.cz

 

Právě se děje

Další zprávy