reklama
 
 

Hušák akcionářům lhal, potvrdil soud. Jak jim to ale poškodilo pověst, podle něj neprokázali

Aktualizováno 5. 1. 2016 14:40
Česká unie sportu žalovala šéfa Sazky Aleše Hušáka, že způsobil krach firmy a poškodil její pověst. Zatímco ve sporu o pověst neuspěla a soud její žalobu o omluvu a dva miliony korun dnes zamítl, o samotném důvodu krachu ještě nezačal jednat. Unie je ale přesvědčena, že v druhé větvi sporu, v níž jde o miliardu korun, uspěje. Odůvodnění prvního verdiktu jí prý v tom nahrává.

Praha - Bývalý šéf společnosti Sazka Aleš Hušák nemusí platit České unii sportu dva miliony korun za poškození jejího dobrého jména v souvislosti s krachem Sazky. Rozhodl o tom Městský soud v Praze.

Soudkyně Růžena Kučerová sice připustila, že Hušák klamal akcionáře a ke krachu společnosti, kterou jim měl řádně spravovat, tím pomohl. České unii sportu se podle ní ale nepodařilo prokázat, jak se to projevilo na její pověsti.

Unie verdikt i přes zamítnutí kvituje. "Dává nám to velkou naději v druhém sporu, který vedeme," uvedl advokát unie Aleš Rozehnal. V této části sporu totiž žalovali pouze poškození dobré pověsti, za které požadovali dva miliony korun a omluvu. Hlavní spor, o znehodnocení miliardového podílu unie v Sazce, bude soud teprve rozhodovat. "Pokud by bylo odůvodnění v té druhé, majetkové věci stejné, tak zcela jistě budeme úspěšní," řekl.  

Sám Aleš Hušák žalobu považuje za nesmyslnou. "Kdo může za krach? Děkuji za otázku. Tím byl přece útok dvou finančních skupin, aby Sazku získaly," uvedl Hušák před Městským soudem v Praze, kam se dostavil v ohrnutých džínách a se šálou kolem krku, kterou při jednání nesundal. 

Česká unie sportu má ale jiný názor. Ke krachu by nedošlo, nebýt Hušáka. Nejen toho, že si prosadil stavbu předražené Sazka arény,  ale i jeho rozmařilého utrácení ve funkci.

V první části žaloby unie po Hušákovi chtěla dva miliony korun a omluvu za to, že svým jednáním v Sazce poškodil dobré jméno unie i celého tuzemského sportu. A ta i kvůli tomu přišla například o sponzory či podporu státu. Sazka, která dříve přinášela tuzemským sportovním svazům více než miliardu ročně, pod jeho vedením nakonec před čtyřmi lety zkrachovala.

Utrácel i na pokraji krachu

Žaloba Hušákovi vyčítá rozmařilé utrácení i v době, kdy stála na pokraji krachu. Například průměrný měsíční příjem 5,6 milionu korun, privátního kuchaře placeného z peněz firmy či dvě luxusní limuzíny i s řidiči. Ale také soukromé letadlo, za něž – opět firma – platila 8,3 milionu ročně.  To je jen část benefitů, které si dopřával v letech 2006 až 2010. A to i v době, kdy se už Sazka řítila do konkurzu a nebyla schopna ani vyplácet výtěžek z loterií svým akcionářům.

Těmi byly sportovní svazy v čele s dominantním ČSTV (dnes Česká unie sportu) s 68procentním podílem. Uvedené Hušákovo rozhazování za přihlížení akcionářů se totiž stalo mimo jiné vděčným tématem mnoha článků. "Veřejnost si pak učinila závěr, že žalobce si za situaci může sám, respektive že sport nemá nárok na podporu," uvedl advokát České unie sportu Aleš Rozehnal.

Hušák ale výše zmíněné náklady označil za marginální. "Bylo to součástí nákladů. Kdyby to nebylo, tak by to zisk za dobu mého působení zvedlo jen o 25 milionů," uvedl. A poukázal na to, že jeho zástupce ve firmě, jímž byl předseda Autoklubu Roman Ječmínek, měl 40 procent jeho příjmů. "Tedy dva miliony měsíčně. Jemu to ale nikdo nevyčítá," podotkl.

Ne já, to akcionáři

Za pád Sazky podle Hušáka může útok na jeho společnost a to, že dvě banky vypověděly financování a prodaly pohledávky, které ještě nebyly splatné.

Soud se především zabýval hlavním důvodem pádu Sazky – stavbou O2 areny. Právě zadlužení kvůli její výstavbě uvrhlo Sazku do spirály dluhů, kvůli nimž před čtyřmi lety definitivně zbankrotovala. To, že ji Hušák protlačil, je také jedním z bodů žaloby. Hušák podle žaloby lhal členům představenstva a akcionářům o skutečném stavu společnosti. "Do poslední chvíle tvrdil, že Sazka je zdravá, ekonomicky silná a úpadek jí nehrozí," říká Rozehnal. "Všichni byli o všem informováni," odmítl to Hušák.

Poslední ránu Sazce podle něj dalo rozhodnutí akcionářů v čele s Českou unií sportu vydat druhou emisi dluhopisů. Kvůli splácení stavby – ta se z původně odhadovaných 2,7 miliardy vyšplhala na trojnásobek – totiž zeslábl odvod Sazky jejím akcionářům z původní více než miliardy korun na necelou pětinu.

"Na zasedání představenstva Sazky jsem s touto druhou emisí nesouhlasil," řekl Hušák. Podle něj to ale akcionáři prosadili, aby jim tak nezeslábl tok peněz ze Sazky. Kdyby se akcionáři smířili s tím, že dočasně klesne výtěžek na 150 milionů ročně, Sazka by se nedostala do takových problémů, které skončily jejím krachem.

Samotný pád pak prý rozpoutalo to, že i když byla uzavřena dohoda s bankami, dvě z nich své pohledávky nečekaně a proti dohodě prodaly. "Bylo to zneužití insolvenčního řízení, aby byla získána jedna z největších firem v republice," stojí si Hušák za svým.

Hušákova výpověď skončila po takřka třech hodinách. Právník České unie sportu Rozehnal vzápětí požádal soud, aby jednání odročil, aby mohl na některé jeho výroky reagovat. "Jsou demagogické, musíme je uvést na pravou míru," řekl. "Já bych to ráda už skončila," odvětila soudkyně Růžena Kučerová a oznámila, že vynese rozsudek. V něm žalobu zamítla.

Mluvčí České unie sportu Lenka Tichá už oznámila, že se odvolají. "Využijeme všech zákonných možností," uvedla.

Zatím dva miliony, pak miliarda

Unie v žalobě požadovala kromě omluvy a dvoumilionového odškodnění za poškození dobrého jména také náhradu škody ve výši 950 milionů korun. Tolik byla totiž nominální hodnota jejího podílu v Sazce.

Soudkyně Kučerová ale tuto část vyčlenila k samostatnému projednání – podle ní je to totiž jiný druh odškodnění, který musí řešit specializovaný senát. Jednání v této části ovšem nezačalo, protože unie nezaplatila soudní poplatek čtyři miliony korun.

autor: Marek Pokorný | 5. 1. 2016 13:12

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama