Cílem už není diagnóza, ale pomoc dítěti. Jak inkluzi zvládají učitelé a jak rodiče?

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
1. 12. 2019 8:11
Inkluzivní vzdělávání v Česku funguje už tři roky. Národní institut dalšího vzdělávání proto zmapoval postoje a potřeby 6349 učitelů a 355 ředitelů škol v oblasti inkluze. Jde o školy pracující v obtížnějších vzdělávacích podmínkách, které se ale chtějí dále rozvíjet a zapojily se do projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi. Aktuálně.cz přináší výsledky šetření.
Foto: Shutterstock.com

Potíže s diagnostikou

Pedagogická diagnostika slouží k určení vzdělávacích potřeb dětí a k nastavení podpůrných opatření 1. stupně. Výsledkem jsou úpravy metod výuky, obsahu vzdělávání či způsobu hodnocení. Diagnostiku přímo ve škole provádí buď sám učitel, nebo školní speciální pedagog, výchovný poradce, školní metodik prevence či školní psycholog. Provádí ji také pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra. Ta se však potýkají s celou řadou problémů.

Krajská metodička Jana Ščerbová z Centra podpory školám v oblasti společného vzdělávání v Karlových Varech říká, že kvůli časové tísni často neproběhne vyšetření do stanoveného termínu, zákonný zástupce posílá žádost o vyšetření pozdě nebo vůbec, zákonní zástupci se nedostaví opakovaně na vyšetření do poradny, popřípadě školy doporučují zákonným zástupcům vyšetření v poradně někdy příliš pozdě, jindy zase zcela zbytečně. Někteří učitelé a ředitelé pak příliš odborným závěrům poraden ani nastavení Individuálního vzdělávacího plánu nerozumějí.

 

Právě se děje

Další zprávy