Praha - Zátopek naučil Čechy běhat, Kodeš hrát tenis a Sáblíková je teď může naučit bruslit.
Sportovkyně, která na olympijských hrách ve Vancouveru získala dvě zlaté a jednu bronzovou medaili, Martina Sáblíková, se ještě z Kanady nevrátila, ale její příběh už láká lidi k donedávna naprosto neznámému sportu.
"Už teď volají rodiče dětí nebo mladí lidé sami a chtějí bruslit. Jsou jich desítky," říká předseda Českého svazu rychlobruslení Ondřej Brada, ale podle něj prý zůstává nohama na zemi. "Nečekám, že Martina zvedne líné z křesel a začnou bruslit tisíce lidí. Navíc je na vrcholu už dlouho, kolik je tu jen titulů z mistrovství světa."
Sáblíková má ale potenciál oslovit děti nebo rodiče, kteří si nějaký sport vybírají. "Volají hlavně rodiče, ale také mladí lidé, třeba dvacetiletí, a doufají, že ještě není pozdě začít závodně bruslit."
Z hokejistů bruslaři?
Reálnější základ než vypuknutí davové hysterie po rychlobruslení má představa, že tento sport odvede část dětí (především kluků) od hokeje.
"Teď jsme hokejový národ. Pozná se to, když zamrznou rybníky. V Holandsku děti bruslí, v Rakousku hrají třeba curling a u nás si postaví dvě boty na led jako branku a hrají hokej. Třeba se Martině Sáblíkové podaří tohle trochu otočit," říká Ondřej Brada.
Už teď se pro mladé bruslaře díky úspěchům Sáblíkové lépe hledá čas v hokejových halách. Zájem podle něj musí vyjít hlavně od rodičů, zespoda. A v tom může Sáblíková pomoci.
"Když budeme srovnávat s hokejem. Rodiče si řeknou: Chci mít z dítěte Ovečkina, který srazí k zemi Jágra nebo z něj chci mít Jágra, který má spoustu peněz, ale na tom ledě leží? Není lepší mít z něj další Sáblíkovou?" doufá Brada.
S Kodešem se stal tenis sportem pro všechny
Sportovní historie v Česku pamatuje nejméně dva velké boomy zájmu o konkrétní sport, které odstartovali úspěšní sportovci.
"Nejprve to byl Emil Zátopek s atletikou a pak v sedmdesátých letech Jan Kodeš s tenisem. Když v sedmdesátém třetím vyhrál Wimbledon, byl to zásadní krok k demokratizaci celého sportu," říká profesor Marek Waic, který se dějinami sportu a tělovýchovy zabývá na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK.
Trochu jiné je to s fenomenální gymnastkou Věrou Čáslavskou. "Tam o takové dramatické změně mluvit nejde, protože gymnastika jako celek navazovala na sokolské cvičení, které u nás mělo velkou tradici," vysvětluje Waic.
Sáblíková to teď bude mít s popularizací své disciplíny těžší než její předchůdci. "Musíme to posuzovat v kontextu doby. Teď je tolik jiných možností. V době totality takové fenomény mnohem více působily. Kolik lidí teď třeba jezdí na horském kole a absolutně netuší, kdo vyhrál Tour de France či kdo byl Jan Veselý," dodává.
