reklama
 
 

Havel agentem StB? Ne, jen přehmat Státní bezpečnosti

10. 4. 2012
Nové údaje o tom, jak StB založila v srpnu 1965 Havlův svazek "kandidáta na agenta"
Doporučujeme

Praha - Usilovala komunistická Státní bezpečnost skutečně o to, aby z Václava Havla udělala svého agenta?

Po Havlově smrti historik Pavel Žáček z Ústavu pro studium totalitních režimů znovu prošel dokumenty z archivu StB a zdokumentoval počátky sledování předního českého dramatika a disidenta v 60. letech.

A vysvětlil také dosud ne zcela objasněnou událost z léta 1965, kdy StB na Havla na několik měsíců založila svazek kandidáta na agenta tajné komunistické policie.

Ukázalo se, že šlo spíše o přehmat StB. Podle Žáčka vznikl Havlův svazek "kandidáta agenta" zjevně kvůli špatné koordinaci jednotlivých pracovišť centrály Státní bezpečnosti.

Poté, co si to jednotlivé složky StB vyjasnily, už se komunističtí zpravodajci soustředili na Havla jenom jako na nepřítele socialismu.

Operace Profesor

Co se tedy na přelomu let 1964 a 1965 přesně stalo? Do Prahy tehdy přijel profesor Kolumbijské univerzity George Kline, na nějž StB založila osobní svazek "Profesor". Podle sovětských přátel to byl totiž příslušník rozvědky amerického vojenského letectva.

Kline se také sešel s Janem Grossmannem a Václavem Havlem, kteří působili v Divadle Na Zábradlí. "Havla označil za velmi talentovaného a jeho hru za srovnatelnou s nejlepším světovým průměrem," cituje Žáček ze spisu Státní bezpečnosti v článku pro aktuální vydání odborného časopisu Paměť a dějiny.

V polovině roku 1965 přišla Havlovi do divadla fotokopie písemností Národně demokratického sdružení. Zjevně z důvodu možné provokace odevzdal "protistátní" leták na městský výbor KSČ.

Příslušný odbor StB, který pracoval na spisu "Profesor" amerického pedagoga, se pak pokusil této situace využít ke kontaktování Havla. V červnu 1965 navštívili Havla v jeho bytě dva vysoce postavení důstojníci tajné policie, aby s ním promluvili o odevzdaném letáku.

Inspirace pro literární činnost

Havel věděl, s kým mluví, a tomu také přizpůsobil své vyjadřování. A důstojníci StB byli spokojení.

"Státní bezpečnosti se zejména líbil názor, že se 'nám' v kulturní oblasti žádný kapitalistický stát nemůže rovnat," uvedl Žáček a připojil citát ze spisu StB: "Poměr Havla k našemu zřízení lze hodnotit kladně."

Důstojníkům StB nebylo podezřelé ani to, když se s nimi Havel na závěr setkání rozloučil se slovy, že "je sám rád, že s nimi hovořil, neboť to pro něj byla inspirace pro další práci v jeho literární činnosti".

Havel jako kandidát číslo 24486

Důstojník StB následně navrhnul založit svazek "kandidáta agenta" a na jeho desky napsat jméno Václava Havla. Sliboval si od toho, že se prostřednictvím Havla dozví více o činnosti amerického pedagoga Klineho alias Profesora.

"Havel se jeví jako vhodný typ kandidáta agenta, který v případě, že bude získán ke spolupráci, bude úkolován k rozpracování Profesora a jeho styků v Praze s cílem odhalení protistátní činnosti," uvedl kapitán Karel Odvárka.

Zkraje srpna schválil založení spisu odpovědný náčelník a I. zvláštní odbor ministerstva vnitra ho zaregistroval pod číslem 24486.

Z možného agenta nepřítel zřízení

Za pár měsíců ovšem bylo všechno jinak. Mohl za to jiný odbor Státní bezpečnosti, který v té době pracoval na akci Maska, což byl krycí název pro špiclování skupiny literárních pracovníků, mezi nimiž byl jednou z hlavních postav právě Václav Havel.

Z Havla - potenciálního agenta StB se najednou stal Havel - nepřítel režimu.

Spis číslo 24486 dostal rázem jinou podobu. Poznatky, které získal tento odbor Státní bezpečnosti, ukazovaly, že Havel "prováděl nepřátelskou činnost zaměřenou proti kulturní politice Komunistické strany Československa".

Havel byl označován jako iniciátor podpisové akce za svolání mimořádné konference Svazu československých spisovatelů, na níž mělo dojít k "rozbití a přestavbě ústředního výboru, jehož členy označoval za přisluhovače ÚV KSČ".

Lépe informovaný odbor Státní bezpečnosti konstatoval, že Havel kolem sebe "soustřeďuje široký okruh mladých umělců, kteří jsou s ním spjati nesouhlasem s kulturní politikou strany a kteří chtějí vystoupit s požadavky 'absolutní tvůrčí svobody' na úseku literární činnosti".

Sledován až do pádu režimu

Václav Havel se pak pro Státní bezpečnost stal jednou z nejsledovanějších osob v zemi a byl zařazen do 1. kategorie nepřátelských osob. A to až do pádu totalitního režimu v listopadu 1989.

Historik Pavel Žáček v textu pro aktuální vydání časopisu Paměť a dějiny připomíná, jak Havel zkraje 90. let na událost z poloviny 60. let vzpomínal.

"I já jsem byl prý veden v roce 1965 tři měsíce jako kandidát a pak teprve jsem byl překvalifikován na nepřátelskou osobu. Z těch záznamů vyplývá, že mě prý někdy v červnu 1965 navštívili, já si na to samozřejmě nevzpomínám, a že jsem se k nim choval natolik slušně, že se pak rozhodli napsat si mě jako kandidáta. Po třech měsících si to rozmysleli," uvedl Havel v roce 1992.

autor: Pavel Baroch

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama