"Máme silné podezření, že dvě labutě byly nakaženy virem kmene H5N1. Ukazují to výsledky prvních laboratorních testů," uvádí se v prohlášení rakouského ministerstva zdravotnictví.
Vzorky jsou nyní na cestě do britského Weybridge, kde sídlí referenční laboratoř Evropské unie.
Úřad zemského agrárního rady Hanse Seitingera informoval, že pravděpodobnost nákazy nebezpečným chřipkovým virem H5N1 je asi 70 procent.
Německo napjatě čeká. Bude deváté?
Obavy panují také v Německu.
"Na ostrově Rujána byly nalezeny čtyři mrtvé labutě a rychlotest u nich prokázal podezření na výskyt nebezpečného viru H5N1," oznámila včera večer mluvčí ministerstva zemědělství.
Potvrdí-li chorobu i další testy, stane se Německo devátou evropskou zemí, kde se ptačí chřipka vyskytla.
Němečtí odborníci si o tom, jak testy dopadnou, nedělají žádné iluze.
"Musíme počítat s tím, že podezření se potvrdí. Jako odborníci o tom již nepochybujeme. Ptačí chřipka se definitivně dostala i do Německa," řekl dnes ráno v rozhovoru pro televizi ZDF ředitel Institutu Roberta Kocha v Berlíně Reinhard Kurth.
Současně však varoval před přehnanými reakcemi. "V prvé řadě je třeba zachovat klid a nepodlehnout panice. K tomu není žádný důvod," zdůraznil Kurth.
Česko posiluje opatření
V návaznosti na tyto případy zpřísnila Praha opatření proti nákaze.
Od čtvrtka začne platit pro podnikatelské chovy zákaz pobytu drůbeže ve venkovních výbězích, splnit ho musí nejpozději do konce února.
Z úterního jednání Ústřední nákazové komise vyplývá, že již od března by pak měl začít platit zákaz výstav a trhů drůbeže a ptáků. Výjimky z obou omezení může udělit pouze Krajská veterinární správa.
Chovatelé - podnikatelé mají podle dnes přijatých mimořádných opatření dále povinnost chránit chovy před vniknutím ptactva, tedy například zasíťovat okna a větráky.
Musí také informovat veterináře při podezřelých příznacích - nižším příjmu potravy a vody v chovech, úbytku snášky vajec nebo vyšší úmrtnosti.
Potíže čekají chovatele kachen
V tuzemsku je podle údajů ministerstva zemědělství asi 700 velkochovů a statisíce malých chovatelů drůbeže. Těch se však zákaz venkovního výběhu netýká. Ministr zemědělství Jan Mládek je ale rovněž vyzývá k maximální ochraně chovů.
"Rozhodující část domácí produkce drůbežího masa tvoří kuřata a jejich výkrm je soustředěn do krytých hal; podobně je tomu u krůt," upozornila předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Vlasta Luškanová. "V produkci vajec je farem s výběhy jen minimálně."
Problémy s opatřením ale zřejmě budou mít chovatelé vodní drůbeže. Těch je podle informací ČTK v tuzemsku maximálně dvacet.
Rakousko vyhlásilo ochranná opatření
Přes podobně přísná opatření se v sousedním Rakousku již nalezly mrtvé labutě.
Byly nalezeny u elektrárny Melach ve spolkové zemi Štýrsko, která sousedí se Slovinskem. Ve stejné zemi byla objevena mrtvá labuť s podezřením na H5N1 už ve čtvrtek, jen necelých 10 kilometrů od rakouských hranic na řece Drávě u Mariboru.
Zatím u ní však byl potvrzen pouze chřipkový kmen H5. Vzorky se nyní analyzují ve stejné laboratoři ve Velké Británii.
Tři kilometry kolem rakouského Melachu bude teď nejméně měsíc ode dneška vyhlášena ochranná zóna. Veškeré drůbežářské podniky v této oblasti mají okamžitý zákaz prodeje drůbeže, masa, vajec a dalších produktů. V okruhu dalších deseti kilometrů se může s těmito výrobky obchodovat jen po povolení od veterinárních úřadů.
Ve všech rizikových oblastech - podél vodních toků a ploch - nyní rakouské veterinární orgány nařídí přemístění veškeré domácí drůbeže do uzavřených prostor. Stejné opatření platí ode dneška na celém území Německa.
Šíří se v Evropě i ve světě
Pokud se nákaza potvrdí, bude to první případ ptačí chřipky v sousední zemi ČR. Potvrzené případy viru H5N1 u divokého ptactva na území Evropské unie jsou zatím v Itálii a Řecku.
Bulharsko potvrdilo nákazu v sobotu.
Virus, který od roku 2003 usmrtil už 91 lidí, už se z Asie rozšířil i do Afriky. Labutě uhynulé na H5N1 včera potvrdil i Írán.
