Praha - Deváťáci z Prahy, Královéhradeckého či Jihomoravského kraje se letos mohou radovat. Ti, kteří neuspěli v prvním kole přijímacích zkoušek, mají nebývalou šanci dostat se ve druhém kole na gymnázium.
Právě v těchto krajích zbylo podle předběžných výsledků přijímacích zkoušek nejvíce volných míst.
V Praze jich je na 175. V Královéhradeckém kraji jich pro druhé kolo, které se bude konat v květnu, zůstalo volných 97. V Jihomoravském kraji 74 míst a v kraji Vysočina 84 volných židlí.
Praha letos hlásí ještě další novinku, která může zahýbat osudy školáků - většina dětí se dostala na školu, na kterou se přihlásila. Přičinou ale může být strach z neúspěchu a při možnosti pouze jediné přihlášky sázka na jistotu.
Obrovská šance
"Už na tyto školy není dvoj- či trojnásobný převis poptávky, jaký býval dříve," řekl deníku Aktuálně.cz ředitel oddělení středního školství pražského magistrátu Tomáš Ledvinka. "Děti měly obrovskou, téměř stoprocentní šanci dostat se na školu, kterou si vybrali."
V Praze se tak začíná projevovat demografický pokles: To, po čem děti touží, zhruba odpovídá nabídce škol. A právě fakt, že téměř polovina všech pražských gymnázií letos nabízí volná místa i pro druhé kolo přijímaček, to dokresluje.
"Překvapilo mě, že některá gymnázia dokonce letos ani nedělala přijímačky a brala všechny, kteří měli určitý prospěch," říká Ledvinka. "Pro druhé kolo dokonce nabízí volná místa i jedno osmileté gymnázium."
Gympl není prim
Nebývalé pokrytí poptávky odhalují i statistiky z Pardubického kraje. Do druhého kola zde sice zbývá "jen" 44 míst na gymnáziích, v řadě měst je to však díky tomu, že se děti dostaly na kýženou školu už v kole prvním.
Tak například v Moravské Třebová vzali všechny uchazeče jak na čtyřleté, tak na osmileté gymnázium. A k tomu ještě další volná místa nabízí do druhého kola.
Podobná situace panovala v Žamberku, kde přijali všechny uchazeče a ještě tři místa nabídli. V Přelouči dokonce přijali všechny uchazeče i na osmileté gymnázium.
Zatímco na jednom z gymnáziích v Pardubicích odmítli 28 uchazečů, na druhém přijali všech 75 uchazečů a nabídli dalších 15 míst pro druhé kolo.
"Skoro všechny naše děti se dostaly tam, kam chtěly," říká ředitel základní školy v Chrudimi Zdeněk Brož. "Možná, že se nedostanou na konkrétní gympl, ale mají možnost se bez problémů dostat na jiný."
Brož ale upozorňuje, že za úspěšností žáků může být strach. "Když mohou podávat jen jednu přihlášku, tak někdy děti a rodiče hrají na jistotu a radši to na gymnázium ani nezkouší a raději volí školu, kde je větší šance."
I to může být důvodem, proč v Pardubickém kraji - podobně jako v ostatních regionech - gymnázia nebyla na první místě zájmu deváťáků.
Nejvíc dětí se v tomto kraji chtělo dostat na technické lyceum, střední odbornou školu podnikání, či na obory kuchař, automechanik, zahradník. Ty všechny v zájmu dětí předčily gymnázia.
Populační pokles
Volná místa na gymnázia hlásí také Olomoucký kraj, kde zbývá na 68 volných míst. I díky tomu, že rada kraje schválila vytvoření další třídy na gymnáziu v Hejčíně.
"Hlavní podíl na tom má populačnímu pokles. Procentuelně se tak na gymnázia dostává více dětí než v minulých letech," říká vedoucí oddělení krajského vzdělávání Karel Goš. "Na těch prestižních gymnáziích však stále bývá převis poptávky."
Rada olomouckého kraje se po uzavření druhého kola přijímacích zkoušek sejde, aby projednala, zda na některých oborech nepřidat místa a naopak - jinde neubrat.
Neuskutečněné cíle
Ministryně změny v příjímaních žáků na střední školy vítá. "Sama jsem zaznamenala, že řada škol už nedělala přijímačky," říká. "To byl můj cíl: aby se pro to rozhdli sami ředitelé."
Ministryně Kuchtová při nástupu do funkce slibovala, že se zasadí o rušení přijímaček. "Zatím je to ve fázi diskuse," říká dnes.
Podobně daleko je i od dalšího svého cíle: Umožnit žákům podávat si více přihlášek na střední školy. "Myslela jsem, že to půjde rychleji, a že to už příští rok bude možné," řekla Aktuálně.cz Kuchtová. "Ale objevily se tam technicko-logistické problémy. Nyní hledáme cestu, jak to celé zadministrovat."
Tradice strachu
Podle Jany Strakové z Institutu pro ekonomické a sociální otázky však tento rok ukázal, že problém s přijímačkami už není tak akutní. Jinými slovy: Že Kuchtová ani pospíchat nemusí.
"Ministerstvo by si v tuto chvíli mělo spíš udělat šetření, kolik škol přijímačky dělalo, jak vypadaly a jaký byl převis," říká Straková. "A především, podle čeho se rodiče s dětmi rozhodovali. Zda jdou studovat, co chtějí - nebo zda se rozhodovali ze strachu o přijetí."
Podle Strakové tyto informace nikdo neshromáždil. "Lze říci, že strach z přijímaček tu přetrvává z jakési tradice," říká. "Ale třeba už to tak vůbec není. Problém může být jinde - třeba na učňovských oborech jsou děti, které by chtěly jít na školy s maturitou, ale bály se neúspěchu."
To by se podle Strakové mělo změnit. "Je nutné dát všem dětem příležitost studovat, co chtějí," říká. "Ale také jim umožnit, aby mohly bez problému z této školy odejít, pokud zjistí, že pro ně není vhodná."
