Česko zažilo ojedinělou událost. Vládní speciál v pátek 20. dubna přivezl z Říma ostatky pražského arcibiskupa Josefa Berana, který zemřel v exilu poté, co ho po jmenování kardinálem v roce 1965 komunisté nepustili zpět do vlasti. Návratem se naplnila kardinálova poslední vůle.

Josef Beran byl vlastenec, který neztratil odvahu v nacistickém koncentračním táboře, ani po únoru 1948, kdy odmítl podřídit církev komunistické moci. Vystoupil proti komunisty organizované "Katolické akci", která měla oslabit vazbu církve na Vatikán. Beran též exkomunikoval kolaborantského kněze Josefa Plojhara, který přes přísný zákaz přijal funkci v komunistické vládě.

Josef Beran měl být podle plánů komunistů zapomenut. Patnáct let ho internovali na různých místech Čech, bránili mu ve výkonu arcibiskupské funkce. Po smrti se dočkal unikátní pocty – pohřbu v hrobce papežů pod svatopetrskou bazilikou ve Vatikánu. Letos papež František svolil k vyzvednutí ostatků z posvátného místa. Církevní instituce se také už roky zabývají otázkou kardinálova blahořečení.

Z vatikánské baziliky do svatovítské katedrály

V podzemí svatopetrské baziliky, kde 49 let spočívaly ostatky kardinála Berana, bude na kardinálovu trvalou památku zřízena pamětní deska. Z Říma byly ostatky letecky dopraveny do Česka. Seznamte se s průběhem celého ceremoniálu.

Vatikán a Řím

Vyzdvižení ostatků ze svatopetrské baziliky se uskutečnilo ve čtvrtek 19. dubna. S poctami příslušejícími kardinálovi byly převezeny do papežské koleje Nepomucenum. Zde - v místě, kde studovaly elity české katolické církve - se večer uskutečnila slavnost za účasti rodáků a současných studentů kněžského semináře. Místo je zvolené kvůli symbolice. Beran na koleji bydlel v době svého nuceného exilu od 19. února 1965 do 17. května 1969. Bydlel ve skromném dvoupokojovém bytě v prvním patře.