Foto: Namísto Koněva stojí v Praze socha Putina jako skřeta se zdviženou pravicí

Foto: Namísto Koněva stojí v Praze socha Putina jako skřeta se zdviženou pravicí
Připodobňuje gestem ruského diktátora k Adolfu Hitlerovi. Postava se skřetíma nohama při tom sedí na kohoutku s plynem.
Asi metrovou sochu nainstalovali lidé z iniciativy Zbraně pro Ukrajinu.
Socha stojí na známém místě na Praze 6. Dříve zde stála podobizna sovětského maršála Koněva.
Putinovu sochu má na svědomí sochař a kovář Dušan Dostál.
Foto: Jakub Plíhal
Jakub Plíhal ČTK Anna Dohnalová Jakub Plíhal, ČTK, Anna Dohnalová
5. 12. 2022 15:29
Místo sundaného pomníku sovětského maršála Koněva stojí nově v Praze na stejném místě socha Vladimira Putina. Ruský prezident je tu připodobněn ke skřetovi na kohoutku s plynem. Zdvižená ruka přitom nápadně připomíná nacistický pozdrav. "To ať si každý vysvětlí sám," říká podnikatel Dalibor Dědek, který akci inicioval. Socha bude později vydražena iniciativou Zbraně pro Ukrajinu.

Na bubenečském náměstí stála socha maršála Koněva do jara 2020. Radnice Prahy 6 ji nechala odstranit na základě rozhodnutí ze září roku 2019, kdy rovněž padlo, že pomník nahradí památník osvobození Prahy na konci druhé světové války.

Místo nyní na čas zaujala Putinova socha, která má podle autora poukázat na viníka současného zdražování cen energií. Socha se zvednutou pravicí podle něj představuje Putina také v kombinaci s nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem, a vyjadřuje tak postoj, který ruský prezident zaujal.

Dílo s názvem Démon Ahriman, démon z perské mytologie, vzniklo při příležitosti mezinárodního setkání uměleckých kovářů. Znázorňuje absolutní zlo, doplnil k soše její autor.

Instalaci sochy i její následnou dražbu zorganizoval podnikatel Dalibor Dědek, který na počátku května vyhlásil kampaň Dárek pro Putina, shromažďující peníze na zbraně pro Ukrajinu napadenou Ruskem.

"Socha by měla vyslat signál do Česka, že problém na Ukrajině stále trvá a je potřeba ho řešit. Druhý signál je pro Ukrajince, že jsme s nimi, a třetí by měl být do Ruska, že tak jako tady dříve stála socha maršála Koněva, který byl vnímán pozitivně, tak nyní svoji historii poplivali," uvedl v pondělí Dědek. Věří, že Putinova socha by se mohla vydražit za šestimístnou částku.

Socha Dostálovi trvala 14 dnů a pracoval na ní 20 hodin denně, řekl. Setkání uměleckých kovářů, při kterém socha vznikala, se pravidelně koná na hradě Helfštýn a účastní se ho umělci z celého světa.

Pro umístění instalace musela dát svolení i městská část Praha 6, potažmo místní stavební úřad. "Celé to začalo ještě před komunálními volbami a přesvědčovat mě k tomu nikdo nemusel. Jsem rád, že se to povedlo dotáhnout do konce," uvedl její bývalý starosta Ondřej Kolář (TOP 09). 

Zásadní podle něj byla i domluva s organizací Post Bellum, která má svou instalaci hned vedle. Jedná se o výstavu, která má nabídnout vzpomínky skutečných lidí na události 20. století, které jsou zaznamenány pro sbírku Paměť národa.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

V EU bylo v letech 2021 a 2022 kvůli ptačí chřipce utraceno 50 milionů kusů drůbeže

V Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Nákaza se potvrdila ve 3000 ohniscích. Novinářům to dnes řekl ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy (SVS) Petr Šatrán. V komerčním chovu v Česku se nákaza naposledy objevila v Lánech na Kladensku, kde bylo usmrceno 9300 kachen. Největší ohnisko se potvrdilo loni na Tachovsku, kde nákaza zasáhla velkochov nosnic se 750.000 kusy drůbeže.

V ČR se loni potvrdilo 20 ohnisek nákazy. "Roky 2021 a 2022 byly z epidemického hlediska nejzávažnější," řekl Šatrán.

Podle Českomoravské drůbežářské unie se v ČR chová zhruba pět milionů kusů nosnic, likvidace chovu na Tachovsku tak znamenala úbytek zhruba 15 procent.

Šatrán poznamenal, že na úrovni EU se diskutovalo o vakcinaci proti ptačí chřipce. "V současné době jsou vakcíny na území EU registrovány a bylo přijato nařízení, které vakcinaci umožňuje v určitých případech," uvedl. Poukázal ale na to, že není přesně stanoveno, jak by se měla nákaza v případě vakcinace sledovat. Upozornil na to, že plošná vakcinace by výrazně omezila obchod se zvířaty a živočišnými produkty.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální banky loni koupily nejvíce zlata od roku 1967

Centrální banky po celém světě loni nakoupily 1136 tun zlata v hodnotě 70 miliard USD (1,5 bilionu Kč). Nákupy centrálních bank tak byly nejvyšší od roku 1967. Celková poptávka po zlatě pak loni stoupla na nejvyšší hodnotu od roku 2011. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).

Celosvětová poptávka po zlatě se loni zvýšila o 18 procent na 4741 tun. Kromě centrálních bank měli zájem o zlato i drobní investoři.

Údaje ukazují změnu postoje vůči zlatu od 90. let a začátku tisíciletí, kdy centrální banky, zejména ty v západní Evropě, prodávaly stovky tun kovu ročně. Od finanční krize v letech 2008 a 2009 evropské centrální banky přestaly prodávat a stále více mladých tržních ekonomik, jako je Rusko, Turecko či Indie, zlato nakupuje.

Centrální banky zlato preferují, neboť se očekává, že si tento kov udrží hodnotu i v době nestability. Na rozdíl od měn a dluhopisů není zlato závislé ani na žádném emitentovi nebo vládě.

WGC upozornila, že v době pandemie nemoci covid-19 se nákupy snížily. Ve druhé polovině loňského roku se ale zájem opět zvýšil a centrální banky od července do prosince nakoupily 862 tun zlata.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V prvním pololetí 2022 zemřelo meziročně o pětinu méně lidí. Nejčastěji podlehli ischemické srdeční chorobě

V prvním pololetí loňského roku zemřelo podle předběžných dat Českého statistického úřadu 60 tisíc obyvatel, meziročně o více než pětinu méně. Nejčastější příčinou úmrtí byla opět ischemická choroba srdeční, která je na prvním místě od roku 2018, jen v prvním pololetí roku 2021 ji vystřídal koronavirus. Český statistický úřad o tom v úterý informoval v tiskové zprávě.

Za prvních šest měsíců loňského roku zemřelo zhruba o 16 700 lidí méně než ve stejném období předchozího roku. "Meziroční pokles počtu zemřelých úzce souvisel se snížením úmrtnosti na onemocnění covid-19," uvedla Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Proti prvnímu pololetí roku 2020 zemřelo loni asi o pět procent obyvatel víc.

Při ischemické chorobě srdeční srdce přes tepny zúžené usazováním tuků nedokáže čerpat dost krve a postupně odumírají jeho části. V prvním pololetí 2022 jí podlehlo podle úřadu více než 8 tisíc lidí, tedy 13,5 procenta zemřelých. S věkem se podíl zemřelých z této příčiny zvyšoval, u lidí nad 85 let tvořila přes 21 procent úmrtí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy