Jak vysvětlit a pochopit život člověka i pohyby ve společnosti v dynamicky se měnícím světě? Jak najít smysl různých procesů a proudů, jak porozumět tomu, co se kolem nás děje - ať už je to válka, krize osobní identity, nástup umělé inteligence nebo generační zlomy?
Podcast Aktuálně.cz Mysli a žij! přináší rozhovory s filosofy a filosofkami o aktuálních tématech společnosti, která dnes zřejmě prochází obdobím "změny paradigmatu". Co k dnešnímu světu, životu člověka a společnosti dokáže říct filosofie a etika? A co další humanitní obory jako sociologie, antropologie či estetika? Jak se myšlení pozdní moderní doby projevuje všeobecně v kultuře.
Jak přemýšlí čeští filosofové a filosofky, jak vypadá jejich práce a jak na svět nahlíží světové špičky v oboru.
Pořadem provází publicistka Josefína Formanová a novinář Petr Fischer. Projekt vznikl za podpory nadace Sekyra Foundation.
Seznam článků se nepodařilo načíst, můžete si jej zobrazit zde.
Působí na Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vydal řadu publikací z oblasti politické filozofie, mezinárodních vztahů a teorie sociálních hnutí, mezi nimi nejnověji knihu Dekadence a obrození: Krize evropského liberalismu a „židovská otázka“. Jeho články, eseje či recenze se objevují například v Salonu Práva či Orientaci Lidových novin.
Vystudovala filozofii a informační vědu na Univerzitě Karlově, kde pak několik let působila na Studiích nových médií. Spolu s Janem Tylem stojí za oceněným projektem využívajícím neuronové sítě Digitální filosof a Digitální spisovatel. Zabývá se teorií médií, etikou AI nebo imaginací v souvislosti s technologiemi. V roce 2024 vydala knihu Animal, kterou napsala v interakci s GPT-2 až GPT-4.
Vystudoval Právnickou fakultu a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. V roce 2023 vydal monografii Společnost úzkosti, v níž se věnuje mimo jiné vysoce ceněné hodnotě společenského uznání a jejím důsledkům. Na podobná témata přispívá například do Salonu Práva. V současnosti působí jako výzkumník v Centru pro teoretická studia a na Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky.
Působí v Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd České republiky. V současnosti se zabývá konfliktem a technologiemi v antropocénu v rámci projektu Za hranice bezpečnosti: role konfliktu v posilování odolnosti (CoRe) a je členem nově vznikajícího Centra pro technologickou a environmentální etiku – Praha (CETE-P).
Filmař a autor takzvaných dokumentů, filmový teoretik a pedagog, průkopník jihlavské tradice "myšlení filmem". Chápe film jako tekutý prostor k objevným průzkumům mnohovstrevnaté moderní reality. Natočil filmy Nonstop, Deník babičky Němcové, Rock života, Věčný Jožo, Mám ráda nudný život, Exkurze aneb Historie současnosti, Vězení dějin.
Právník a sociolog, který se v červn 2024 stal ústavním soudcem. V roce 2002 získal profesuru v oborech teorie, sociologie a filozofie práva. Jeho jméno je krom Karlovy univerzity spojeno s Cardiff Law School či Velšskou univerzitou. Přednášel i na Stanfordově univerzitě, New York University, Kalifornské univerzitě v Berkeley, Katolické univerzitě v Lovani a řadě dalších zahraničních univerzit. Jiří Přibáň v současné době vede právně-sociologické centrum na Univerzitě v Cardiffu, na jehož založení se významně podílel.
Filozof působící jako pedagog na Katedře filosofie a religionistiky Univerzity Pardubice a jako vědecký pracovník ve výzkumném Centru pro etiku tamtéž. Vystudoval filozofii na Univerzitě Karlově a na Central European University v Budapešti. Ve své pedagogické a výzkumné práci se zabývá etikou a politickou filozofií. Vedle liberalismu se věnuje zejména tématům, jako je extremismus, konspirační teorie či občanská identita. V roce 2017 publikoval monografii Liberáli a tí druhí, jejíž český překlad vyšel v nakladatelství Academia.
Uznávaný expert na problematiku dezinformací a konspiračních teorií. Ve svém výzkumu se zaměřuje především na analýzu dat ze sociálních sítí a jejich využití pro pochopení lidského chování. Působí stále jako vysokoškolský pedagog na Karlově univerzitě.
Britská odbornice na bioetiku působí v Oddělení aplikované filosofie a etiky na Filosofickém ústavu Akademie věd. Zabývá se zejména pak otázkami reprodukční etiky, konkrétně vztahem mezi biologickým a morálním rodičovstvím. Zajímají ji ale také například etické otázky spojené s „úplnou ektogenezí“, tedy vývojem dítěte mimo tělo matky. Do Česka se přesunula v roce 2020.
Filozof přednášející na Filozofické fakultě v Olomouci, působí i ve Filosofickém ústavu AV v Praze. Předtím vyučoval na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice. Věnuje se vztahům etiky a moderní kontinentální filozofie, specializuje se také na německého klasickou filotofii. Je autorem knih jako je například Autonomie v dialogu: Kant a druzí, Kantova praktická metafyzika či Lévinas v konfrontaci.
Filosof specializující se na etiku a filozofii náboženství, na dílo Immanuela Kanta a na německou a francouzskou fenomenologii, obzvláště na Emmanuela Lévinase. Působí jako docent na Katedře filosofie a religionistiky na Teologické fakultě Jihočeské univerzity. Napsal publikace Kant a biblické zjevené náboženství, Autonomie a alterita.
Právnička a teoložka, specializuje se německou klasickou filosofii a filosofii osvícenství. Na Evangelické Teologické fakultě Univerzity Karlovy působí jako proděkanka pro zahraniční a ekumenické vztahy a jako odborná asistentka na katedře filosofie. Je autorkou publikace Stát a náboženství v Hegelově filosofii.
Filozofka zabývající se především morální filozofií současné anglosaské tradice a teorií jednání a ctností. K tématům, jimiž se dlouhodobě zabývá, patří morální náhoda, filozofie lásky, moralismus, vina a pokora či etika slávy a moci. Je absolventkou Ústavu filosofie a religionistiky pražské Univerzity Karlovy. Aktuálně působí jako pedagožka a výzkumná pracovnice v Centru pro etiku na Univerzitě Pardubice. Vydala vlastní monografii s názvem Vina, láska, náhoda, řadu sbírek překladů klasických autorů současné etiky a množství studií v zahraničních časopisech.